Trenčianske Teplice

Trenčianske Teplice
Centrum města
znak
Poloha
Souřadnice	48°54′38″ s. š., 18°9′58″ v. d.
Nadmořská výška	268 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Trenčínský
Okres	Trenčín
Tradiční region	Pováží
Trenčianske Teplice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,449 km²[1]
Počet obyvatel	3 955 (2022)
Hustota zalidnění	378,5 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Radovan Beňo
Vznik	1379
Oficiální web	www.teplice.sk
E-mail	trentep@psg.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Trenčianske Teplice M. R. Štefánika 611/2 914 61 Trenčianske Teplice
Telefonní předvolba	032
PSČ	914 51
Označení vozidel (do r. 2022)	TN
NUTS	506613
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trenčianske Teplice (německy Trentschin-Teplitz, maďarsky Trencsénteplic) jsou lázeňské město na severozápadním Slovensku, v Trenčínském kraji.

Město se nachází na řece Teplička, v pohoří Strážovské vrchy, 12 kilometrů od Trenčína a 15 kilometrů od českých hranic.

Podle staré pověsti léčivé prameny objevil chromý pastýř při hledání zatoulané ovečky. Narazil na malé jezírko s horkou vodou, ze kterého se šířil sirný zápach a již po několika koupelích v něm se uzdravil.

Místní teplé prameny musely znát začátkem našeho letopočtu jistě i germánské kmeny Markomanů a Kvádů, které zde žily. Snad o nich věděly i římské legie (nápis na Trenčanské hradní skále z roku 179). První písemná zmínka o pramenech však pochází až z roku 1247. Od 13. do 19. století patřilo území Trenčianských Teplic s termálními prameny majiteli Trenčanského hradu.

Největší zásluhu na rozvoji lázní měl rod Illesházyů, kterému patřily 241 roků (1594–1835). Tehdy byly lázně jedněmi z nejvýznamnějších v Rakousko-Uhersku. Roku 1835 koupil lázně vídeňský finančník Georg Sina, přebudoval je a zmodernizoval. Jeho syn Šimon dal postavit hotel a rozšířil lázeňský park, dcera Ifigenie nechala roku 1888 zřídlu Sina nejvzácnější, dodnes zachovanou historickou památku – tureckou lázeň Hamman v orientálním maurském stylu. Na konci 19. století začíná v městečku komplexní lázeňská péče. Roku 1909 byly lázně prodány maďarské akciové společnosti, ale již vzápětí po první světové válce se majitelem stala Československá akciová společnost. Ta posléze angažovala přední české architekty, zakladatele modernismu Jaromíra Krejcara a Bohuslava Fuchse. Dle Krejcarova návrhu bylo postaveno jeho nejlepší dílo – sanatorium Machnáč. Fuchs zanechal ještě výraznější stopy: koupaliště Zelená žába a vypracoval několik urbanistických návrhů celého údolí a podílel se na přestavbě centrálních budov.

V letech 1911 až 1923 v Trenčianských Teplicích pracoval jako lékař Antonín Čapek, otec Karla a Josefa Čapkových. Karel Čapek jej zde často navštěvoval a také zde tvořil. Při těchto příležitostech napsal řadu svých významných děl: Továrna na absolutno, R.U.R., Loupežník a několik prvních kapitol románu Krakatit.

• Bad Deutsch-Altenburg, Rakousko
• Spitz an der Donau, Rakousko
• Vsetín, Česko
• Uherský Ostroh, Česko
• Wilamowice, Polsko
• Nałęczów, Polsko
• Żarki, Polsko
• Aschersleben, Německo

• PILNÝ, Ivan; SZALAY, Peter. Architektonicko-reštaurátorský výskum letného kúpaliska Zelená žaba v Trenčianských Tepliciach. Průzkumy památek. 2011, roč. XVIII, čís. 2, s. 91–104. ISSN 1212-1487. (slovensky) 

• Art Film Fest
• Seznam slovenských měst

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trenčianske Teplice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Teplice (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Stránka lázní