Trojmezenská hornatina
| Trojmezenská hornatina | |
|---|---|
 (c) I, Dingoa, CC BY-SA 3.0 | |
| Nejvyšší bod | 1 378 m n. m. (Plechý) |
| Rozloha | 360 km² |
| Nadřazená jednotka | Šumava |
| Sousední jednotky | Šumavské pláně, Vltavická brázda, Českokrumlovská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Stožecká hornatina, Plešská hornatina, Stožecká kotlina, Novopecká kotlina, Vítkokamenská hornatina, Výtoňská kotlina, Lučská hornatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Německo Rakousko |
| Horniny | rula, granodiorit, žula |
| Povodí | Vltava |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IB-1C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trojmezenská hornatina je geomorfologický podcelek na jihovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 360 km² (je tak druhým nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 856 m. Na západě sousedí s Šumavskými pláněmi, na severu s Vltavickou brázdou, na východě s Českokrumlovskou vrchovinou. Hornatina je vrásno-zlomového původu a je tvořena hlavním podélným hřbetem směru SZ – JV, který je příčným zprohýbáním rozdělen na samostatné horské masívy a kotliny. Ve vrcholových partiích jsou četné skalní útvary vzniklé periglaciálním a glaciálním zvětráváním (Třístoličník, Perník, Koňský vrch, V pařezí, Vyklestilka, Luč).
Geologická stavba
Trojmezenská hornatina je tvořena z biotitických rul moldanubika, z biotitického granodioritu a dvojslídných granodioritů a žul moldanubického plutonu.
Nejvyšší vrcholy
|
|
|
Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na sedm geomorfologických okrsků:
- Stožecká hornatina
- Plešská hornatina
- Novopecká kotlina
- Vítkokamenská hornatina
- Lučská hornatina
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:
| Geomorfologické členění Šumavy | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina | ||
| ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ | Kochánovské pláně | |
| Kvildské pláně | Prášilské pláně (Poledník, 1315 m) Modravské pláně (Tetřev, 1258 m) Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m) | |
| Javornická hornatina | nečlení se (Javorník, 1067 m) | |
| Svojšská hornatina | nečlení se (Huťská hora, 1188 m) | |
| Knížecí pláně | Lipecké pláně (Výška, 1118 m) Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m) Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m) | |
| ŽELEZNORUDSKÁ HORNATINA | Debrnická hornatina | nečlení se (Plesná, 1338 m) |
| Královský hvozd | nečlení se (Jezerní hora, 1344 m) | |
| Pancířský hřbet | Můstecký hřbet (Můstek 1235 m) Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m) Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m) | |
| TROJMEZENSKÁ HORNATINA | Stožecká hornatina | Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m) Stráženská kotlina (850 m) Stožecká kotlina (850 m) |
| Plešská hornatina | ||
| Novopecká kotlina | nečlení se (Šešovec, 899 m) | |
| Vítkovokamenská hornatina | Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m) Pasečenská kotlina (830 m) Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m) | |
| Lučská hornatina | Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m) Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m) | |
| BOUBÍNSKÁ HORNATINA | Boubínský hřbet | nečlení se (Boubín, 1362 m) |
| Včelenská hornatina | nečlení se (Kupa, 1044 m) | |
| ŽELNAVSKÁ HORNATINA | Knížecí hornatina | |
| Křišťanovská vrchovina | Skalinská hornatina (1040 m) Arnoštovká pahorkatina (920 m) | |
| VLTAVICKÁ BRÁZDA | Hornovltavická brázda | nečlení se (846 m) |
| Dolnovltavická brázda | nečlení se (790 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Reference
Související články
- Národní park Šumava
- CHKO Šumava
- Přírodní park Vyšebrodsko
- Geomorfologické členění Šumavy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
