Trnová (Tisová)

Trnová
Průjezd obcí
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Tisová
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′40″ s. š., 12°41′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	71 (2021)[1]
Katastrální území	Trnová u Tachova (2,99 km²)
Nadmořská výška	492 m n. m.
PSČ	348 01
Počet domů	28 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Trnová
Další údaje
Kód části obce	167231
Kód k. ú.	767239
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trnová (německy Tirna) je část obce Tisová v okrese Tachov. Leží ve výšce 492 m n. m. V roce 2011 zde trvale žilo 64 obyvatel.^[3]

Historie

Ves je položena blíže k Tachovu. Ke vsi se vztahuje jedna z nejstarších písemných zmínek této oblasti. Již r. 1177 je uvedena v listině, kterou kníže Soběslav II. obdaroval kladrubský klášter, zmíněno území rozkládající se od potoka Suchá k potoku „Ternaua“ a Misa, dnešní Mže. Pokud ves v této době ještě neexistovala, byla v krátké době založena klášterem a získala své jméno po potoce na němž byla vysazena. Potok Trnová, později Kötchenbach se dnes nazývá Sedlišťský.

Ves bývala samostatným šlechtickým sídlem s tvrzí a farním kostelem. Dějiny vsi jsou do značné míry shodné se sousední Tisovou s níž byla Trnová od roku 1233 v majetku kladrubského kláštera. O rok později byla majetková držba vsi zvané tehdy Pirna potvrzena klášteru papežem Řehořem. V roce 1352 je uváděn farní kostel spravovaný klášterem. Kostel patrně zanikl v době husitských válek – naposledy je zmiňován roku 1425. V roce 1374 se objevuje první světský majitel rozdělené vsi – vladyka Leo alias Lev z Trnové. Podací právo ke kostelu a několik poddaných si zde ještě dlouho udržel kladrubský klášter, který zde mohl mít i rezidenci, která pak přešla do světských rukou. Svědčí o tom zápis z roku 1437, kdy ve vsi zemřel probošt Řehoř. Kolem roku 1575 získal ves Jan Letold z Kečova a připojil ji k sousední Tisové s níž přešla roku 1823 k tachovskému panství. Po opuštění tvrzi před polovinou 17. století bylo sídlo využito jako základ pro vystavění rozměrného poplužního dvora, v jehož areálu se nacházelo mladší panské sídlo, připomínané v 18. a 19. století. V roce 1930 měla vesnice 199 obyvatel.

V roce 1757 zde stála hospoda, mlýn a panský dvůr. V této době dochází k poslednímu výraznějšímu rozmachu podnikání vrchnosti na zdejším dvoře. Je uváděn také pivovar, vinopalna, cihelna a hájovna. Tvrz stávala nad čp. 21 a 22 na tzv. Kellerbergu, který je vlastně kruhovým tvrzištěm o průměru kolem 35 m. Dva zachované klenuté sklepy však pocházejí ze starého zámku, sídla pánů z Kečova, který byl zbořen před rokem 1788. Protože bylo sídlo včetně celého poplužního dvora po druhé světové válce beze zbytku a bez průzkumu odstraněno, zůstalo v oněch místech zachováno jen rozměrné tvrziště po výše zmíněné starší tvrzi.^[4]  

Poválečná demolice staveb i výstavba nového mostu a silnice dokončená roku 1977 poněkud změnila vzhled vsi. V zahradě domu v horní části vsi se dochoval kamenný kříž z roku 1841 vyrobený v dílně kameníka G. Böhma. Dnes je to ryze obytná vesnice bez hospodářských provozů.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnová na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Trnová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Trnová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)