Trhový Štěpánov

Trhový Štěpánov
náměstí s kostelem svatého Bartoloměje
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Vlašim
Obec s rozšířenou působností	Vlašim (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′42″ s. š., 15°0′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 460 (2023)[1]
Rozloha	28,91 km²[2]
Nadmořská výška	407 m n. m.
PSČ	257 63
Počet domů	590 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Dubějovická 269 257 63 Trhový Štěpánov obec-trh.stepanov@worldonline.cz
Starosta	Josef Korn
Oficiální web: www.trhovystepanov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Trhový Štěpánov
Další údaje
Kód obce	530816
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trhový Štěpánov (do roku 1912 Štěpánov, německy Markt Stiepanau) je město, které se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Městem je od roku 1290 s výjimkou let 1954–2007. Žije zde přibližně 1 500^[1] obyvatel.

Poloha

Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Vlašim, 25 km západně město Benešov, 27 km východně město Světlá nad Sázavou a 31 km jižně město Humpolec. Pod obec spadají také vesnice Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovská Lhota. Katastrem obce protéká Štěpánovský potok s přírodní rezervací stejného jména. Štěpánovský potok je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie

Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov.^[4] Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění.^[4] Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město.^[4] Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad.^[4] Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišly celé hornické rodiny a významně tak rozšířily počet jeho obyvatel.^[4] Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 1421 a 1624.^[4] Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života – hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí.^[4] Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy.^[4] Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.^[4]

Po bitvě na Bílé hoře plenilo kraj císařské vojsko, rozšířily se bída, hlad a nemoci a obec upadala.^[4] Majitelkami se pak postupně staly hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna, hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu (1687) a její vnučka Marie Josefa, jež se provdala za knížete Auersperka.^[4] V majetku rodu Štěpánov zůstal až do roku 1848.^[4] V roce 1741 požár ve městě zničil zámek i mnoho domů a Auersperkové na obnově zámku neměli zájem, proto pustl a jako památka po něm zůstaly pouze zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668, jenž je zazděn ve zdi domu čp.  26 naproti obecnímu úřadu.^[4] Další požár roku 1865 přispěl k založení Sboru dobrovolných městských hasičů.^[4]

Dne 6. září 1912 byl městu vrácen název ze starých listin – Trhový Štěpánov.^[4] V listopadu 1920 byla ve městě založena tělocvičná jednota Sokol a téhož roku se domů vrátily přeživší tři čtvrtiny legionářů z 1. světové války.^[4] Roku 1938 byla v Trhovém Štěpánově zavedena elektřina, během protektorátu pak bylo zatčeno i několik místních občanů, a osvoboditelské vojsko Sovětského svazu tudy projelo až 12. května 1945. Roku 1954 byl Štěpánovu odebrán status města, jejž znovu nabyl až 12. dubna 2007^[5] – do té doby byl pouhou střediskovou obcí.^[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[6]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
• 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim^[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

Ve městě Trhový Štěpánov (přísl. Štěpánovská Lhota, 1188 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] lékař, autodoprava, cihelna, drogerie, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 3 kožišníci, 4 krejčí, malíř, 4 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, 2 porodní asistentky, pokrývač, 3 řezníci, 2 sklenáři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Trhový Štěpánov, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, stavitel, továrna na hospodářské stroje, švadlena, 2 trafiky, 6 truhlářů, zámečník.

V obci Sedmpány (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] lesní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 26 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.

V obci Střechov (přísl. Dubovka, 465 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Střechov, 2 trafiky, velkostatek Správy státních lesů.

Současnost

Ve městě se nachází mateřská a základní škola, knihovna, pošta, několik lékařských ordinací, restaurací a obchodů. V roce 1998 byla celá obec plynofikována, od roku 2001 vlastní Trhový Štěpánov městský prapor.^[4] Sdružení několika desítek obcí z oblasti zřídilo v roce 1995 odborně řízenou ekologickou skládku.^[4]

České dráhy i linkové autobusy zajišťují dobrou dopravní obslužnost, 4 km severovýchodně od města (u Soutic) je navíc zbudován nájezd na dálnici D1 Praha - Brno. V obci existují fotbalový klub, golfový klub Atrium Golf Club a znormované devítijamkové golfové hřiště^[15], klub stolního tenisu, Klub aktivního stáří a Občanské sdružení zahrádkářů, působí zde Římskokatolická církev a Církev bratrská.^[16]

Významné osobnosti

• Karel Kolman (1892–1962), ředitel škol, kronikář, spisovatel, básník a vlastivědný pracovník^[17]
• Jiřina Pastrnková (1908–1978?), sklářská výtvarnice
• Josef Tříška (1885 Trhový Štěpánov – 1967 Praha), akademický malíř a pedagog
• Zdeněk Jandejsek (* 1954 Ledeč nad Sázavou) je podnikatel, předseda představenstva společnosti Rabbit CZ a prezident Agrární komory ČR.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Bartoloměje
• Židovský hřbitov na jih od města nedaleko železniční stanice, jenž byl významně upraven na začátku 90. let 20. století^[4]
• Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty
• Trhový Štěpánov (zámek) – nedochoval se
• Muzeum Štěpánovska
• Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky, který obci daroval několik obrazů, zbudovaná roku 1971
• Spící dáma – lípa zasazená v roce 1898 k výročí 50 let panování císaře Františka Josefa I.
• Spolkový dům zrekonstruovaný a otevřený v roce 2012

Doprava

Katastrem prochází dálnice D1, silnice II/126 (Vlašim) – Trhový Štěpánov – Zruč nad Sázavou – Kutná Hora a silnice II/127 Načeradec – Zdislavice – Trhový Štěpánov. Silnice III. třídy jsou:^[18]

• III/12517 Soušice – Střechov nad Sázavou – Štěpánovská Lhota – Dalkovice – Trhový Štěpánov
• III/1261 Trhový Štěpánov – Dubějovice – Sedmpány – Keblov
• III/1265 Hulice – Sedmpány

Ve městě končí železniční trať 222 Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Štěpánov, je to jednokolejná regionální trať. Do roku 1974 jezdily vlaky až do Dolních Kralovic. Z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov – Želivka byla trať zkrácena do Trhového Štěpánova. Mezi Vlašimí a Dolními Kralovicemi byla zahájena doprava roku 1902. Do koncové železniční stanice Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech roku 2012 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Od prosince 2021 je mezi Vlašimí a Trhovým Štěpánovem provozován pouze turistický víkendový provoz, pravidelná osobní doprava z Benešova byla zrušena.

Městem v roce 2012 jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dolní Kralovice, Kácov, Praha, Vlašim, Zruč nad Sázavou.

Turistika

• Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0004 Vlašim – Zdislavice – Trhový Štěpánov – Nesměřice a č. 0071 Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk.

• Pěší turistika – Městem vede turistická trasa Vlašim – Trhový Štěpánov – Křivsoudov – Snět.

Fotografie

• 

  Kostel sv. Bartoloměje

• 

  Zasněžená fara

• 

  Základní škola

• 

  Knihovna

• 

  Spolkový dům a muzeum

• 

  Stará zástavba v centru města

• 

  Křížek na náměstí

• 

  Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky

• 

  Náhrobky na židovském hřbitově

• 

  Lípa Spící dáma na náměstí města

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trhový Štěpánov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Štěpánov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Trhový Štěpánov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města