Trnová (okres Plzeň-sever)
| Trnová | |
|---|---|
 | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třemošná |
| Obec s rozšířenou působností | Nýřany (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′40″ s. š., 13°19′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 977 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,50 km²[2] |
| Katastrální území | Trnová u Plzně |
| Nadmořská výška | 418 m n. m. |
| PSČ | 330 13 |
| Počet domů | 331 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Trnová 181 330 13 Trnová u Plzně ou@trnova.cz |
| Starostka | Bc. Petra Martínková Šumlovová |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Trnová | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559504 |
| Kód části obce | 168394 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trnová je vesnice a obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 977[1] obyvatel. Obec je situována v klidném prostředí poblíž lesů. Protéká jí potok Bělá. Po těžbě černého uhlí zůstaly rozlehlé odvalové haldy a pod částí obce se nalézají štoly. Obec se přesto poměrně rychle rozvíjí a renovuje. Během celého roku je zde nespočet různých akcí (plesy, bály, pouť, myslivecké akce, táboráky, pochody pro děti, hasičská i jiná klání).
Historie
Nejstarší písemné doklady o existenci vsi Trnová pocházejí z konce 12. století, kdy na listině Čéče ze Železnice z roku 1180 či 1181 je uveden jako svědek Ludvík z Trnové. Název obce měl tehdy podobu Trinova. Brzy poté nabyl Trnové velmož blahoslavený Hroznata, zakladatel významného západočeského rodu Hroznatovců. Roku 1197 se Hroznata vydal na cestu do Jeruzaléma. Jsa bezdětek odevzdal klášteru premonstrátů v Teplé na tři roky do správy obce Hunčice, Krukanice a Trnovou (zde uveden název Thirnow).
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 731 obyvatel (z toho 393 mužů), z nichž bylo 770 Čechoslováků, sedm Němců, dva lidé nezjišťované národnosti a dva cizinci. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 177 lidí bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 983 obyvatel: 960 Čechoslováků, jedenáct Němců a dvanáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 53 evangelíků, pět členů církve československé, dva příslušníci nezjišťovaných církví a 456 lidí bez vyznání.[5]
Pamětihodnosti
Přestože historik Sedláček existenci zdejší tvrze popírá, umístění zámku v komplexu hospodářského dvora naznačuje, že zde stávalo starší sídlo. Patrně na jeho místě byl v první polovině 18. století postaven dnešní zámeček Vísky, v 19. století novogoticky přestavěný. Je to obdélná, patrová budova s úzkým, výrazným rizalitem v obou hlavních fasádách. Okolo zámečku park. Od druhé poloviny 20. stol. v majetku Státního statku; velmi zchátralý. Po roce 1996 opraven, v soukromém vlastnictví.
Dominantou obce je 12 hektarový rybník Vísecký, na mapách zaznamenaný pod názvem Hamr. Tato vodní plocha v současné době slouží k rekreačnímu využití, sportovnímu rybaření a je významnou zásobárnou vody pro hornobřízské keramické závody. Ve dvoře čp. 2 je situováno roubené obytné stavení, pravděpodobně nejstarší stojící stavba ve vsi. V čele statku čp. 21 je klenutá brána. V prostoru návsi je osazen pamětní kříž z roku 1857. Na severním okraji obce byly v minulosti nalezeny pozůstatky pravěkých žárových pohřbů.
Osobnosti
- Jaroslav Koutenský (* 1931), lékař a pedagog
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 164.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnová na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Trnová v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Trnová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka obce Trnová, okres Plzeň-sever, Česko.
- List tvoří dva svislé pruhy, modro–červeně dělený a bílý. V modrém poli bílá růže se žlutým semeníkem a kališními lístky, v bílém poli svisle černý prut s pěti (3, 2) trny. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Znak obce Trnová, okres Plzeň-sever, Česko.
- Polcený štít,vpravo modro–červeně dělený, nahoře stříbrná růže se zlatým semeníkem a kališními lístky, v levém stříbrném poli vztyčený černý prut s pěti (3, 2) trny.