Traveling Wilburys

Traveling Wilburys
kytara s podpisy Traveling Wilburys
kytara s podpisy Traveling Wilburys
Základní informace
Jinak zvaný/áWilburys
PůvodUSA Malibu, Kalifornie
ŽánryFolk rock, country rock, roots rock, heartland rock
Aktivní roky19881990
VydavateléWarner Bros.
I. R. S. Records
EMI
Příbuzná témataThe Move, Electric Light Orchestra, The Beatles, Tom Petty & the Heartbreakers, Mudcrutch
OceněníGrammy Award for Best Rock Performance by a Duo or Group with Vocal (1990)
Webtravelingwilburys.com
Dřívější členové
Bob Dylan
George Harrison
Jeff Lynne
Roy Orbison
Tom Petty
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Traveling Wilburys byla britsko-americká superskupina, kterou tvořili hudebníci Bob Dylan, George Harrison, Jeff Lynne, Roy Orbison a Tom Petty. Vznikla a první album Traveling Wilburys Volume One nahrála v roce 1988, druhé a zároveň poslední album Traveling Wilburys Volume Three nahrála (již bez Roye Orbisona) v roce 1990.

Historie

Skupina Traveling Wilburys vznikla náhodou na jaře 1988 při nahrávání písně pro B-stranu singlu When We Was Fab, který vydával ke svému albu Cloud Nine z roku 1987 bývalý člen Beatles George Harrison. Jeff Lynne ze skupiny Electric Light Orchestra, který Georgeovo album produkoval, hovořil o natáčení při společné večeři s Royem Orbisonem. Harrison vzápětí zajistil nahrávací studio, které vlastnil Bob DylanSanta MoniceKalifornii. Kytaru, kterou chtěl pro nahrávání použít, měl však půjčenou Tom Petty (známý ze své skupiny The Heartbreakers), jemuž také Lynne ve stejné době pomáhal s produkcí alba (a oba mimoto pracovali na Orbisonově nové desce).

Těchto pět mužů skutečně nahrálo píseň Handle with Care, která však zaujala nahrávací společnost natolik, že nabídla náhodně se sešlé pětici muzikantů možnost nahrát celé album. Nebyl v tom výrazný problém, protože celou pětici společná práce na oné písni velmi zaujala. Přes časovou tíseň danou rozdílnými zájmy se podařilo všechny písně napsat a nahrát během několika málo dní. Muzikanti se pro tento projekt skryli za jména pěti fiktivních bratrů (synů Charlese Truscotta Wilburyho seniora) – Nelson (George Harrison), Otis (Jeff Lynne), Lefty (Roy Orbison), Charlie T. Jnr. (Tom Petty) a Lucky (Bob Dylan).

Slovem Wilbury (snad s významem obdobným českému šotek) nazývali Harrison a Lynne momenty, kdy při nahrávání sólového alba Harrisona selhala z nepochopitelných důvodů technika. Při nahrávání nového alba si na to vzpomněli, když se hledal název pro skupinu. Prvotní myšlenka ohledně názvu sice zněla Trembling Wilburys, ale na Dylanův návrh došlo ke změně na Traveling Wilburys. Album Traveling Wilburys Volume One vyšlo v říjnu 1988 a prosadilo se zvláště v USA, kde obsadilo 3. příčku albové hitparády Billboard 200.

Ještě v témže roce v prosinci zemřel Roy Orbison. Jako případná náhrada připadal v úvahu bývalý člen skupiny The Byrds Roger McGuinn nebo rock'n'rollový veterán Del Shannon. Nakonec zůstalo jen u plánů (Shannon v únoru 1990 spáchal sebevraždu) a Wilburys v dubnu 1990 pouze ve čtveřici natočili druhé album, jež vyšlo v říjnu 1990 s názvem Traveling Wilburys Volume Three. Muzikanti zde tentokrát vystupovali pod jmény Spike (George Harrison), Clayton (Jeff Lynne), Muddy (Tom Petty) a Boo (Bob Dylan). George Harrison pro vydání těchto dvou alb vytvořil zvláštní nahrávací společnost Wilbury Records.

Natočení dalšího alba Traveling Wilburys se již neuskutečnilo, protože George Harrison 29. listopadu 2001 zemřel.

Obě alba byla v roce 2007 vydána v remasteru s přidaným DVD a několika bonusovými nahrávkami (studiové outtakes), které k vydání připravil Georgeův syn Dhani Harrison (pod pseudonymem Ayrton Wilbury). Na albu je rovněž pod pseudonymem Buster Sidebury uveden bubeník Jim Keltner; hudebníci účinkující spolu s Wilburys se označili souhrnně jako The Sideburys. První týden po vydání reedice se komplet nazvaný Traveling Wilburys Collection vyšplhal na #1 v britské hitparádě.

Diskografie

  • Traveling Wilburys Vol. 1 (1988)
  • Traveling Wilburys Vol. 3 (1990)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce