Travný
Travný | |
---|---|
Travný na vyhlídce zpod Lysé hory | |
Vrchol | 1204 m n. m. |
Prominence | 489 m ↓ sedlo nad Muroňkou[1] |
Izolace | 4 km → Lysá hora |
Seznamy | Tisícovky v Česku #113 Ultratisícovky #39 Nejprominentnější hory CZ #14 Hory Moravskoslezských Beskyd |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Moravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Lysohorská rozsocha / Travenské hřbety |
Souřadnice | 49°33′41″ s. š., 18°30′26″ v. d. |
Hornina | pískovec, flyš |
Povodí | Ostravice → Odra |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Travný (německy Trawno Berg) je mohutná hora nacházející se v Moravskoslezských Beskydech, 3 km jihovýchodně od obce Krásná a 4 km jižně od obce Morávka. Vrchol, ležící ve výšce 1204[2] m, je částečně zalesněný, s rozhledem západním průsekem na Lysou horu, k severozápadu na Frýdek-Místek, Ostravu a okolní obce a k severu na hřeben Prašivá – Javorový.
Ochrana přírody
Na strmém západním svahu Travného se na ploše 154,85 hektarů nachází přírodní rezervace Travný se zbytky přirozených porostů bučin a jedlobučin. Rezervace začíná u břehů Mohelnice ve výšce 530 m n. m. a končí až na vrcholu ve výšce 1204 m n. m. a ilustruje proměnlivost lesů v závislosti na nadmořské výšce. V nejnižší výšce tvoří les především kyselé bučiny, s rostoucí výškou se zvyšuje zastoupení smrku a porost se postupně mění na smrkové bučiny a v nejvyšších polohách na tzv. třtinové smrčiny, s ojedinělým výskytem kleče.
V odlehlých hřebenových partiích Travného žije i tetřev hlušec, hnízdí zde čáp černý, jeřábek lesní, sluka lesní, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a mnoho dalších druhů. Území je také trvalým biotopem rysa ostrovida, vlka a medvěda, běžně lze spatřit jelena nebo srnce.
Na jihovýchodním svahu se na ploše 18,68 ha nachází ještě přírodní rezervace Travný potok, zřízená roku 1955 k ochraně horských bučin.
Přístup
Kvůli absenci chaty či jiného turistického zázemí na vrcholu a blízkém okolí není Travný turisty příliš navštěvován. Výstup je navíc ze všech směrů značně prudký, s převýšením téměř 800 m. Odměnou za náročný výstup je pěkný výhled na Lysou horu a v letních měsících také spousta borůvek.
Od 1. května 2020 byly zrušeny turistické značky na jeho vrchol, nadále je tam ale možné chodit legálně.[3] Důvodem je obnova téměř vyhynulé populace Tetřeva hlušce, který se pod masivem Travný odchovává. Dříve bylo možno jít:
- z Pražma po modré turistické značce (6 km s převýšením 770 m)
- z Morávky po zelené značce kolem pomníku partyzánů přes spočinek Malý Travný[4],
od rozcestí Travný k vrcholu po modré (6 km s převýšením 750 m) - z Krásné po žluté značce na rozcestí Na Přelači, kde se žlutá napojuje na modrou značku z Pražma (5 km s převýšením 710 m)
Reference
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ Základní mapa ČR 1:50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Travný v Beskydech má být kvůli tetřevům bez turistů. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Travný a Malý Travný na Tisicovky.cz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Travný na Wikimedia Commons
- 4.3.2012 na Travném tragicky zahynul zkušený horal Pavel Macura Archivováno 5. 3. 2021 na Wayback Machine.
- 27.8.2019 Travný se uzavře turistům
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.