Trebišov
Trebišov | |
---|---|
Vlastivědné muzeum v Trebišově | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°38′ s. š., 21°43′ v. d. |
Nadmořská výška | 104 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Trebišov |
Tradiční region | Zemplín |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 70,2 km² |
Počet obyvatel | 22 890 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 326,3 obyv./km² |
Etnické složení | Slováci 86,86 %, Romové 8,87 %, Maďaři 1,75 %, Češi 0,64 %, Ukrajinci 0,18 %, Rusíni 0,17 % a jiní |
Náboženské složení | Římští katolíci 52,60 %, Řečtí katolíci 24,93 %, Ateisté 10,85 %, Pravoslaví 2,11 % a jiní |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Marek Čižmár |
Vznik | 1204 |
Oficiální web | www |
mesto | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Trebišov M. R. Štefánika 862 075 01 Trebišov |
Telefonní předvolba | 056 |
PSČ | 07501 |
Označení vozidel (do r. 2022) | TV |
NUTS | 528099 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trebišov (maďarsky Tőketerebes, německy Trebischau) je okresní město na jihovýchodě Slovenska v Košickém kraji v Zemplínském regionu, je hospodářským a správním centrem regionu. První písemná zmínka je z roku 1254.
Polohopis
Okolí Trebišova tvoří převážně zemědělský kraj. Dominantami jsou úrodné lány, ovocné sady, zelené zahrady, lužní lesy s přírodními rezervacemi a malebné pahorkatiny se scenérií Slanských vrchů, které poskytují možnosti pro rekreaci a odpočinek. Součástí regionu je tokajská vinařská oblast. Trebišov jako centrum jižního Zemplína se rozprostírá v jihozápadní části Východoslovenské nížiny. Nachází se v nadmořské výšce 109 m n. m. většinou na pravém břehu potoka Trnávka. Město leží 48 km východně od Košic, 12 km jižně od Sečovcí, 25 km jihozápadně od Michalovců a 30 km severně od pohraničního města Sátoraljaújhel.
Části města
- Městské části: Milhostov, Nový Majer, Olšina
- Sídliště: Jih, Sever, Střed
- Ostatní části: Nová Koronč, Paričov, Stará Koronč
- Osady: Čeriaky, Sady
Nejdelší ulice
- Milana Rastislava Štefánika
- Komenského
- Berehovská
- Varichovská
Prešov (~73 km) | Vranov nad Topľou (~30 km) | Humenné (~49 km) | ||
Košice (~48 km) | Užhorod (~85 km) | |||
Trebišov | ||||
Miskolc (~113 km) | Sátoraljaújhely (~30 km) | Čierna nad Tisou (~66 km) |
Doprava
Silniční
Městem vede cesta I / 79 (Vranov nad Topľou - Slovenské Nové Mesto).
Autobusová
Nachází se zde autobusové nádraží ze kterého vyjíždí autobusové linky do okolních měst a vesnic,v provozu jsou také tři linky MHD.
Železniční
Přes město vedou železniční tratě Trebišov - Vranov nad Topľou a Michaľany - Łupków a širokorozchodná železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach.
Kultura
Muzea
- Vlastivědné muzeum
- Archív Tokajských vín
Divadlo
Ve městě působí i ochotnický soubor Divadlo "G", které působí pod vedením Júlia Galgana, divadlo funguje již od roku 1956. Vedle Divadla "G" působí i divadlo "Malé G", které je složené ze studentů gymnázia. Soubor Divadlo "G" je známé po celém Slovensku, zúčastnilo se mnoha soutěžních přehlídek. Divadlo "G" znají i zahraniční Slováci z Rumunska, Polska, Maďarska, aj.
Knihovna
V prostorách Městského kulturního střediska sídlí od roku 1986 Zemplínska knihovna v Trebišově, která je regionální veřejnou knihovnou pro okres Trebišov. V knihovním fondu se nachází přes 50 000 dokumentů. Knihovna realizuje bohatou klubovou činnost, mnoho kulturně-vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost. Každoročně se zapojuje do Týdne Slovenských knihoven a také do projektu V4 Celé Slovensko čte dětem / Vyšehrad čte dětem, v létě organizuje Festival dětské knihy a týdenní dětský letní čtenářský tábor Knihovníček.
Městský park
Městský park má rozlohu 62 ha. Vznikl koncem 18. století podle vzoru anglických parků. Dřeviny vysazené v parku byly dovezeny z celého světa.
- Jezírko
- Park za kaštelem
Pravidelné akce
- Dny města Trebišov (pravidelně každý rok v poslední srpnový víkend)
- Festival divadelních her s vesnickou tematikou (organizuje se každý rok koncem června, v roce 2007 se organizovalo 15.krát)
- Skapal Pes Fest - multižánrový festival alternativní kultury (organizuje se od r. 2013 každoročně začátkem září)
Památky
- Mauzoleum R. J. Andrassyho
- Zřícena hradu Parič
- Mariánské sousoší
- Katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1404
- barokně-klasicistní trojkřídlý zámeček, postavený v roce 1786
- Románský kostel sv. Ducha
- pamětní deska na budově, ve které bylo v roce 1945 první sídlo SNR na osvobozeném území
- Pavlínský klášter
Sport
- BKT Trebišov – Bedmintonový klub Trebišov
- FK Slavoj Trebišov - Fotbalový klub
- HK Trebišov – hokejový klub
- HK Slavoj Trebišov – Házenkářský klub
- FBC Mladosť Trebišov - Florbalový klub
- Klub stolního tenisu PLUS 40 Trebišov
- SSC Trebišov – inline bruslení
- HSKP Tebišov – hokejbalový klub
- ŠKP Trebišov – Plavecký Klub (tréner Miroslav Princík ml., Veronika Paľova)
- TK Slavoj Deva Trebišov – tenisový klub
- NK 99 Trebišov – nohejbalový klub
Školství
Základní školy
- ZŠ Komenského Archivováno 24. 10. 2019 na Wayback Machine.
- ZŠ Pribinova Archivováno 5. 8. 2019 na Wayback Machine.
- Cirkevná základná škola sv.Juraja
- ZŠ M. R. Štefánika
- ZŠ Ivana Krasku
Stredné školy
- Cirkevné gymnázium sv. Jána Krstiteľa
- Gymnázium Trebišov
- Obchodná akadémia
- Cirkevná stredná odborná škola sv. Jozafáta
- Súkromná stredná odborná škola DSA
Osobnosti
- Gyula Andrássy mladší – politik
- Táňa Radeva – herečka
- Branislav Ciberej – moderátor
- Marek Čech – fotbalista Interu Bratislava, Sparty Praha, FC Porta a West Bromwich Albion, slovenský reprezentant
- Peter Kleskeň – profesionální fotograf
- Marián Čalfa – bývalý slovenský politik, předseda československé vlády
- Josef Hercz – veterán československého zahraničního odboje za II. světové války
- Dušan Karpatský (1935–2017) – kroatista a překladatel působící v Praze
- Jaro Varga (* 1982) – výtvarný umělec
Partnerská města
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trebišov na Wikimedia Commons
- Oficiální web města
- Gymnázium Trebišov
- Vlastivědné muzeum Trebišov
Média použitá na této stránce
A stylized arrow pointing north.
A stylized arrow pointing west.
A stylized arrow pointing east.
A stylized arrow pointing south.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Investigatio, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 811-1/9 (other) Slovenské republiky.
Autor: Investigatio, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 811-1/9 (other) Slovenské republiky.
Autor: Investigatio, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 811-1/1 (other) Slovenské republiky.