Trojský mlýn
| Trojský mlýn | |
|---|---|
 panský vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1433 |
| Přestavba | 1678 |
| Další majitelé | Albrecht z Valdštejna |
| Poloha | |
| Adresa | Povltavská 5/74, Praha 7, Troja,  Česko |
| Ulice | Povltavská |
| Souřadnice | 50°6′52,7″ s. š., 14°24′35,4″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trojský mlýn je bývalý panský vodní mlýn v Praze 7-Troji v ulici Povltavská, který stojí na pravém břehu Vltavy jihozápadně od Trojského zámku, kde sousedí s jižní částí Zoo Praha.[1] Spolu se zámkem je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Vodní mlýn je zmíněn roku 1433, kdy zde byl mlynářem Míka ze Zadního Ovence. Rokem 1534 je datovaná úmluva sousedů ze Zadního Ovence s mlynářem Janem Kopanem, podle které je v místě zapovězen rybolov. V letech 1565–1574 je zde připomínán mlynář Šebestián Rouchovanský ze Zadního Ovence, který vlastnil viniční pozemky v okolí, například stráň na vrchu Hradiště u Holešovic o výměře 5 strychů, kterou poté prodal Jakubu Popelářovi z Předního Ovence. [1]
V roce 1603 byl majitelem mlýna královský místokomorník Jaroslav Vchynský z Vchynic (†1614). Od něj o čtyři roky později koupila mlýn s pilou, štěpnici, luka, dědiny, háj, vinici a platy z vinic Alžběta z Lobkowicz; mlýn je uváděn „z kamene postavený s klenutou světničkou“. Roku 1624 jej získal Albrecht z Valdštejna a od něj za 5500 kop grošů míšeňských Maxmilián z Valdštejna.[1]
V roce 1678 prošel mlýn přestavbou a roku 1707 při něm postavil mlynář z Císařského mlýna jez v hlavním řečišti Vltavy. Zvýšená hladina vody ohrožovala domy v Troji i mlýn, který je uváděn jako zpustlý. Tereziánský katastr z roku 1757 jej také uvádí jako zpustlý a k němu majitele mlynáře Václava Masáka. Majitel jménem Masák je uváděn i roku 1840 a kolem tohoto roku je odtokový kanál značen jako suchý. Pravděpodobně v roce 1857 byla v místech mlýna postavena sýpka.[1]
Popis
Mlýnice a dům byly pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Později postavená sýpka je mohutná vícepodlažní stavba ze smíšeného zdiva (cihly, opuka, pískovcové kvádry). Její severní trakt tvoří jádro zrušeného mlýna, ze kterého se dochovalo rozsáhlé sklepení s valenou klenbou.[1]
Voda k mlýnu vedla náhonem a odtokovým kanálem se vracela zpět do řeky. Tento náhon zčásti dosud existuje, sousední Zoologická zahrada jej po úpravě využívá k napájení vodních ploch pro ptactvo.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Trojský mlýn, mlýn v Zadním, Dolním Ovenci. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 28.9.2012. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Trojský zámek. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156909, rejstříkové číslo ÚSKP 44544/1-1534. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online
Literatura
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Mlýn v Troji. S. 80–81
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trojský mlýn na Wikimedia Commons - Troja na webu ČÚZK, Archivní mapy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: