Trojmezenská hornatina

Trojmezenská hornatina
Hlavní hřeben Trojmezenské vrchoviny: Smrčina ze svahu Plechého

Nejvyšší bod1 378 m n. m. (Plechý)
Rozloha360 km²

Nadřazená jednotkaŠumava
Sousední
jednotky
Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina
Podřazené
jednotky
Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
NěmeckoNěmecko Německo
RakouskoRakousko Rakousko
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).

Geologická stavba

Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.

Nejvyšší vrcholy

  • Radvanovický hřbet (1029 m)
  • Koňský vrch (1026 m)
  • Kapraď (1026 m)
  • Svatý Tomáš (1026 m)
  • Špičák (1021 m)
  • Medvědí vrch (1017 m)
  • Hvězdná (1012 m)
  • Velký Plešný (1011 m)

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:

Reference

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hochficht.jpg
(c) I, Dingoa, CC BY-SA 3.0
Hora Smrčina na Šumavě