Troja (zámek)

Zámek Troja v Praze
Trojský zámek v Praze
Trojský zámek v Praze
Základní informace
SlohBaroko
ArchitektJan Baptista Mathey
Výstavba1679-1685
Přestavba1977-1989
Materiálzdivo
Další majiteléŠternberkové
Současný majitelGalerie hlavního města Prahy (dar statkáře Aloise Svobody československému státu z roku 1922)
Poloha
AdresaPraha-Troja, ČeskoČesko Česko
UliceU trojského zámku
Nadmořská výška190 m
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky44544/1-1534 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Troja (Trojský zámek) je barokní stavba v pražské městské části Troja v bezprostřední blízkosti Pražské zoologické zahrady (západním směrem). Nachází se na pravém břehu řeky Vltavy, v jeho areálu se nalézá také několik hospodářských stavení, včetně konírny. K zámku patřila i vinice a kaplička svaté Kláry (severním směrem), která je dnes součástí Botanické zahrady. Objekt zámku je obklopen rozsáhlou zámeckou zahradou s mnoha okrasnými i ovocnými stromy a malým přírodním bludištěm, již zdobí fontány, terakotové vázy, štukové prospekty a oranžériebustami imperátorů. Zámek je součástí majetku hl. m. Prahy a včetně zahrady je otevřen pro veřejnost. Galerie hlavního města Prahy zde každoročně od dubna do října pořádá sezónní výstavy. V zámeckém interiéru můžeme spatřit unikátní freskovou výzdobu sálů.

Historie

Zámek ze zahrad, barokní schodiště u jižního průčelí, v pozadí je vinice svaté Kláry

Zámek nechal postavit v letech 16791685 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako své letní sídlo a pobýval zde se svou chotí Klárou a dcerou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a později Jean-Baptiste Mathey, stavitelem byl Silvestro Carlone (viz také sekce Architektura a výzdoba).

V roce 1685 byla založena přilehlá zahrada a roku 1697 byla postavena terasa a hospodářské budovy v okolí zámku. Od Šternberků v roce 1763 zakoupila zámek pro Ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu také několikrát pobývala. Roku 1776 koupil zámek Jan Václav Alsterle z Astfeldu a Vydří, roku 1832 byl odkázán klášterům alžbětinek a milosrdných bratří. Roku 1842 zámek koupil Alfred kníže Windischgrätz, který tu založil vinice. Jeho potomci pak zámek prodali roku 1873 rodině Židlických.[1]

Pohled na zámek a část zahrad z vinice sv. Kláry, v pozadí Císařský ostrov a Královská obora (Stromovka), na obzoru pak Pražský hrad a Petřín

Poslední soukromý majitel, velkostatkář Alois Svoboda, 7. října 1922 věnoval rozsáhlé pozemky a nemovitosti v Praze-Troji včetně zámku u příležitosti 70. narozenin T. G. Masaryka, k památce vzniku Československa a uctění 250. výročí úmrtí J. A. Komenského československému státu, a to s podmínkou, že zde budovu vybudována osvětová a sociálně-humanitní zařízení ve prospěch mládeže původem i rasou československé v Komenského duchu. Počítalo se především s vybudováním rozsáhlého pavilónového komplexu škol a internátních zařízení všech stupňů, dětských domovů atd. Ministerská rada poté na přelomu let 1923 a 1924 ustanovila Kuratorium trojských nemovitostí, které mělo rozhodovat o přidělení pozemků. Část těchto pozemků byla využita k vybudování pražské zoologické a botanické zahrady, ačkoliv proti předání pozemků zoologické zahradě se ostře stavěl například Stanislav Růžička.[2] V prosinci 1926 začalo Ministerstvo školství a národní osvěty jednat o využití pozemků s pražskou městskou radou, ministerstvem sociální péče a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ale žádná z oslovených institucí na nabídku nereflektovala. Projekty výchovné osady od Stanislava Růžičky a Eduarda Štorcha byly zamítnuty.[2]

V letech 19771989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Při povodni v roce 2002 byl zaplaven sklep a přilehlá zahrada, během velké povodně v roce 2013 byla opět poničena dolní část zahrady.

Příprava sloučení

V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí PBZ již 9 let) se uvažuje o sloučení Pražské zoologické zahrady a přilehlé Botanické zahrady hlavního města Prahy.[3] Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009.[4] V budoucnu měl sloučenému subjektu přibýt do správy i Trojský zámek.[4] Nyní je možné do všech 3 sousedících objektů zakoupit společnou vstupenku, tzv. Trojskou kartu.

Architektura a výzdoba

Při vypracování projektu se burgundský architekt Jean Baptiste Mathey nechal inspirovat typem římské příměstské vily, s nímž se seznámil za svého italského pobytu. Původní koncepci změnil na pravidelnou dispozici s ústředním sálem, zabírajícím dvě poschodí, jako dominantou celé hmoty stavby. Ze sálu vede do dvou stran chodba s přilehlými salonky. Z hlavního sálu v úrovni prvního patra ústí monumentální vnější dvojramenné schodiště vyzdobené plastikami Georga a Paula HeermannovýchDrážďan (po 1685). Sochařská výzdoba schodiště zpodobňuje boj titánů s antickými bohy a alegorie denních i ročních období a světadílů. Antické výjevy patrně ovlivnily i název „Troja“, který se pak rozšířil na celou oblast, původně zvanou Zadní Ovenec.

Autory malířské výzdoby zámku byli Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Výzdobu hlavního sálu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Godynové v letech 1688-92. Námětem nástropních a nástěnných fresek v hlavním sále je vítězství nad Turky u Vídně a oslava rodu Habsburků. Tři místnosti v severovýchodním traktu prvního patra zámku, tzv. čínské komnaty, jsou vyzdobeny nástěnnými malbami s orientálními motivy. Malby jsou dílem neznámého umělce a pocházejí patrně ze druhé poloviny 18. století.

Zahrada

Podrobnější informace naleznete v článku Trojská zámecká zahrada.

K zámku přiléhá zahrada v původním barokním stylu s kašnami a zdmi zdobenými terakotovými vázami. Před hlavním průčelím s reprezentativním schodištěm je obdélná zahrada s terasou a dvojicí oranžérií. Východní lichoběžníková část zahrady je komponovaná okolo centrálního labyrintu. K zámku patřila i vinice s kaplí svaté Kláry a část zahrady, která byla později určena na vybudování botanické zahrady.

Galerie

Reference

  1. Ottův slovník naučný, Troja (význam 2, str. 785, sv. 25)
  2. a b Tibor Vojtko (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové): "Nové město, nová generace, naděje pro společnost", aneb úsilí o vybudování osady Růžičkov v Praze‑Troji (1925-1930) Archivováno 19. 4. 2012 na Wayback Machine, Lidé města, číslo 13, 2011, ročník 3
  3. Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček
  4. a b Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax

Literatura

  • HORYNA, Mojmír. Zámek Trója u Prahy: stručná historie. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2000. 102 s. ISBN 80-7185-333-X.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zámek Troja 2.jpg
Autor: Radek Miler, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
PałacTrojski.jpg
Autor: Wierszoklet, Licence: CC BY-SA 4.0
Pałac Trojski
Praha, Trója, pohled na Trojský zámek.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC-BY-SA-3.0
Pohled na trojský zámek od kaple sv. Kláry, dále pak je vidět park Stromovka a ještě dále Pražský hrad s Petřínem
Praha Troja zamek 05.JPG
Autor: Stanislav Ferzik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Trojský zámek, Troja.JPG
Autor: Bjalek Michal, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Trojský zámek 2a.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Trojský zámek
Trojský zámek 7a.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Trojský zámek