Trutnov

Trutnov
	Krakonošovo náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Trutnov
Obec s rozšířenou působností	Trutnov; (správní obvod)
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°33′40″ s. š., 15°54′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	29 660 (2023)
Rozloha	103,32 km²
Nadmořská výška	414 m n. m.
PSČ	541 01
Počet domů	4 141 (2021)
Počet částí obce	21
Počet k. ú.	17
Počet ZSJ	48
Kontakt
Adresa městského úřadu	Slovanské náměstí 165; 541 16 Trutnov ; podatelna@trutnov.cz
Starosta	Ing. arch. Michal Rosa (ODS)
	Oficiální web: www.trutnov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Trutnov
Další údaje
Kód obce	579025
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trutnov (německy Trautenau, lidově Trauč^[4]) je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město Trutnov leží v Krkonošském podhůří na řece Úpě. Žije zde přibližně 30 tisíc^[1] obyvatel a má rozlohu 10 332 ha. Je 36. nejlidnatějším městem Česka, podle katastrální rozlohy 16. největším a je také druhým největším městem v Královéhradeckém kraji. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří od 90. let 20. století mezinárodní hudební festival Trutnov Open Air Festival, známý také jako “Východočeský Woodstock”. Z průmyslového odvětví město proslavila kožešnická výroba KARA Trutnov.

Přírodní poměry

Trutnov leží v Trutnovské pahorkatině na východě Podkrkonošské pahorkatiny, která je součástí celku Krkonošské podhůří. Nadmořská výška centra Trutnova se pohybuje kolem 430 m.

Trutnovem protéká řeka Úpa, která v Poříčí přibírá zleva Ličnou.

Historie

V místech dnešního Horního Starého Města byla založena osada Úpa, která byla patrně kvůli opakujícím se povodním přesunuta do míst dnešního Trutnova. Pro přesnost je dobré poznamenat, že jiná obec s původním názvem Grose Aupe (Velká Úpa) byla rozdělena na dnešní dvě části Pec pod Sněžkou 1 a Velká Úpa (Pec p. S. 2).

První písemná zmínka o Trutnově je z roku 1260. Úpa získala právo tržní, právo vykonávat nižší soudnictví a právo vařit pivo. Název města pochází z německého truten ouwe – utěšená niva^[5], podle pověsti bylo nazváno po rytíři Trutovi. Resp. podle jedné verze založil město pán z Trautenbergu, ale podle jiné rytíř Trut, když svedli vítězný souboj se zde sídlícím drakem.^[6]^[7] Na paměť mytické události se ve městě každoročně v květnu konají slavnosti draka, které pořádá spolek Trutnov – město draka.

Dle práce znalce doby přemyslovských králů profesora Josefa Žemličky je Trutnov pravděpodobně spojen s fundacemi zakládanými Přemyslem Otakarem II. Josef Žemlička píše ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (str. 222–223): „Ani počátky zdejšího manství nejsou bez otazníků. I krajinu na horní Úpě poznamenaly dynamické změny provázené usazováním německých osadníků. Jak se zdá, již v Přemyslovské době se rýsoval nevelký zeměpanský manský okruh kolem Dvora (Králové), avšak kolonizace Úpska/Trutnovska probíhala pod taktovkou Švábeniců. Jak se v ně uvázali, zůstává nejasné (dar, správa, propůjčení?). Až koncem 13. století Švábenicové uprostřed načatého díla zmizeli, aniž bychom znali důvody (prodej, směna, zabavení?). Brzy se Dvorsko spojilo s Trutnovskem a vznikl manský kraj, nazvaný po Trutnovsku, aniž by přestal náležet k hradecké provincii. Až druhotně si vymohl svébytné postavení.“

Josef Žemlička dále uvádí ve své výše jmenované práci na str. 223, že v roku 1340 vydal Jan Lucemburský listinu určenou pro obyvatele měst Trutnova a Dvora, v níž král osvobodil tyto obyvatele z provinciálních soudů s odvolávkou na předchůdce. Myšleni jsou jistě jeho předchůdci, tedy především Přemyslovci (Václav II. a Přemysl Otakar II.).

Ve 14. století byly zbudovány kamenné hradby, na konci 15. století mělo město radnici i vlastní vodovod. Roku 1421 byl Trutnov dobyt husitským vojskem, zanikl křížovnický špitál a později byl obnoven před Dolní branou. K roku 1505 se připomíná zdejší papírna, jedna z nejstarších v Čechách. V roce 1582 vznikl měšťanský pivovar, který byl majetkem 149 právovárečných domů.^[8] Roku 1642 byl Trutnov dobyt švédským vojskem. Roku 1745 byl Trutnov postižen požárem a 27. května 1861 opět. Roku 1866 zde došlo k bitvě mezi rakouskými a pruskými vojsky. Až do poloviny 18. století byla velká část zástavby dřevěná a město velice trpělo velkými požáry (1453, 1484, 1508, 1583, 1642, 1647, 1683, 1684, 1745, 1799, 1861).

V noci z 29. na 30. července 1897 byl Trutnov silně zasažen povodní. Budova gymnázia na Jiráskově náměstí byla postavena v roce 1920. V letech 1938 až 1945 byl Trutnov přičleněn (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo místní dosud převažující německé obyvatelstvo nuceně vysídleno.

Městské symboly

Znak

Městský znak se objevil poprvé na pečeti z 15. století, a to již v dnešním uspořádání. Není však známo datum udělení. V roce 1892 byl obnoven trutnovským starostou Mudr. Josefem Flöglem podle starého vyobrazení. Tvoří jej modrý štít, na němž je stříbrná městská brána s cimbuřím a otevřenými vraty se spuštěnou zlatou mříží. Po obou stranách se zvedají dvě dvouposchoďové čtyřhranné věže, každá s třemi okny, s valbovou střechou opatřenou zlatými makovicemi. Před branou leží na trávníku zelená saň s rozžhavenou pootevřenou tlamou v zuřivém vzteku, cenící zuby a s vyplaceným jazykem. Její ocas míří dvojí spirálou šroubovitě vlevo vzhůru. Nad bránou letí napravo dolů černý havran, držící v zobáku zlatý prsten s červeným kamenem. Nad ním spočívá zlatá koruna s trojitou ozdobou. Znak zobrazuje výjev z pověsti o založení města.^[9]

Vlajka

Vlajka Trutnova je tvořena modrým listem se třemi bílými žerďovými klíny sahajícími do poloviny délky listu. Vlajka byla přijata 1. února 1994. Barvy vycházejí z tinktur městského znaku.^[10]^[11]

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 1 019 domech 14 584 obyvatel, z nichž bylo 7 665 žen. 2 791 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 11 412 k německé a 53 k židovské. Žilo zde 13 065 římských katolíků, 448 evangelíků, 115 příslušníků Církve československé husitské a 397 židů.^[12] Podle sčítání z roku 1930 zde žilo v 1 321 domech 15 923 obyvatel. 3 879 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 11 619 k německé. Žilo zde 13 396 římských katolíků, 632 evangelíků, 621 příslušníků Církve československé husitské a 369 židů.^[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Trutnov^[14]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	18 289	22 391	25 407	27 561	29 786	26 412	28 329	21 030	25 214	26 046	29 506	31 999	31 997	30 302
Počet domů	1 803	1 961	2 044	2 305	2 462	2 562	3 011	3 165	2 782	2 804	2 950	3 219	3 480	3 875

(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Věková struktura obyvatel obce Trutnov roku 2011
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Rodinný stav obyvatel obce Trutnov roku 2011
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Vzdělání obyvatel obce Trutnov roku 2011

Správa

Místní části

Trutnov se skládá z 21 místních částí ležících na 17 katastrálních územích:^[15]

k. ú. Babí – Babí
k. ú. Bezděkov u Trutnova – Lhota (část)
k. ú. Bohuslavice nad Úpou – Adamov, Bohuslavice
k. ú. Bojiště u Trutnova – Bojiště, Nový Rokytník (část)
k. ú. Debrné – Libeč (část)
k. ú. Dolní Staré Město – Dolní Staré Město
k. ú. Horní Staré Město – Horní Staré Město
k. ú. Lhota u Trutnova – Lhota (část)
k. ú. Libeč – Libeč (část)
k. ú. Oblanov – Oblanov
k. ú. Poříčí u Trutnova – Poříčí
k. ú. Starý Rokytník – Nový Rokytník (část), Starý Rokytník
k. ú. Střítež u Trutnova – Nový Rokytník (část), Střítež
k. ú. Studenec u Trutnova – Studenec
k. ú. Trutnov – Dolní Předměstí, Horní Předměstí, Kryblice, Střední Předměstí, Vnitřní Město
k. ú. Volanov – Volanov
k. ú. Voletiny – Voletiny

Dále v Trutnově na pomístní úrovní uvádí např. osady a čtvrtě: Bezděkov, Debrné, Dolce, Dolníky (část), Kacíř, Kalná Voda (část), Kouty, Luční Domky, Nové Dvory, Nové Voletiny, Peklo, Rubínovice, Zelená Louka aj.

Zastupitelstvo města

**Složení zastupitelstva** (33 mandátů)
Koalice (19)				Opozice (14)

Po volbách na podzim 2022 se do trutnovského zastupitelstva dostalo celkem sedm z dvanácti kandidujících stran a hnutí. Koalici následně uzavřela ODS, Piráti, Volba pro město Trutnov, Sdružení pro Trutnov. Tyto subjekty mají v zastupitelstvu většinu 19 z 33 hlasů.

Politický subjekt^[16]	Počet hlasů	Počet hlasů v %	Počet mandátů	Pozice v zastupitelstvu
ODS	81 895	28,64 %	11	Koalice
ANO 2011	67 029	23,44 %	9	Opozice
Volba pro město Trutnov	29 270	10,23 %	4	Koalice
SPD	20 918	7,31 %	3	Opozice
Piráti a nezávislí	19 024	6,65 %	2	Koalice
Žít v Trutnově (Zelení a NK)	16 031	5,60 %	2	Opozice
Sdružení pro Trutnov s podporou STAN	14 877	5,20 %	2	Koalice
KSČM	9 619	3,36 %	0	---
TOP 09, KDU-ČSL s podporou NK	9 355	3,27 %	0	---
PRO Trutnov	7 616	2,66 %	0	---
Trutnov pomáhá (ČSSD)	5 154	1,80 %	0	---
MY TRUTNOV	5 121	1,79 %	0	---

Hospodářství

Trutnov je průmyslové město, je zde zastoupen:

elektrotechnický průmysl – ZPA Trutnov, ABB, Siemens, TE Connectivity, John Bean Technologies, PEPPERL+FUCHS, mdexx
potravinářský průmysl – ZZN Trutnov, pivovar Krakonoš, průmyslová pekárna spadající pod Pekárny a cukrárny Náchod, Volkafe
energetický průmysl – Elektrárny Poříčí (EPO)
kožešnický průmysl – Kara Trutnov (výroba ukončena)
textilní průmysl – TEXLEN Trutnov (zkrachovalý), GRUND, Úpavan, Linia
strojírenský průmysl – Kasper KOVO, Ekvita
automobilový – Vitesco Technologies

Doprava

Z Trutnova vychází železniční tratě ve směru do Jaroměře, Teplic nad Metují, Svobody nad Úpou, Chlumce nad Cidlinou a Lubawky, po které však pravidelné osobní vlaky nejezdí.^[zdroj?] Železnice dorazila do Trutnova v roce 1871, kdy byla zprovozněna trať z Poříčí. Za Trutnovem ve směru na Svobodu nad Úpou již železniční trať končí.

Trutnov je silničním uzlem, kde se kříží silnice I/16, I/14 a I/37, dále II/300 a II/301. Přes Trutnov je naplánována dálnice D11 z Prahy na hranice s Polskem v Královci.

Městská autobusová doprava v Trutnově je tvořena sedmi městskými a několika integrovanými autobusovými linkami v rámci MHD a krajského systému IREDO.

Školství

Základní školy

Základní škola Mládežnická, Mládežnická 536 (web)
Základní škola a Mateřská škola při nemocnici, Gorkého 77
Základní škola V Domcích, V Domcích 488 (web)
Speciální základní škola a Mateřská škola, Horská 160 (web Archivováno 4. 3. 2008 na Wayback Machine.)
Základní škola kpt. Jaroše, Gorkého 38 (web)
Základní škola Náchodská, Náchodská 18 (web)
Základní škola Rudolfa Frimla, R. Frimla 816 (web)
Základní umělecká škola Trutnov, Krakonošovo nám. 73 – ZUŠ Trutnov (web)
Základní škola Komenského, Komenského 399 (web)

Střední školy

Gymnázium Trutnov
Střední průmyslová škola, Trutnov, Školní 101 – SPŠ Trutnov
Obchodní akademie Trutnov, Malé náměstí 158/1 – OA Trutnov (web)
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova 303] – VOŠZ a SZŠ Trutnov (web)
Česká lesnická akademie, Lesnická 9 – ČLA Trutnov (web)
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Volanovská 243 – SOŠ a SOU Trutnov

Pamětihodnosti a turistika

Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie (1792)
Renesanční kostel sv. Václava (Horní Staré Město)
Novogotický kostel sv. Petra a Pavla (Poříčí)
Kostel sv. Jana Nepomuckého (Libeč)
Novogotický evangelický kostel, dnes koncertní síň Bohuslava Martinů (Městský park)
Kaple svatého Jana Křtitele (zvané též Jánská kaple) v městském parku
Arboretum
Naučná stezka Bitvy u Trutnova (Městský park a okolí města)
Dělostřelecká tvrz Stachelberg (Babí)
Rozhledna Eliška na Stachelbergu
Muzeum Podkrkonoší, původně hrad (centrum)
Původně renesanční radnice z konce 16. století, po požáru v roce 1861 novogoticky přestavěna (centrum)
Novorenesanční budova Haasova paláce z 80. let 19. století (centrum)
Komplex budov hlavního vlakového nádraží z roku 1870 s blízkým kamenným mostem z roku 1884 (centrum)
Renesanční budova dnešní „Galerie Města Trutnova“ z roku 1599 (centrum)
Krakonošova kašna na náměstí z roku 1892 se sochou Krakonoše (centrum)
Národní dům z roku 1900 (Česká čtvrť)
Areál českých škol na Středním Předměstí z 20. let 20. století od arch. Mezery (Česká čtvrť)
Budova městského kina z roku 1929 od arch. Brože (centrum)
Bloky secesních domů v prostoru „Na Záduší“ a dnešního Jiráskova nám. Česká čtvrť)
Sídliště „Křižík“ z 50. let 20. století postavené v duchu „socialistického realismu“
Rozlehlé městské sady založené na konci 19. století
Synagoga z roku 1885 vypálena v listopadu 1938 místními nacisty při tzv. „křišťálové noci“ (Městský park)

Trutnov je jedním z turistických center Královéhradeckého kraje a navštěvují ho nejen čeští, ale i zahraniční turisté, zejména pak Němci a Poláci. Pro jeho výhodnou polohu je často vyhledáván jako základna pro podnikání výletů do okolí a je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří Krkonoše. I díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména pak stojí za připomenutí Penzion Pohoda na pěší zóně pod náměstím, hotel Patria na Dolním předměstí, hotel Adam na náměstí, či hotel Krakonoš u Trutnovského pivovaru.

Kultura

Trutnovskou kulturu zastupují tradiční instituce Galerie města Trutnova a Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. Dále zde působí moderní polyfunkční kulturní centrum a divadlo Uffo, které bylo vybudováno v roce 2010. Kino je v provozu už pouze jediné – Vesmír.

V oblasti hudby se vedle celé plejády jednotlivých koncertů v Trutnově každoročně koná celá řada pravidelných hudebních akcí. Na jaře i na podzim dvoudílný jazz a funky festival Jazzinec, pouze podzim má pak vyhrazen festival komorní hudby Trutnovský podzim a v zimě se zde konají varhanní koncerty. Nejvíce hudby však přináší léto – od roku 1987 a 1990 se zde koná rockový hudební festival Trutnov Open Air Festival, známý také jako „Východočeský Woodstock“ (od roku 2014 přejmenovaný na TrutnOFF^[17]. V letech 2020-2022 pod názvem TrutnOFF BrnoON Open Air Festival, přestěhovaný do Brna. V roce 2023 se uskutečnil jeho návrat, označený za "comeback" roku" a "návrat ve velkém stylu"^[18]), který je nejstarším festivalem tohoto typu v Česku. Vedle něj festival extrémní (metal/grindcore) hudby Obscene Extreme Festival a také volně přístupná série koncertů místních kapel všech typů a žánrů Trutnovské hudební léto.

Mezi další každoroční kulturní a sportovní akce patří Pivofest, Trutnovský jarmark, Trutnovské vinařské slavnosti, Trutnovské dračí slavnosti, Den bitvy u Trutnova, Rallye Krkonoše a další. Mezinárodní přesah má festival nového cirkusu Cirk-UFF.

Sport

Sport v Trutnově má velkou tradici. Největší sportovní chloubou města jsou dnes basketbalistky klubu BK Loko Trutnov. Do nejvyšší české soutěže vstoupily teprve v sezóně 1995/96, ale okamžitě se zařadily mezi nejlepší celky a hned ve své prvé prvoligové sezóně vybojovaly bronz. Svého vrcholu dosáhly v sezóně 2003/04, kdy padly až ve finále a získaly tak stříbrné medaile. K tomu nutno přičíst dalších 11 bronzových umístění (1999, 2002, 2003, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2015, 2016). Své domácí zápasy hrají v Hale 3. ZŠ Komenského, kam se vejde 950 diváků. Mužský tým hraje Východočeskou ligu (4. ligová úroveň).

V současnosti se ve městě hrají seniorské soutěže také ve fotbalu (MFK Trutnov hrající divizi C), hokeji (HC BAK Trutnov hrající 2. národní hokejovou ligu), tenise (Loko Trutnov – východočeský přebor), volejbale (Loko Trutnov – krajská soutěž žen, 1. třída), americkém fotbale (Trutnov Rangers) i softballu. Úspěšná je atletika (Loko Trutnov) a je zde také sportovní taneční centrum, kde se provozuje zumba, akrobatický rokenrol (ReBels Team Trutnov), hip hop a dívčí formace.

Zajímavosti

Trutnov si spousta lidí plete s Turnovem a denně dochází k desítkám omylů v poště a dopravě.
řeka Úpa protéká městem v délce 16 km a její převýšení na území města činí 100 metrů.
přes řeku Úpu vede 19 mostů, 4 lávky a 7 jezů.
město má přes 600 názvů ulic.
nejvyšším vrcholem na území města je hora Vrchy 720 m n. m.^[19]^[20]
nejvyšší místo ve městě leží v nadmořské výšce 965 metrů na svahu Dvorského lesa (1035^[21] m) v Krkonoších.^[22]
nejnižší místo ve městě se nachází v nadmořské výšce 355 metrů v korytě řeky Úpy pod Adamovem.^[23]
nejobydlenější částí města je Horní Staré Město s 9 000 obyvateli (téměř třetina města).
nejméně obyvatel má naopak Nový Rokytník s pouhými 44 obyvateli.
kvůli velké rozloze města je hustota obyvatel jen 308 osob na km².
nejvíce domů stojí na Středním Předměstí, které má přes 1000 č. p.
nejrozsáhlejší částí města je Starý Rokytník s rozlohou 1 477,82 ha, avšak jen s 82 obyvateli.
nejmenší katastr ve městě 188,02 ha zabírá Oblanov se 60 obyvateli, ještě menší je však historické Vnitřní Město, ale s 608 obyvateli.
Trutnov přímo sousedí se třemi městy, jedním městysem, devíti obcemi a jednou obcí v Polsku.
průměrná roční teplota v Trutnově je pouhých 6,8 °C, ale v podhorských částech je ještě nižší.

Osobnosti

Edvard Beneš (1884–1948), politik, diplomat, prezident ČSR, čestný občan města Trutnova (1946)
Lumír Čivrný (1915–2001), básník, poslanec, absolvent Gymnázia Trutnov
Vincenz Czerny (1842–1916), chirurg a vysokoškolský učitel
Zdeněk David (1955–2009), herec, tanečník a zpěvák
Marie Doležalová (* 1987), herečka
Jaroslav Dvorský, bývalý učitel při GTU, vyznamenán kulturní cenou města Trutnova za rok 2007
Igo Etrich (1879–1967), průkopník letectví
Jan Faltis, továrník
Evelyn Faltisová (1887–1937), skladatelka
Samuel Fritz (1654–1725), cestovatel, kartograf a misionář, autor první podrobné mapy Amazonky
Ludwig von Gablenz, generál a diplomat
Jiří Grus (* 1978), malíř, komiksový kreslíř a scenárista
Jan Haas, hudebník, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1995
Aloys Haase, továrník a starosta města
Jan Hančil (* 1962), divadelní vědec, pedagog, překladatel, dramaturg činohry Národního divadla, děkan DAMU, rektor AMU
Petr Haničinec (1930–2007), herec, student trutnovského gymnázia (1946–1949)
Michael Hauser (* 1972), filozof, překladatel, zakladatel občanského sdružení Socialistický kruh
Jiří Havel (* 1931), fotograf, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1997
Václav Havel (1936–2011), československý a český prezident, pracoval ve zdejším pivovaru Krakonoš, vyznamenán Kulturní cenou města Trutnova za rok 2009, čestný občan města Trutnova (2010) a pravidelný návštěvník trutnovského hudebního festivalu (Open Air TrutnOFF) u jehož počátků stál i v době totality
Ondřej Havelka (* 1996), vědec, nanotechnolog, nositel Cen Ministerstva školství, člen rady Eurodoc a expertního panelu Evropské asociace univerzit
Gustav Hillebrand, starosta Trutnova 1990–1998, čestný občan města Trutnova (1999)
Jaroslav Hofman, držitel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2005
Dana Holá, malířka, nositelka Kulturní ceny města Trutnova za rok 1994
Bohdan Holomíček (* 1943), nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2014
Friedrich Hopfner (1881–1941), univerzitní profesor, geofyzik
Uffo Horn (1817–1860), básník, dramatik a revolucionář
Simon Hüttel (1530–1601), kronikář, topograf a geometr, purkmistr
Karel Hybner, fotokronikář města Trutnova, čestný občan města Trutnova (2001) a nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2002
Jiří Jahoda, fotograf, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2004
Robert Jašków (* 1969), herec
Miroslav Janek (* 1954), režisér, kameraman a střihač, absolvent Gymnázia Trutnov (1969–1973)
plk. Michail Michajlovič Jerzunov, voják Rudé armády, čestný občan města Trutnova (1973)
Václav Jirásek, držitel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2006
Tomáš Jirman (* 1956), divadelní herec
Hana Jüptnerová (1952–2019), gymnaziální pedagožka, signatářka Charty 77, držitelka Ceny Příběhů bezpráví (2017) organizace Člověk v tísní
Antonín Just (1921–2018), historik, kronikář Trutnova, první nositel Kulturní ceny města Trutnova (1991), čestný občan města (2001)
Tomáš Katschner, hudebník, pořadatel jazzového festivalu, vyznamenán Kulturní cenou města Trutnova za rok 2008
Wilhelm Kiesewetter (1853–1925), novinář, politik
Jan Adam Kluge, zakladatel textiláckého rodu
Uršula Kluková (* 1941), herečka, absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově
Tereza Komárková, nositelka Kulturní ceny města Trutnova za rok 2011
Ctibor Košťál, fotograf, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2015
Milan Kout, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1995
Petr Kracik (* 1958), divadelní režisér, absolvent Gymnázia Trutnov
Anita Krausová, herečka, rozhlasová moderátorka
Max Kühn (1877–1944), architekt a pedagog
Miloslav Lhotský, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2001
Milan Lipovský, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 1998
Václav Lohniský (1920–1980), herec, absolvent Gymnázia Trutnov
Josef Malejovský (1914–2003), sochař, řezbář, pedagog a poslanec
Charles (Karl) Mayer (1897-1973), malíř
Carmen Carin Mayerová (* 1944), herečka
plk. Grigorij Arsentjevič Melnikov, voják Rudé armády, čestný občan města Trutnova (1978)
Pavel Milko (* 1971), teolog, filosof, pedagog, pravoslavný kněz
Josef Mühlberger (1903-1985), spisovatel
plk. Jan Plovajko (1922–2020), voják, nositel Řádu Bílého lva (2010), čestný občan města Trutnova (2011)
Antonín Porák (1815–1892), lékař, politik, starosta Trutnova
Arnošt Porák (1849–1918), průmyslník
Jaroslav Procházka, profesor gymnázia, tvůrce českého názvosloví na Trutnovsku, čestný občan města Trutnova (1969)
Robert Rosenberg (* 1975), pornoherec
Aleš Říha, herec, cestovatel
Emil Schwantner (1880–1956), sochař
Rudolf Skácel (* 1979), fotbalista
Jiří Šebánek (1930–2007), spisovatel a scenárista, bývalý člen Divadla Járy Cimrmana
Jan Šrámek (1870–1956), politik a bývalý místopředseda vlády, odbojář, čestný občan města Trutnova (1946)
Otto Štemberka, patriot, spoluzakladatel sdružení Trutnov – město draka, vyznamenán Kulturní cenou města Trutnova za rok 2012
Martin Štěpánek (* 1977), sportovní potápěč
Petr Šumník (* 1962), dirigent, klavírista, pedagog a skladatel
Zdeněk Trnka (1925–2019), pedagog a hudební skladatel, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2013
Miloš Trýzna (1931-2021), grafik a malíř, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2000
Jan Tuna (* 1973), novinář a reportér na Televizi Seznam
Jaroslav Tuzar (1908–1988), kameraman
Naďa Urbánková (1939–2023), zpěvačka, absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově
Zdeněk Vašíček (1933–2011), filozof, historik a muzeolog, ředitel trutnovského Muzea Podkrkonoší (1960–1970)
Martin Věchet (* 1964), známý též pod přezdívkou Geronimo, občanský aktivista, osobnost českého kulturního undergroundu a disentu. Působí též jako publicista, sloupkař, esejista a komentátor, je rovněž fotograf a cestovatel. Známý je i jako zakladatel a organizátor trutnovského hudebního festivalu (Open Air TrutnOFF).
Josef Vik, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2007
Anton Antonovič Vojiščin, voják Rudé armády, čestný občan města Trutnova (1965)
Vladimír Wolf (1942–2019), historik a učitel, nositel Kulturní ceny města Trutnova za rok 2011

Partnerská města

Galerie

Východní strana Krakonošova náměstí se sloupem Nejsvětější Trojice
Bývalý hrad/zámek, nyní Muzeum Podkrkonoší
Stará radnice pohledem z Horské ulice
Kaple sv. Jana Křtitele (1712–1715) na Jánském vrchu
Farská ulice s budovou městského úřadu (1981–1985)
Nábřeží Václava Havla se sokolovnou (1892–1894)
Podpis Václava Havla jako postavy ze hry Audience pod komínem trutnovského pivovaru
Kulturní a společenské centrum Uffo (2008–2010) na náměstí Republiky
Městský znak Trutnova na budově pošty na Svatojanském náměstí
Pomník generála Ludwiga Gablenze na vrchu Šibeník
Jiráskovo náměstí s budovou gymnázia (1920)
Slovanské náměstí
Krakonošovo náměstí, socha Josefa II. s věží radnice
Kaple sv. Kříže u vstupu na městský hřbitov
Věž bývalého evangelického kostela pohledem z městského parku
Haasův palác na Krakonošově náměstí, nyní Základní umělecká škola
Městské sady, pomník básníka Uffo Horna
Krakonošovo náměstí
Svatojanské náměstí
Základní škola kpt. Jaroše v Gorkého ulici (postavena 1927–1929)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ V Trutnově: Máme hezký město a dál se nevidí - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
↑ Just, Antonín; Procházka, Jaroslav; Šabacký, Josef: 700 let Trutnova. Jubilejní průvodce dějinami a přírodou města pod Krkonošemi. 1. vyd. Okresní vlastivědné muzeum v Trutnově, Trutnov, 1959. 184 stran. S. 12
↑ STEJSKAL, Martin. Trutnovský drak in:Analogon 10. Praha: Lidové noviny, 1993. S. 20.
↑ STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011. S. 873.
↑ 700 let Trutnova, s. 51
↑ Trutnovský drak. www.trutnovmestodraka.cz [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-22.
↑ Vlajka Trutnova v REKOSu
↑ Vlajka Trutnova na Flags of the World
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 136.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 371.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 504, 505, záznam 62. Dostupné online.
↑ Obec Trutnov: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
↑ https://volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5205&xobec=579025&xstat=0&xvyber=0
↑ PŠT, ČTK. ”Český Woodstock” oslaví 30 let. Na protest ho pořadatelé přejmenovali na Trutnoff. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2014-03-29 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
↑ Návrat ve velkém stylu. Festival Trutnoff přivítal své stálice, hosty ze zahraničí i prezidenta | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2023-08-22 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
↑ Hranice města na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
↑ Nejvyšší místo na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
↑ Nejnižší místo na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

Literatura

JUST, Antonín, HÝBNER, Karel: Trutnov známý neznámý. Historický místopis města slovem i obrazem; Trutnov, 1991; 347 s.
JIRÁSEK, Luděk: Kaple. Sakrální stavby na území města Trutnova a bývalých integrovaných obcí; Trutnov (Edice Odkazy), 2002; 54 s.
MADAJ, Marek: Měšťanské domy. Historická obydlí trutnovských měšťanů; Trutnov (Edice Odkazy), 2004; 60 s.
MADAJ, Marek: Významné budovy. Správní budovy, vybavení města, hotely; Trutnov (Edice Odkazy), 2006; 62 s.
Kolektiv: Trutnovská radnice. Kapitoly z dějin města Trutnova a jeho samosprávy; Trutnov, 2010; 170 s.

Externí odkazy

Galerie Trutnov na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trutnov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Trutnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Trutnov ve Wikislovníku
Trutnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky města Trutnov

Město Trutnov

k. ú. Trutnov (Vnitřní Město • Horní Předměstí • Střední Předměstí • Dolní Předměstí • Kryblice) • Dolní Staré Město • Horní Staré Město • Babí • Libeč (k. ú. Libeč a Debrné) • Voletiny • Poříčí • Lhota (k. ú. Lhota u Trutnova a Bezděkov u Trutnova) • k. ú. Bohuslavice nad Úpou (Bohuslavice • Adamov) • k. ú. Starý Rokytník (Starý Rokytník • Nový Rokytník-část) • Studenec • k. ú. Střítež u Trutnova (Střítež • Nový Rokytník-část) • k. ú. Bojiště u Trutnova (Bojiště • Nový Rokytník-část) • Oblanov • Volanov

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] V Trutnově: Máme hezký město a dál se nevidí - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.

[(Just,_A._1959)-5] Just, Antonín; Procházka, Jaroslav; Šabacký, Josef: 700 let Trutnova. Jubilejní průvodce dějinami a přírodou města pod Krkonošemi. 1. vyd. Okresní vlastivědné muzeum v Trutnově, Trutnov, 1959. 184 stran. S. 12

[6] STEJSKAL, Martin. Trutnovský drak in:Analogon 10. Praha: Lidové noviny, 1993. S. 20.

[7] STEJSKAL, Martin. Labyrintem míst klatých. Praha: Eminent, 2011. S. 873.

[(Just,_A._1959)-51-8] 700 let Trutnova, s. 51

[9] Trutnovský drak. www.trutnovmestodraka.cz [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-22.

[10] Vlajka Trutnova v REKOSu

[11] Vlajka Trutnova na Flags of the World

[12] Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 136.

[SL1930-13] Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 371.

[14] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-12]. S. 504, 505, záznam 62. Dostupné online.

[15] Obec Trutnov: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.

[16] ttps://volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=5205&xobec=579025&xstat=0&xvyber=0

[17] PŠT, ČTK. ”Český Woodstock” oslaví 30 let. Na protest ho pořadatelé přejmenovali na Trutnoff. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2014-03-29 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.

[18] Návrat ve velkém stylu. Festival Trutnoff přivítal své stálice, hosty ze zahraničí i prezidenta | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2023-08-22 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.

[19] Hranice města na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

[20] Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

[21] Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

[22] Nejvyšší místo na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

[23] Nejnižší místo na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

Navigation

Navigace

Tématické portály