Trojúhelník (protipartyzánská operace)

Trojúhelník
konflikt: Východní fronta (druhá světová válka)
Mapa oblasti
Trvání	6. září 1942 – 24. listopadu 1942
Místo	Brestská oblast, Hrodenská oblast, Baranavická oblast a okolí města Pinsk v okupovaném Bělorusku
Příčiny	Aktivizace nově zformovaných skupin sovětských partyzánů.
Cíle	Rychle zničit formující se partyzánské útvary, které prováděly útočné akce proti důležitým vojenským zařízením a proti policejním posádkám. Zastrašit obyvatelstvo a odradit je od podpory partyzánů.
Metody	Policejní protipartyzánská operace s plošnými represáliemi proti civilnímu obyvatelstvu.
Stav	ukončená operace
Naplánováno	Eliminace nově zformovaných partyzánských útvarů, potrestání osob spolupracujících s partyzány a celková pacifikace oblasti. Zničení center odporu.
Výsledek	Operace se prakticky omezila na teror proti obyvatelstvu podezřelého z potenciálního odporu vůči německé nadvládě. Způsob provádění okupační politiky tak způsobil, že v oblasti došlo k rozmachu partyzánského hnutí.
Změny území	Bezpečnostní situace na okupovaném území se z pohledu německých úřadů výrazně zhoršila.
Strany
Německá říše Německá říše 3. prapor 15. německého policejního pluku 310. policejní prapor 10. policejní pluk 16. policejní pluk tři čety četnictva policejní rota Norimberk 201. policejní prapor Sovětský svaz Sovětský svaz partyzánský oddíl Čapajev další partyzánské skupiny
Velitelé
Německá říše Německá říše Bruno Holling Sovětský svaz Sovětský svaz Ivan Ivanovič Orlov
Síla
Německá říše Německá říše asi 5 000 osob Sovětský svaz Sovětský svaz asi 3 000 osob
Ztráty
Německá říše Německá říše neznámo Sovětský svaz Sovětský svaz 2 244 zabitých nebo zajatých partyzánů.
Oběti a škody
Mrtví	Celkem kárné síly zabily 1 500 lidí přímo při policejní operaci. V následné fázi provedli likvidaci ghetta v Pinsku, při které bylo zabito asi 15 000.
Škody	Byly vypáleny četné běloruské vesnice. Německé represivní síly zabavily několik tisíc kusů dobytka, koní, prasat, ovcí, mnoho zemědělských strojů a stovky centů obilí.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojúhelník (rusky Треугольник, německy Dreieck) bylo kódové označení kárné (trestné) protipartyzánské operace, která byla spojena s policejním zásahem proti civilnímu obyvatelstvu v oblasti kolem železničních tratí Brest – Kobryn a Brest – Malaryta. Probíhala od 6. září do 22. září 1942 a následně pokračovala dalšími represivními akcemi od 27. září 1942 do 24. listopadu 1942.

Po napadení SSSR německá armáda rychle postupovala a Bělorusko se během krátké doby stalo okupovaným územím nebo částí týlových oblastí bojujících armád. Partyzánské hnutí vznikalo a rostlo postupně. Na okupovaném území BSSR byly v červnu 1941 pouze 4 partyzánské oddíly, v červenci 35, v srpnu 61, koncem roku existovaly 104 oddíly a 323 organizátorských a diverzních skupin, tedy celkem asi 8 300 osob. S přibývajícím časem a díky podpoře z neokupované části SSSR partyzánské hnutí sílilo a postupně se stalo významným protivníkem okupantů.^{[pozn. 1][1]}

V oblasti plánované operace byla díky aktivitě partyzánů utvořena zóna mimo kontrolu okupačních úřadů v důsledku jejich úspěšných bojů v létě 1942. Partyzánským oddílům byly přiděleny konkrétní úseky železnice a místa nasazení, což výrazně zvýšilo efektivitu bojových operací partyzánů proti klíčovým komunikacím německých okupačních sil.^[2] Partyzánské oddíly v roce 1942 v celém Bělorusku představovaly sílu přibližně 56 000 lidí. Partyzánům se do konce roku 1942 podařilo vyřadit z boje 100 tisíc vojáků, 398 tanků a obrněných vozidel, 181 letadel a více než 5 tisíc vozidel protivníka. Zlikvidovali také 24 německých štábů.^[1] V území Brestské oblasti byl zformován partyzánský oddíl Čapajev, který od srpna 1942 působil v rozptýlených skupinách, přičemž koordinaci akcí vedl Ivan Ivanovič Orlov.^[3] Do poloviny roku 1942 sovětští partyzáni pod jeho vedením zničili několik nepřátelských posádek, vyhodili do vzduchu 18 vlaků, 87 vagónů a nástupišť s nepřátelským personálem a vybavením a vyřadili z provozu 18 lokomotiv.^[4]

Němci museli na nastalou situaci reagovat. Proto zpravodajci SD vypracovali v létě 1942 plán na pacifikaci Hrodenské, Baranavické, Brestské oblasti a okolí města Pinska, který měl zajistit snížení ohrožení klíčových železničních tratí ze strany sovětských partyzánů. Cílem těchto operací bylo izolovat partyzánské skupiny a oddělit je od obydlených oblastí, a tím je připravit o možnost zásobování potravinami.^[5] Policejní síly měly být nasazeny decentralizovaně tak, aby pokryly celou oblast v okolí svých základen. Jejich cílem bylo zakročit proti vznikajícím bandám^{[pozn. 2]} (partyzánům) a narušovat jejich formování, či omezovat jejich operační možnosti pro útoky na vojensky důležité objekty. Součástí akce byly také plánované prověrky místních obyvatel a potrestání těch, kteří spolupracovali se sovětskými partyzány.

Součástí pacifikačních operací také byla likvidace potenciálních vůdců nebo sympatizantů odporu proti okupačnímu režimu. Proto byli přednostně zatýkáni představitelé strany, sovětští činitelé a Židé. Policejní síly se poté účastnily likvidace židovských ghett v závěrečné fázi operace.

Jednalo se o následující policejní síly, které provedly akci^[6]:

• 3. prapor 15. německého policejního pluku,
• 310. policejní prapor,
• 10. policejní pluk^[7],
• 16. policejní pluk^[7],
• tři čety četnictva vybavené obrněnými automobily a protitankovými děly,
• policejní rota Norimberk (německy Reserve-Polizeikompanie Nürnberg)^{[pozn. 3]},
• 201. policejní prapor^[8][9].

Operaci vedl velitel 310. policejního praporu major Bruno Holling^[7]. Počet nasazených mužů je odhadován na přibližně 5 000 podle obvyklých stavů počtu mužů těchto jednotek.

V oblasti města Kobryn operoval v té době oddíl (pozdější brigáda) nesoucí jméno po Čapajevovi pod velením Ivana Ivanoviče Orlova.^[10][3] V regionu města Brest působilo během roku 1942 celkem 25 různých partyzánských oddílů, které dohromady čítaly více než 3 tisíce bojovníků.^[2]

Operace vznikla jako reakce na partyzánské útoky na železnici. Během operace nedošlo k větším vojenským střetům , vždy se jednalo o rychlé akce s cílem zaskočit partyzány. Samotná akce se skládala z různých výpadů, obsazování vesnic a pokusů o likvidaci zázemí pro sovětské partyzány. Hlavní teror tak byl namířen především proti civilnímu obyvatelstvu, které Němci podezřívali ze spolupráce s partyzány. Koordinace akcí byla prováděna z velitelského stanoviště operace, které se nacházelo ve městě Kobryn.^[6] V průběhu operace policejní síly prováděly prověrku obyvatelstva vesnic a při jakémkoli podezření na spolupráci s partyzány vykonávaly rozsudky smrti okamžitě na místě. Likvidovány byly především rodiny sovětských vojáků, stranických představitelů a dalších osob spojených se sovětskou mocí.^[11] Od 5. září 1942 policejní síly zahájily systematické prověrky vesnic.

Prováděné akce:

• Dne 5. září 1942 zahájil 3. policejní prapor operaci obsazením vesnic Aziaty (bělorusky Азяты), Staroje Sialo (bělorusky Старое Сяло) a města Žabinka.^[11]
• Dne 6. září 1942 byla zničena vesnice Kamienka (bělorusky Ка́менка).^[7]
• Dne 11. září 1942 byla vypálena vesnice Dramljova (bělorusky Драмлёва), která již nikdy nebyla obnovena.^[12] Na akci se podílel 201. policejní prapor složený z příslušníků Ukrajinské pomocné policie (Schutzmannschaft).^[8]
• Dne 23. září 1942 byla zničena vesnice Barysaŭka (bělorusky Барысаўка).^[7]
• Dne 23. září 1942 byla zničena vesnice Zabalaccie (bělorusky За́балацце) příslušníky 11. roty 15. policejního pluku, který operaci zahájil ve dvě hodiny ráno. Podle velitele 11. roty většina vesničanů zachovala klid a vydala se vstříc svému "zaslouženému osudu", který je kvůli jejich špatnému svědomí nepřekvapil.^[13]
• Dne 9. října 1942 byla vypálena vesnice Zielonaia Buda (bělorusky Зялёная Буда).^[12][13]

S nastupující zimou operace postupně končila a pokusy německých sil o pacifikaci byly ukončeny. Ve vyčištěných oblastech byly zřízeny nové posádky.

Policejní síly byly potomo nasazeny na likvidaci židovského ghetta ve městě Pinsk koncem října a začátkem listopadu 1942^[14]. Při tomto masakru údajně zemřelo nejméně 15 000 lidí.

Během akce bylo zabito 113 partyzánů.^[15] Podle dalšího pramene bylo zabito a zajato celkem 2 244 sovětských partyzánů.^[5]

V rámci pacifikace byly zničeny následující vesnice^{[6][pozn. 4]}:

• Baravaja (bělorusky Баравая), zabito 58 osob (96^[13] osob),
• Borki (bělorusky Бо́ркі), zabito 705 osob z toho 203 mužů, 372 žen a 130 dětí^[13],
• Zabalaccie (bělorusky За́балацце), zabito 289 osob vypáleno 151 domů^[13],
• Barysaŭka (bělorusky Барысаўка), zabito 206 osob,
• Kamienka (bělorusky Ка́менка), zabito 152 osob^[13],
• Rečyca (bělorusky Рэ́чыца), zabito 64 osob,
• Liaplioŭka (bělorusky Ляплёўка), zabito 54 dětí a učitelka ze sirotčince^[13],
• Dramljova (bělorusky Драмлёва), zabito 286 osob včetně dětí, z nichž 5 bylo méně než rok^[12],
• Zielonaia Buda (bělorusky Зялёная Буда), zabito 28 osob a vypáleno 15 domů^[13].

Celkem kárné síly zabily 1 500 civilistů.^[6] Německé represivní síly zabavily několik tisíc kusů dobytka, koní, prasat, ovcí, mnoho zemědělských strojů a stovky centů obilí. Bezpečnostní situace v oblasti se však nijak výrazně nezlepšila.

V lednu 1943 na Voroněžské frontě vojáci Rudé armády ukořistili dokumenty 3. policejního praporu včetně bojového deníku. Později byly předloženy v Norimberském procesu jako důkazy o zločinech nacistů na okupovaných územích.^[12][15]

Na místě tragédie vesnice Dramljova dnes stojí památník, který byl postaven v roce 1982. V jeho středu byly postaveny bronzové sochy tří truchlících žen sedících na balvanech, které symbolizují tři generace: matku, dceru a vnučku.^[8][16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Карательная операция «Треугольник» na ruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu operace Trojúhelník na Wikimedia Commons