Trosky (hora)

Trosky
vrch Trosky a věže hradu: Baba a Panna
Vrchol	511 m n. m.
Prominence	207 m ↓ Hrdoňovice[1]
Izolace	6,3 km → Ředice
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ Hory Jičínské pahorkatiny #4
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Trosecká část[2]
Souřadnice	50°31′0″ s. š., 15°13′52″ v. d.
Trosky
Erupce	před 17 miliony let
Hornina	čedič, slínovec
Povodí	Žehrovka, Libuňka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Trosky
Trosky – zřícenina hradu a stejnojmenná přírodní památka
Základní informace
Vyhlášení	22. dubna 1998
Vyhlásil	Správa CHKO Český ráj
Nadm. výška	450–511 m n. m.
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Semily
Umístění	Troskovice
Další informace
Kód	1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trosky (511 m n. m.) jsou neovulkanický vrch se zříceninou hradu nazývaného rovněž Trosky v CHKO Český ráj a geoparku Český ráj, přibližně mezi Turnovem a Jičínem, v katastrálním území obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny a jeho vrcholová část je chráněna jako přírodní památka. Charakteristická silueta vrchu je symbolem Českého ráje.

Předmětem ochrany jsou zde dva suky nefelinického čediče,^[3] které vznikly ve třetihorách odvětráním struskového kužele a obnažením přívodních drah vystupujícího magmatu.^[4] Na jihovýchodním úpatí vrchu leží přírodní rezervace Apolena.

Lokalita leží v oblasti České křídové pánve,^[5] okolí vyhaslé sopky tvoří křídové usazeniny.^[6] Trosky představují erozní relikt struskového kužele. Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a obnažila dvojitou přívodní dráhu bývalých monogenetických vulkánů tvořenou kompaktním bazanitem (druh čediče).^[5] Jaromír Demek jako horninu uvádí olivinický nefelinit.^[7] V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové subhorizontálně uložené deskovité těleso se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Tato partie patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z Baby. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány relikty pyroklastických uloženin. Zvrstvení není vyvinuté, ale z textury uloženin je zřejmé, že strusky byly ukládány na povrchu v podobě struskového kužele. Stupeň fragmentace i četnost vesikulárních fragmentů odpovídají strombolskému typu erupce. Stáří bazanitu z Trosek bylo metodou K/Ar datováno na 16,5 Ma.

Aktivita započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Eroze následně odnesla převážnou část pyroklastik a odhalila erozi odolnější věže tvořené kompaktním bazanitem. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla odtěžena.^[5]

Vrch Trosky geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Troskovická vrchovina a její Trosecké části.^[2]

Nejvyšší bod vrchu se nachází na kuželu Panna ve výšce 511 metrů. Nadmořská výška Baby činí 502 metrů.^[8] Často udávaná výška 488 m je výška vyhlídky nacházející se na úbočí Panny.^[7][9]

Podloží přírodní památky je velmi bohaté na živiny, což tvoří vhodné prostředí pro růst rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde. Jde především o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), skalník celokrajný a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).^[4] Na svazích jsou lokálně zachovány původní háje s dubem a habrem. Vrch je zalesněn také smrkem, bukem, břízami a borovicí.

Do poloviny 20. století zde hnízdil sokol stěhovavý, dnes se zde vyskytuje pouze poštolka obecná a některé druhy netopýrů (netopýr velký a netopýr řasnatý). Z chráněných druhů hmyzu se zde vyskytuje otakárek fenyklový.^[4]

• Seznam chráněných území v okrese Semily

• Trosky – geologický vývoj [online]. Česká geologická služba, 2015-11-13 [cit. 2020-04-05]. Video. Dostupné online.