Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínově
Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínově | |
---|---|
Stát | Česko |
Město | Most Litvínov |
Zahájení provozu | 6. prosince 1946 |
Ukončení provozu | 31. ledna 1959 |
Infrastruktura | |
Provozní délka tratí | 16,2 km (1953) |
Napětí | 600 V ss |
Vozovny | 1 |
Provoz | |
Počet linek | 1 (1953) |
Délka linek | 15,1 km (1953) |
Počet vozů | 23 (1953) |
Mapa sítě | |
Schéma trolejbusové tratě v Mostě a v Litvínově v roce 1955 | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trolejbusová doprava byla ve dvou severočeských městech, v Mostě a v Litvínově, provozována mezi lety 1946 a 1959. Trolejbusy spojovaly obě města se Zálužím, kde se nachází významné chemické závody.
Historie
Obě města sice již byla od počátku 20. století spojena tramvajovou tratí, avšak ta vedla mimo Záluží, více východně v místech kde jsou dnes povrchové doly. Vzhledem k rozvoji této chemičky v 30. letech 20. století začala být tedy otázka zajištění vhodné dopravní obslužnosti stále více aktuální.
Práce na projektu trolejbusové trati započaly již v roce 1941; celá trať byla vyprojektována do roku 1943. Se stavbou se začalo, avšak vzhledem k válečným událostem postupovala velmi pomalu. Při osvobozování Československa byla výstavba přerušena. Původní plány počítaly pouze s jednostopou tratí s výhybnami, která by obě města spojila právě se Zálužím. Po opětovném zahájení prací na začátku roku 1946 ale byl projekt přepracován na dvoustopou trať. Výstavba trolejbusové dráhy byla ukončena v prosinci téhož roku.
Slavnostní otevření se odehrálo 6. prosince 1946, tehdy však existoval pouze úsek mezi Zálužím a Litvínovem. Do provozu byla nasazena italská vozidla, jež potkal za války osud konfiskace a dovezení do Československa. Deponována byla v litvínovské tramvajové vozovně (předtím umístěna v nedalekých lesích, kde chátrala).
K otevření trati přes Souš do Mostu, kde byla též zprovozněna i nová vozovna pro trolejbusy, došlo roku 1948. Nedlouho předtím byla do provozu také předána i další italská vozidla. Kromě toho přibyl také ojetý prototyp trolejbusu Tatra T 86 z Prahy. Italská vozidla byla nakonec vystřídána českými vozy Tatra T 400.
V roce 1950 fungovala v celé síti jen jediná linka, s označením A (později přeznačena na č. 6), o délce zhruba 13 kilometrů. Její interval činil 5 - 20 minut, vypravováno bylo celkem okolo 7 - 9 trolejbusů.
Svého maxima dosáhla síť v roce 1953, kdy byl otevřen nový úsek do Loučné kolem Koldomu. Dodány byly opět nové trolejbusy, nyní již typu Škoda 7Tr. V polovině 50. let se však nakonec rozhodlo vybudovat rychlodrážní tramvajovou meziměstskou trať, vedenou mezi oběma městy i přes Záluží, a zlikvidovat jak úzkorozchodné tramvaje, tak i trolejbusy. Jediná meziměstská linka byla (v roce 1957) rozdělena na dvě (označené čísly 6 a 7, úsek mezi nimi dále fungoval jako manipulační), což však velmi prodlužovalo dobu výjezdů vozů na linku a tudíž i celý provoz výrazně prodražilo. O rok později došlo ještě k přeložce trolejbusové trati v Litvínově (přes smyčku Litvínov, východ), což bylo zapříčiněno prodloužení rychlodráhy v Litvínově. Provoz trolejbusové dopravy byl ukončen 31. ledna 1959 po otevření dalšího úseku rychlodráhy do centra Litvínova; zbývající provozovaná trolejbusová vozidla našla nakonec uplatnění v dalších českých městech.
Vozový park
Provoz trolejbusů v Mostě a Litvínově zahajovaly výhradně italské vozy typu OMS-Isotta-TIBB (první kloubová vozidla v Československu) a Fiat-Varesina-Breda, které původně jezdily v Miláně. V roce 1949 byl zakoupen také ojetý prototyp trolejbusu Tatra T 86, který zahajoval trolejbusovou dopravu v Praze. Italské vozy postupně na začátku 50. let nahradily mohutné československé trolejbusy Tatra T 400 a několik vozů Škoda 7Tr. Pravděpodobně v roce 1954 byl do zdejšího provozu dodán také poslední italský trolejbus. Tentokrát ale šlo o nově vyrobený vůz Alfa Romeo-Ansaldo San Giorgio.
Ojeté italské trolejbusy byly vyřazeny během 1. poloviny 50. let. Ostatní vozy (kromě prototypu T 86, trolejbusu Alfa Romeo–Ansaldo San Giorgio a jednoho vozu 7Tr) byly po vyřazení předány do ostatních trolejbusových provozů v Československu.
Odkazy
Literatura
- Ivan Grisa: Trolejbusy Most–Litvínov 1941–1959. Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2005.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: User:Harold17, Licence: CC BY-SA 3.0
Trolejbusová síť v Mostě a Litvínově (stav k 31.12.1955)