Triumph TR6

Triumph TR6
(c) Jakub k, CC BY-SA 3.0 Triumph TR6
Výrobce	Triumph Motor Company
Koncern	British Leyland
Roky produkce	1969–1976
Vyrobeno	94 000 kusů
Místa výroby	Spojené království
Předchůdce	Triumph TR5
Nástupce	Triumph TR7
Karoserie	roadster
Třída	sportovní
Technické údaje
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Triumph TR6 (1969 – 1976) byl britský sportovní automobil a jednalo se do té doby o nejúspěšnější sportovní vůz Triumphu. Celkem bylo vyrobeno 94 000 kusů, z nichž 90 % bylo v provedení pro Severní Ameriku.

Historie

Předchozí model TR5/250 byl pro Triumph velkým zklamáním, neboť nebyl přijat kladně ve Spojených státech, pro které byl určen především. I když byl oproti TR4 poháněn šestiválcem, nebyl v karburátorové verzi pro USA ani výkonnější, ani rychlejší a karosérie zůstala prakticky beze změn.

Vedení Triumphu tedy rozhodlo o radikálnější změně tvarů karosérie. Dvorní návrhář Triumphu – Giovanni Michelotti, který konstruoval i karosérii modelů TR4/5/250, byl tou dobou zaměstnán jinými projekty, takže bylo rozhodnuto hledat jinde. Nakonec byla vybrána německá karosářská firma Karmann, proslulá svými variacemi na téma VW Brouk. Zadání znělo jasně – maximálně změnit vzhled, ale zachovat strukturu vozidla. Kromě podvozku a motoru měly zůstat zachovány oblouky kol, podlaha, čelní stěna kabiny, přední sklo, dveře, podlahy i vnitřní panely.

U Karmanna se obtížného úkolu zhostili na jedničku a v neuvěřitelně krátké době změnili karosérii k nepoznání v podstatě především změnou čela a zádi. Přední maska byla zvýšena, takže přibylo místa v motorovém prostoru a mohla být odstraněna boule na kapotě ukrývající karburátory. Kvůli širším kolům byly rozšířeny blatníky, byl zlepšen mechanismus stahovací střechy a změněna sedadla. Dále vůz dostal novou seseknutou záď kammova typu, jejímž vedlejším efektem bylo více prostoru na zavazadla. Podvozek i motor TR6 zůstaly až na drobné změny shodné s předchozím modelem TR5. Karmannovi se tak moderně vyhlížející karosérií podařilo umně maskovat lehce zastarávající mechanické části zděděné z předchozích modelů.

Stejně jako její předchůdce TR5, byla TR6 vyráběna ve dvou verzích – kvůli plnění emisních limitů přiškrcený model pro USA vybavený řadovým šestiválcem o objemu 2,5 l (104k) se dvěma karburátory Zenith-Stromberg a sportovnější verze pro Evropu, jejíž motor 2,5 l (125 až 152k) byl vybaven mechanickým vstřikováním Lucas.

Na rozdíl od svého tehdejšího největšího konkurenta na poli šestiválcových sportovních roadsterů – MGC koketujícím se samonosnou karosérií, zůstal Triumph věrný osvědčené konstrukci s žebřinovým rámem a na něm posazené karosérii. To se nakonec ukázalo jako vcelku šťastné rozhodnutí, neboť MGC byl díky svým kritizovaným špatným jízdním vlastnostem v roce 1969 vyřazen z výroby a nechal tak TR6 na trhu prakticky bez konkurence.

Za celou dobu výroby nedošlo k výraznějším modifikacím. Pouze v roce 1971 dostal Triumph TR6 silnější převodovku z modelu Stag a v roce 1974 nevzhledné gumové bačkory na nárazníky, aby vyhověl americké bezpečnostní legislativě.

V červenci 1976 byl po sedmi letech Triumph TR6 stažen z výroby a stal se nejdéle produkovaným modelem řady TR. Vyrobeno jich bylo 77 938 v americké verzi s karburátory a 13 912 v evropské se vstřikováním. Dodnes se zachovalo zhruba 6 tisíc karburátorových modelů a 4 tisíce se vstřikováním.

• 

  Triumph TR6

• 

  Triumph TR6 z roku 1972

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Triumph TR6 na Wikimedia Commons
• Triumph TR6 na serveru Partaj.cz