Tripolská kultura

Tripolská kultura, také Cucuteni–Trypilská kultura (ukrajinsky Трипільська культура – Trypilska kultura, rumunsky Cultura Cucuteni) je neolitická archeologická kultura, která se vyskytovala v oblasti od povodí Prutu k povodí Dněstru přibližně v letech 5200–3000 před naším letopočtem. K roku 2003 bylo známo téměř 3 tisíce nalezišť od osamělých stavení až po města pro 30 tisíc obyvatel, většinou v povodí řek. Charakterizuje ji keramika, hlavně malované nádoby (bez použití hrnčířského kruhu) a drobné antropomorfní sošky (idoly?).

Výzkum

K objevu tripolské kultury došlo v osmdesátých letech devatenáctého století nezávisle na Ukrajině a v Rumunsku. V severovýchodním Rumunsku objevil kulturu Teodor Burada a byla pojmenována Cucutenská podle vesnice Cucuteni v župě Iași, kde k objevu došlo. Na Ukrajině kulturu objevil český rodák Čeněk Chvojka a byla pojmenována Tripolská podle vesnice Trypillja / Trypillia jižně od Kyjeva. Název z Ukrajiny se rozšířil do slovanských jazyků a obecněji východní Evropy, název Cucutenská se uchytil v západní Evropě. V moderní době se používá označení Cucutensko-tripolská kultura, které vyjadřuje, že se jedná o jedinou kulturu.

kulturu objevil český rodák

Archeolog Čeněk Chvojka objevil první Trypolské osídlení na území moderní Ukrajiny v letech 1893-1894 na Kyrylivské ulici 55 v Kyjevě. Čeněk Chvojka představil své nálezy v srpnu 1899 na XI archeologickém kongresu v Kyjevě. Za oficiální rok objevení trypilské kultury na Ukrajině je považován rok 1893 — rok, kdy začaly vykopávky na Kyrylivské ulici v Kyjevě. Na podzim roku 1897 bylo Chvojkou nalezeno několik osad s materiály podobnými kyjevským nálezům v blízkosti města Trypillya v Kyjevské župě (nyní vesnice Trypillya, Kyjevská oblast). V českých, moldavských, ruských, ukrajinských a dalších publikacích je název „trypilská kultura“ běžný pro památky z území Ukrajiny a Moldavska. Naopak z Rumunské části je nazývána Kukuten.

Postupem času se ukázalo, že archeologická kultura Kukuten na území Rumunska a kultura Tripillia na území Ukrajiny patří do stejného kulturního komplexu. Nyní se často používá název „Kukuten-Tripillia“, i když názvy „Kukuten“ a „Tripillia“ lze používat i samostatně. Používá se také název „kulturně-historická komunita“ nebo „společenství“ Tripillia-Kukuten (Kukuten-Tripillia).

Historie

Trypilská kultura vzkvétala mezi léty 5500 až 2500 před naším letopočtem.

Moderní archeologie odkazuje na fázi do starší doby bronzové:

• Počáteční: 5300-4000 před naším letopočtem. e. (Rumunsko a Podkarpatsko)
• Rané: 4000-3600 př. n. l. e. (údolí řeky Prut-Dněstr)
• Největší rozmach: 3600-3100 před naším letopočtem. e. (rozhraní Dněstr-Buzka)
• Pozdní: 3100-2500 př. n. l. e. (meziříč Dněstr-Dněpr)

První informace o archaické kultuře s malovanou keramikou získal a publikoval lvovský archeolog Antony Schneider v 70. letech 19. století. na základě výsledků výzkumu na území ukrajinského Podolí, které bylo tehdy součástí Rakousko-Uherska a v Haliči. Na území v Haliči koncem 19. stol. byla provedena první stratigrafická a chronologická pozorování tehdy nepojmenované kultury "malované keramiky".

Území rozšíření trypilské kultury od doby jejího objevení do dneška patřilo do různých států, což způsobilo vznik tří jmen - „Kukuten“ v Rumunsku, „Kultura malované keramiky“ v Haliči a Bukovině a „Trypilská kultura“ v Podolí v Čerkasích a Trypillya v Kyjevské oblasti.

Genetický výzkum

V roce 2005 získal O. Nikitin první vzorky pro genetickou analýzu z jeskyně Verteba v Podolí. V roce 2010 byly prezentovány první výsledky. O tři roky později byly závěry potvrzeny jako výsledek srovnávací analýzy fylogenetického původu neolitických předchůdců „Trypiliánů“ ve středoevropsko-balkánské oblasti. Bylo zjištěno, že lidé z Trypillu nesli mateřské genetické linie, charakteristické pro celé zemědělské neolitické kmeny, které bylo zahájeno na území Malé Asie, domova předků evropského zemědělství. Zbytkům Trypiliánů však dominují ty autochtonní geny preneolitické populace, která existovala v oblasti od Karpat po severní pobřeží Černého moře ještě před příchodem tamních zemědělců.

Zaměstnání

Hlavním obživa Trypilianů bylo zemědělství. Vyséval se ječmen, žito, pšenice, proso, pěstovaly se zahradní plodiny, které jsou dnes v Rumunsku a na Ukrajině dobře známé. Existují také důvody domnívat se, že obyvatelé Trypilu pěstovali luštěniny a len a obchodovali s ním.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cucuteni–Trypillia culture na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu cucutensko-tripolská kultura na Wikimedia Commons