Trondhjemit

Trondhjemit (občas nazýván plagiogranit) je intruzivní magmatická hornina. Jedná se o leukokrátní (světlou) odrůdu tonalitu, oproti kterému obsahuje více křemene a sodného živce (albit, oligoklas) a méně tmavých minerálů (amfibol, biotit) a vápenatého živce (andezín - anortit). Skládá se tedy především z křemene a sodného živce s drobnou příměsí tmavých minerálů [1]. Nejčastěji se vyskytuje jako součást oceánské kůry zachované v ofiolitových komplexech nebo jako součást batolitů vzníklých nad subdukčními zónami[2].

Termín trondhjemit zavedl Goldschmitd v roce 1916 podle typové lokality u města Trondheim v Norsku [1][2].

Vznik

Trondhjemit může vzniknout primární cestou - krystalizací z magmatu; nebo také sekundární cestou - metasomatickou přeměnou původní magmatické horniny[2][3][4].

Krystalizace z magmatu

Trondhjemit typicky vzniká jako finální produkt extrémní frakční krystalizace bazaltického magmatu nebo krystalizací z magmatu vzniklého velmi nízkým stupněm tavení bazaltového protolitu[2]. Jeho vznik bývá spojen se vznikem tonalitu, protože tonalit zpravidla vzniká z magmatického zroje o stejném složení, ale nižším stupněm frakční krystalizace, či vyšším stupněm parciálního (částečného) tavení. K těmto procesům dochází typicky v ofiolitových komplexech a v subdukčních zónách[2].

Vznik v ofiolitovém komplexu

Trondhjemitům nacházejícím se v ofiolitových komplexech (ofiolitech) se obvykle v odborné literatuře říká plagiogranit[5]. Ofiolit je část oceánské kůry vyvlečená na kůru kontinentální, tyto plagiogranity tedy původně vznikaly uvnitř oceánské kůry. Tvoří drobná intruzivní tělesa či žíly v gabrové (spodní) části oceánské desky. Zatím neexistuje vědecký konsenzus na přesném procesu vzniku těchto hornin, totiž zda vznikly frakční krystalizací z plášťového magmatu či parciálním tavením gaber ve spodní kůře[6].

Vznik v subdukční zóně

Dalším typickým prostředím vzniku trondhjemitů jsou hlubší partie subdukčních zón[7]. Tam může docházet k parciálnímu tavení subdukované desky a vzniku magmat tonalitového a trondhjemitového složení. Magmatickým horninám (povrchovým i intruzivním) vzniklým tímto procesem se také říká adakity. K tavení subdukované desky dochází pouze za příhodných podmínek, zpravidla pokud je deska dostatečně horká, což je obvykle splněno u mladých desek. Dále k tavení subdukované desky často docházelo během archaika, kdy byla Země obecně teplejší. V oblastech vzniklých v tomto období se nachází hojné TTG (tonalite-trondhjemite-granodiorite) suity, ve kterých jsou trondhjemity jednou z dominantních složek[3].

Metasomatická přeměna

Trondhjemit také může vzniknout přeměnou z jiných granitoidních hornin[4]. Tato přeměna nemusí probíhat za vysokých tlaků a teplot, spíše je charakterizovaná cirkulujícími fluidy (metasomatóza), která přemění původní draselné či vápenaté živce na sodný živec. Tato přeměna se také nazývá albitizace.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Igneous Rocks: A Classification and Glossary of Terms: Recommendations of the International Union of Geological Sciences Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. Příprava vydání R. W. Le Maitre, A. Streckeisen, B. Zanettin, M. J. Le Bas, B. Bonin, P. Bateman. 2. vyd. Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-61948-6. DOI 10.1017/cbo9780511535581. DOI: 10.1017/CBO9780511535581. 
  2. ↑ a b c d e BARKER, F. Trondhjemite: Definition, Environment and Hypotheses of Origin. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. DOI 10.1016/b978-0-444-41765-7.50006-x. S. 1–12. 
  3. ↑ a b MOYEN, Jean-François; MARTIN, Hervé. Forty years of TTG research. Lithos. 2012-09, roč. 148, s. 312–336. Dostupné online [cit. 2024-06-18]. DOI 10.1016/j.lithos.2012.06.010. (anglicky) 
  4. ↑ a b ENGVIK, A. K.; PUTNIS, A.; FITZ GERALD, J. D. ALBITIZATION OF GRANITIC ROCKS: THE MECHANISM OF REPLACEMENT OF OLIGOCLASE BY ALBITE. The Canadian Mineralogist. 2008-12-01, roč. 46, čís. 6, s. 1401–1415. Dostupné online [cit. 2024-06-18]. ISSN 0008-4476. DOI 10.3749/canmin.46.6.1401. (anglicky) 
  5. ↑ ROLLINSON, Hugh. New models for the genesis of plagiogranites in the Oman ophiolite. Lithos. 2009-10, roč. 112, čís. 3–4, s. 603–614. Dostupné online [cit. 2024-06-18]. DOI 10.1016/j.lithos.2009.06.006. (anglicky) 
  6. ↑ FREUND, Sarah; HAASE, Karsten M.; KEITH, Manuel. Constraints on the formation of geochemically variable plagiogranite intrusions in the Troodos Ophiolite, Cyprus. Contributions to Mineralogy and Petrology. 2014-02-16, roč. 167, čís. 2, s. 978. Dostupné online [cit. 2024-06-18]. ISSN 1432-0967. DOI 10.1007/s00410-014-0978-6. (anglicky) 
  7. ↑ MOYEN, Jean-François. High Sr/Y and La/Yb ratios: The meaning of the “adakitic signature”. Lithos. 2009-10, roč. 112, čís. 3–4, s. 556–574. Dostupné online [cit. 2024-06-18]. DOI 10.1016/j.lithos.2009.04.001. (anglicky) 
  8. ↑ RONG, Jiashu; WANG, Fenggang. Metasomatic Textures in Granites: Evidence from Petrographic Observation. Singapore: Springer Nature Singapore (Springer Mineralogy). Dostupné online. ISBN 978-981-10-0665-4, ISBN 978-981-10-0666-1. DOI 10.1007/978-981-10-0666-1. (anglicky) DOI: 10.1007/978-981-10-0666-1. 

Externí odkazy