Trunečkův mlýn

Trunečkův mlýn
(c) Jiří Bernard, CC BY-SA 3.0 ruiny bývalého mlýna
Základní informace
Přestavba	1909, 1911
Další majitelé	Václav Truneček
Poloha
Adresa	Mládkova, původní č.p. 25, Praha 5 - Řeporyje, Česko Česko
Ulice	Mládkova
Souřadnice	50°1′53,6″ s. š., 14°19′36,3″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trunečkův mlýn je zaniklý mlýn v Praze 5-Řeporyjích, jehož zbytky stojí jihovýchodně od centra obce při Dalejském potoce.^[1]

Historie

Vodní mlýn na tomto místě stál nejpozději v první polovině 18. století. V tereziánském katastru je v Řeporyjích uváděn „jeden mlynář na vlastním mlýně o jednom kole a jedné stoupě na nestálé vodě“. Patřily k němu tři budovy rozmístěné okolo nepravidelného dvora, který z jihu obtékal potok a ze severu ohraničovala cesta. Severní stavení bývalo mlýnicí, k níž ze západu směřovala voda z náhonu vyvedeného z Dalejského potoka a do něhož se poté vracela.

Kolem roku 1840 byl jako majitel čp. 25 uveden Jan Vavřina; jeho mlýn byl roku 1845 zmíněn v popisu českého království J. G. Sommera jako Vavřinecký. K výstavbě nové obdélné budovy na východní straně dvora došlo po polovině 19. století. Roku 1888 další majitel mlýna Matěj Velán provedl drobné opravy budov, například dozdění cihelného štítu domu.

V 1. polovině 20. století došlo k zásadní proměně podoby mlýna, na svém místě zůstala pouze mlýnice. Zvětšený a k západu protažený dvůr postupně obklopily nové stavby, postavené pravděpodobně z materiálu ze zaniklých objektů (kamenné zdivo ve spodních částech cihlových zdí).

Za majitele Václava Trunečka došlo v letech 1907–1909 k první modernizaci mlýna. Truneček obdržel 17. prosince 1907 stavební povolení k rozšíření patrové obytné budovy a k úpravám staré i nové mlýnice (kolaudace 20. července 1909). Další modernizace proběhla v letech 1910–1911 přestavbou na válcový mlýn s vodní turbínou. Trunečkův syn Václav pokračoval v technologické inovaci. Roku 1935 vznikl „Plán na strojní zařízení mlýna“ (projektant J. Kohout, architektonické řešení Václav Holovský). Mlýn začal pohánět spalovací plynový motor a od roku 1946 elektrický pohon, na který pracoval až do roku 1951. V letech 1946–1947 byl na místě stáje z 19. století postaven nový jednopatrový obytný dům (stavitel Václav Holovský z Holyně 43).

Zánik

Mlýn byl znárodněn, roku 1951 uzavřen a využíván JZD ke šrotování a skladování obilí. Areál zchátral a všechny objekty se nacházejí v rozvalinách. Na štítu jedné z budov při cestě se dochoval ve štuku provedený nápis „Válcový mlýn V. Trunečka“.

Developerský projekt

Na místě, kde dnes stojí ruiny Trunečkova mlýna, na břehu Dalejského potoka a v ochranném pásmu Národní přírodní památky Dalejský profil plánuje investor Starten Prague s.r.o. na půdorysu původní usedlosti vznik obytného komplexu s 11 byty (původně mělo být bytů 80).^[2] Proti realizaci projektu vznikla online petice, kterou podepsalo přes 1000 lidí.^[3] Veřejně se proti němu postavil sochař a výtvarník Kurt Gebauer.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Mlýny na vltavském levobřeží. Řeporyjský mlýn. S. 146-147
• VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Svazek M-Ž, Kapitola Řeporyje, Trunečkův mlýn (KM, DP), s. 371

Související články

• Vápenka Biskup, Kvis a Kotrba
• Seznam mlýnů v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trunečkův mlýn na Wikimedia Commons
• Trunečkův mlýn, eDatabáze Technické památky České republiky
• Válcový mlýn V. Trunečka - Dalejské ůdolí na YouTube – Datum: 14. března 2016; Autor: Titanic4sale; Stopáž: 5 minut a 29 sekund
• Řeporyje na webu ČÚZK, Archivní mapy
• Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.64. Městská knihovna v Praze
• Pozorovat zbytečnou zkázu Trunečkova mlýna je hodně smutné. In: Lidovky.cz, Jana Machalická, 1. června 2021