Trn (botanika)
Trnovité struktury – trny, ostny a kolce jsou části rostlin, které prošly metamorfózou. Vytvořily se z listů, palistů, stonků, kořenů a pupenů.[1] Dle jejich původu rozlišujeme 3 typy. Bývají tvrdé, pevné a především špičatě zakončené – ostré. Jejich ekologická podstata je především mechanická ochrana proti herbivorním živočichům. Mohou ale také sloužit jako úkryt pro mravence v případě akácie Acacia hindsii. Mravenci na oplátku chrání rostlinu proti jiným drobným škůdcům. Další funkcí může být ochrana rostliny proti extrémním teplotám, často v případě čeledi kaktusovitých (Cactaceae).
Typy trnů
Trnité útvary můžeme rozdělit dle toho, jestli obsahují cévní tkáň. Trny a kolce v sobě mají cévní svazky, zatím co u ostnů tomu tak není (to je také důvod, proč se z rostliny dají ostny snadno ulomit). Hlavní dělení trnů je však dle jejich původu vzniku.
Trny
Vznikají přeměnou celých listů, okrajů listů – listových úkrojků nebo palistů. Evoluce vzniku trnu: z listů na brachyblastech, redukcí plochy listu až do podoby trnu.
Typickým představitelem pro trny, které vznikly přeměnou celých listů na brachyblastech, jsou kaktusy (Cactaceae). U nich mohou sloužit kromě ochrany před herbivory a před prudkým sluncem také k přichycení části rostliny na zvíře a následnému rozšíření druhu na jinou lokalitu – vegetativní rozmnožování. U většiny kaktusů jsou trny složené z mrtvých buněk, kromě jejich bází. Trny vyrůstají na areolách, což jsou brachyblasty vyrůstající v paždí podpůrného listu. Podpůrný list je v případě kaktusů podárium. To vytváří například klasické mamilly (bradavkovité útvary) u kaktusů rodu Mammilaria nebo také tvoří žebra vzniklá srůstem mamill u rodu Echinopsis. Dalším představitelem rostliny, u které vznikly trny z celého listu, je dřišťál obecný (Berberis vulgaris).
Z listových úkrojků vznikají trny u cesmíny (Ilex aquifolium).
Z palistů vznikají trny například u pryšce zářivého (Euphorbia milii).
Ostny
Ostny se nacházejí na okraji nebo na povrchu orgánů rostliny – jsou rozšířením kůry nebo pokožky. Jako jediné z trnitých útvarů tedy neobsahují cévní svazek a jdou snadno odstranit (ulomit). Jako příklad můžeme uvést čeleď růžovité (Rosaceae).
Kolce
Brachyblasty jsou zkrácená internodia větví, a právě z nich jsou přeměněné kolce.[2] Dá se říci, že kolce jsou zkrácené větévky trnovitého vzhledu. Mohou být jednoduché nebo rozvětvené. Typickým představitelem rostliny s kolci je trnka obecná (Prunus spinosa).
Galerie
- Kolcový trn trnky vzniká z celé větvičky.
- Párové trny akátu vznikají z palistů.
- Trny dřišťálů vznikají z listů.
- Trny bodláků jsou ostré pichlavé úkrojky listové čepele.
- Z pletiva pod pokožkou vznikají ostny růží, ostružin, nebo ostny na povrchu tobolek jírovce.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Slovníkové heslo trn ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu trn na Wikimedia Commons
- Téma Trn ve Wikicitátech
- Trny u kaktusů
Média použitá na této stránce
Autor: No machine-readable author provided. Miskatonic assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Photographed by and copyright of (c) David Corby (User:Miskatonic, uploader) 2006
Closer up of Ocotillo thorns taken in Anza BorregoAutor: Banfield, Licence: CC BY-SA 3.0
Fruto de Berberis microphylla, conocido como Calafate.
Autor: I.Sáček, senior, Licence: CC BY-SA 3.0
Rosa pimpinellifolia, růže bedrníkolistá, Brno - Řečkovice. gymnázium
Brno Komín,bodlák, Vavřinecká
Autor: Kenraiz, Licence: CC BY-SA 3.0
Spines - a modified stipule of Robinia pseudoacacia
Autor: I.Sáček, senior, Licence: CC BY-SA 3.0
trnka, Prunus spinosa, kolcový trn, Gymnázium Řečkovice, Brno.
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 4.0
Dva typy trnů opuncie, která roste na kopci Lovoš v Českém středohoří