Treat Conrad Huey

Treat Conrad Huey
Treat Conrad Huey na French Open 2013
Treat Conrad Huey na French Open 2013
StátFilipínyFilipíny Filipíny
Datum narození28. srpna 1985 (38 let)
Místo narozeníWashington, D.C., USA
BydlištěCharlottesville, USA
Výška178 cm
Hmotnost77 kg
Profesionál od2008
Ukončení kariéry2023
Držení raketylevou rukou
Výdělek1 566 869 USD
Dvouhra
Poměr zápasů9–7
Nejvyšší umístění689. místo (30. lidtopadu 2009)
Čtyřhra
Poměr zápasů192–173
Tituly8 ATP, 21 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění18. místo (11. července 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2014, 2016)
French Open3. kolo (2012, 2013, 2016)
Wimbledonsemifinále (2016)
US Openčtvrtfinále (2013)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2016)
French Open1. kolo (2013, 2014, 2016, 2017)
Wimbledon2. kolo (2013, 2016)
US Open2. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. srpna 2012
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Treat Conrad Huey (* 28. srpna 1985 Washington) je bývalý filipínský profesionální tenista, deblový specialista. V kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour osm deblových turnajů. Na challengerech ATP získal dvacet jedna titulů a na okruhu ITF osm titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2009 na 689. místě a ve čtyřhře v červenci 2016 na 18. místě.

Do čtyřhry nastoupil s více spoluhráči, mezi jinými se Somdevem Devvarmanem, Brianem Battistonem, Jeffem Coetzee, Harshem Mankadem a Dominicem Inglotem.

V grandslamové čtyřhře se probojoval do třetího kola na US Open 2011, French Open 2012 a ve Wimbledonu 2013.

V létě 2023 ukončil sportovní kariéru.[1]

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (3–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (5–8 Č)

Čtyřhra: 18 (8–10)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčVítězovéVýsledek
Finalista1.červenec 2011Los Angeles, Spojené státytvrdýIndie Somdev DevvarmanBahamy Mark Knowles
Belgie Xavier Malisse
7–63, 7–610
Finalista2.duben 2012Houston, Spojené státyantukaSpojené království Dominic InglotUSA James Blake
USA Sam Querrey
7–614, 6–4
Finalista3.červen 2012Halle, NěmeckotrávaUSA Scott LipskyPákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
3–6, 4–6
Vítěz1.srpen 2012Washington, Spojené státytvrdýSpojené království Dominic InglotJižní Afrika Kevin Anderson
USA Sam Querrey
7–6(7–5), 6–7(7–9), [10–5]
Finalista4.řijen 2012Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Spojené království Dominic InglotKanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
5–7, 7–6(7–4), [5–10]
Finalista5.březen 2013Indian Wells, Spojené státytvrdýPolsko Jerzy JanowiczUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [6–10]
Finalista6.květen 2013Düsseldorf, NěmeckoantukaSpojené království Dominic InglotNěmecko Andre Begemann
Německo Martin Emmrich
5–7, 2–6
Finalista7.srpen 2013Winston-Salem, Spojené státytvrdýSpojené království Dominic InglotKanada Daniel Nestor
Indie Leander Paes
6–7(10–12), 5–7
Vítěz2.říjen 2013Basilej, Švýcarsko (2)tvrdý (h)Spojené království Dominic InglotRakousko Julian Knowle
Rakousko Oliver Marach
6–3, 3–6, [10–4]
Vítěz3.červen 2014Eastbourne, Spojené královstvítrávaSpojené království Dominic InglotRakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
7–5, 5–7, [10–8]
Finalista8.říjen 2014Stockholm, Švédskotvrdý (h)USA Jack SockUSA Eric Butorac
Jižní Afrika Raven Klaasen
4–6, 3–6
Finalista9.duben 2015Houston, Spojené státy (2)antukaUSA Scott LipskyLitva Ričardas Berankis
Rusko Teimuraz Gabašvili
4–6, 4–6
Vítěz4.květen 2015Estoril, PortugalskoantukaUSA Scott LipskyŠpanělsko Marc López
Španělsko David Marrero
6–1, 6–4
Vítěz5.září 2015Petrohrad, RuskotvrdýFinsko Henri KontinenRakousko Julian Knowle
Rakousko Alexander Peya
7–5, 6–3
Vítěz6.říjen 2015Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)Finsko Henri KontinenJižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
7–6(7–4), 6–2
Vítěz7.únor 2016Acapulco, MexikotvrdýBělorusko Max MirnyjRakousko Alexander Peya
Německo Philipp Petzschner
7–6(7–5), 6–3
Finalista10.únor 2017Delray Beach, Spojené státytvrdýBělorusko Max MirnyjJižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram
7–5, 7–5
Vítěz8.srpen 2017Los Cabos, MexikotvrdýKolumbie Juan Sebastián CabalVenezuela Roberto Maytín
Peru Sergio Galdós
6–2, 6–3

Tituly na challengerech ATP

Legenda – tituly
Challengery (21 Č)
Futures (8 Č)

Čtyřhra (29 titulů)

Č.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
1.červenec 2005Buffalo, Spojené státyantukaJižní Afrika Izak van der MerweUSA Tres Davis
USA Nicholas Monroe
6–3, 6–4
2.leden 2007Tampa, Spojené státytvrdýIndie Somdev DevvarmanUSA James Cerretani
Mexiko Antonio Ruiz-Rosales
6–0, 7–6(9–7)
3.leden 2008Wesley Chapel, Spojené státytvrdýIndie Somdev DevvarmanČesko Ladislav Chramosta
Česko Daniel Lustig
6–2, 6–2
4.červen 2008Rochester, Spojené státyantukaIndie Somdev DevvarmanUSA Bryan Koniecko
USA Justin Kronauge
6–1, 4–6, [12–10]
5.červenec 2008Pittsburgh, Spojené státyantukaIndie Somdev DevvarmanUSA Adam El Mihdawy
USA Rhyne Williams
6–3, 6–2
6.srpen 2008Guayaquil, EkvádortvrdýItálie Luigi D'AgordUSA Austin Karosi
USA Shane La Porte
6–2, 6–1
7.květen 2009Vero Beach, Spojené státyantukaUSA Greg OuelletteItálie Andrea Falgheri
Itálie Stefano Ianni
6–2, 6–2
8.červen 2009Sacramento, Spojené státytvrdýUSA Lester CookAustrálie Andrew Coelho
Austrálie Adam Feeney
6–4, 3–6, [10–2]
9.září 2009Sevilla, ŠpanělskoantukaIndie Harsh MankadItálie Alberto Brizzi
Itálie Simone Vagnozzi
6–1, 7–5
10.říjen 2009Tiburon, Spojené státytvrdýIndie Harsh MankadSrbsko Ilija Bozoljac
Srbsko Dušan Vemić
6–4, 6–4
11.srpen 2010Vancouver, KanadatvrdýSpojené království Dominic InglotUSA Ryan Harrison
USA Jesse Levine
6–4, 7–5
12.srpen 2010Binghamton, Spojené státytvrdýSpojené království Dominic InglotUSA Scott Lipsky
USA David Martin
5–7, 7–6(7–2), [10–8]
13.listopad 2010Tojota, JaponskokoberecIndie Purav RadžaJaponsko Tasuku Iwami
Japonsko Hiroki Kondo
6–1, 6–2
14.únor 2011Meknes, MarokoantukaItálie Simone VagnozziItálie Alessio di Mauro
Itálie Alessandro Motti
6–1, 6–2
15.březen 2011Rimouski, Kanadatvrdý (h)Kanada Vasek PospisilSpojené království David Rice
Spojené království Sean Thornley
6–0, 6–1
16.květen 2011Cremona, ItálietvrdýIndie Purav RajaPolsko Tomasz Bednarek
Polsko Mateusz Kowalczyk
6–1, 6–2
17.červenec 2011Winnetka, Spojené státytvrdýUSA Bobby ReynoldsAustrálie Jordan Kerr
USA Travis Parrott
7–6(9–7), 6–4
18.červenec 2011Bogotá, KolumbieantukaJižní Afrika Izak van der MerweKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–3), 6–7(5–7), 0–0 def.
19.srpen 2011Vancouver, KanadatvrdýUSA Travis ParrottAustrálie Jordan Kerr
USA David Martin
6–2, 1–6, [16–14]
20.listopad 2011Charlottesville, Spojené státytvrdýSpojené království Dominic InglotUSA John Paul Fruttero
Jižní Afrika Raven Klaasen
4–6, 6–3, [10–7]
21.červen 2012Nottingham, Spojené královstvítrávaSpojené království Dominic InglotSpojené království Jonathan Marray
Dánsko Frederik Nielsen
6–4, 6–7(9–11), [10–8]
22.listopad 2014Charlottesville, Spojené státytvrdý (h)Dánsko Frederik NielsenSpojené království Lewis Burton
Spojené království Marcus Willis
3–6, 6–3, [10–2]
23.srpen 2015Vancouver, KanadatvrdýDánsko Frederik NielsenIndie Juki Bhambri
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–4), 6–7(3–7), [10–5]
24.únor 2020Cleveland, Spojené státytvrdýUSA Nathaniel LammonsAustrálie John-Patrick Smith
Austrálie Luke Saville
7–5, 6–2
25.březen 2020Columbus, Spojené státytvrdýUSA Nathaniel LammonsUSA Alex Lawson
Spojené království Lloyd Glasspool
7–6(7–3), 7–6(7–4)
26.říjen 2020Split, ChorvatskoantukaUSA Nathaniel LammonsUSA Hunter Reese
Švédsko André Göransson
6–4, 7–6(7–3)
27.březen 2022Phoenix, Spojené státytvrdýUSA Denis KudlaNěmecko Oscar Otte
Německo Jan-Lennard Struff
7–6(12–10), 3–6, [10–6]
28.duben 2022Savannah, Spojené státyantukaFilipíny Ruben GonzalesČína Čang Č’-čen
Čínská Tchaj-pej Wu Tchun-lin
7–6(7–3), 6–4
29.říjen 2022Hamburk, Německotvrdý (h)USA Max SchnurJamajka Dustin Brown
Německo Julian Lenz
7–6(8–6), 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treat Conrad Huey na anglické Wikipedii.

  1. JR, Rommel Fuertes. Treat Huey retires from professional tennis. INQUIRER.net [online]. 2023-08-02 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Treat Huey RG13 (10).JPG
Autor: Sirobi, Licence: CC BY-SA 3.0
Treat Huey playing in the Men Doubles at Roland Garros 2013; partner was Dominic Inglot (GBR); opponents were Tobias Kamke & Florian Mayer (GER)