Traveller (lokomotiva)

Traveller
Základní údaje
Výrobce	William Brunton
Výroba v letech	1813
Počet vyrobených kusů	1
Provozovatel	Butterley Works, Derbyshire
Období provozu	1813–1815
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	1250 kg
Rozchod	nezjištěno mm
Parametry pohonu
Maximální tažná síla	nezjištěno kN
Trvalá tažná síla	4–6 kN
Maximální povolená rychlost	3.621 km/h
Počet válců	1
Průměry válců	½ft / 6in / 152 mm mm
Zdvih pístů	2ft / 24in / 610 mm mm
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Traveller byla parní lokomotiva konstruktéra Williama Bruntona z Pentrichu ve střední Anglii. Pro svoji neobvyklou konstrukci byla označována jako mechanický cestovatel^[1] nebo parní kůň.^[2] Důvodem k tomuto označení byl způsob přenosu tažné síly, a to přes soustavu pák, která napodobovala chůzi koně.

Historie

Již kolem roku 1800 bylo známo, že je možno uvést do pohybu kočár-vůz pouhým působením síly na loukotě kola, tedy působením páky na osu kola.^[3] Tímto principem se zabývali konstruktéři Trevithick a Gilbert. Výsledkem jejich činnosti bylo zjištění, že třecí síla mezi kolem a podkladem je dostatečně velká k tomu, aby přímým pohonem kola bylo možno vozu udělit rychlost až 8 mil/h, a to i ve stoupání 3–4‰.^[3]

I přes tuto skutečnost si William Brunton,^[4] který stále vycházel z principu koněspřežné železnice, rozhodl k jinému řešení a 22. května 1813 si nechal patentovat pohon na principu mechanické nohy resp. mechanických nohou, kdy tyto tlačí lokomotivu před sebou.^[5]

Lokomotiva byla skutečně v roce 1814 nasazena do provozu na průmyslové železnici v Newbattle Colliery, kraj Durham se stoupáním 1:36, kde byla používána přes zimu roku 1814.^[2] Mimo provozu na průmyslové železnici byla lokomotiva používána i k předvádění – vlastní prezentaci. Při jedné z těchto prezentací, 31. července 1815 ve Philadelphii, v kraji Durham, Anglie, došlo k neštěstí, kdy z nedbalosti obsluhy explodoval kotel lokomotivy. Následkem toho bylo odlétajícími kusy železa zabito 13–16 osob a mnoho dalších zraněno, převážně z řad turistů, kteří sledovali chod stroje.^[4] Nehodě nebyla věnována přílišná pozornost, protože se jednalo o průmyslovou železnici a železnice jako taková byla teprve na začátku svého rozvoje. Přesto je možné, že se jednalo o první železniční neštěstí s takto vysokým počtem obětí v historii. W. Brunton byl touto událostí otřesen a lokomotivu již neopravil.^[6][7]

Konstrukce

Železný tepaný kotel a parní stroj byly klasické ležaté konstrukce z té doby, 5 stop a 6 palců dlouhý a 3 stopy v průměru.^[4] Kotel byl uložen v rámu na čtyřech loukoťových kolech s okolky.^[3]

Zajímavě však byl řešen přenos tažné síly, a to pomocí soustavy pák připomínající nohy.^[3][8] Lokomotiva měla pouze jeden asymetricky umístěný parní válec o průměru 6 palců se zdvihem 24 palců, umístěný na jedné straně v horní části kotle. Pístnice přímo poháněla jednu nohu. Při vysouvání pístnice tato přímo působila na kloub; jedné páky (dolní) opírající se o kolejnici a posouvající lokomotivu vpřed a druhé páky (horní), která přes třecí převod s přítlačným mechanismem (součást patentu) ovládá zdvih nohy při zpětném pohybu.

Druhá noha pracuje stejným způsobem ale v obrácené fázi.^[3][4] Tedy, pokud je jedna noha opřena o kolejnici a postrkuje lokomotivu vpřed, druhá noha je nadzvednuta a přesouvá se směrem ke kotli. V krajním bodě, kdy je opřená noha o kolejnici na konci své dráhy (krok délky 26 stop), mechanismus ji pomocí lan nebo popruhů nadzvedne a pohybuje se zpět ke kotli. Druhá noha je v krajním bodě spuštěna na kolejnici a začne přenášet tažnou sílu. Takto se obě nohy střídají; krok za krokem.

Protože měla lokomotiva pouze jeden píst, byla druhá noha uváděna v pohyb přes dvě táhla s ozubeným hřebenem, kdy byly táhla připojeny k nohám v místě nad horním okrajem kotle.^[3][4] Mezi ozubené hřebeny bylo vloženo ozubené kolo se svislou osou procházející osou kotle. Tak jak se pohybuje noha, poháněná pístnicí, pohybuje se táhlo s ozubeným hřebenem a přenáší kývavý pohyb na ozubené kolo na své straně. Na druhé straně se pohyb ozubeného kola přenáší na druhý hřeben s táhlem a toto táhlo pohybuje druhou nohou.^[9]

Nevýhodou této konstrukce bylo, že pohyb lokomotivy byl pouze jednosměrný.

Odkazy

Reference

Literatura

• FLETCHER, William. The History and Development of Steam Locomotion on Common Roads [online]. E. & F.N. Spon, 1891 [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
• SECON, G. A. The Evolution of the Steam Locomotive 1803 to 1898 [online]. The Railway Publishing CO., Ltd, 1899 [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
• BROWN, William H. The History of the First Locomotives In America: Chapter VI. TREVITHICK'S ENGINE [online]. D. Appleton And Company, 1871 [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
• SINCLAIR, Angus. Development of the locomotive engine [online]. New York: A. Sinclair publishing company, 1907 [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

historické lokomotivy

• Salamanca (lokomotiva), 1812, Velká Británie
• Lokomotiva Rocket, 1829, Velká Británie

tematické

• Parní lokomotiva

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva Traveller na Wikimedia Commons