Tschappina

Tschappina
Tschappina
Tschappina
Tschappina – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1500 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresViamala
Tschappina
Tschappina
Tschappina, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,67 km²
Počet obyvatel134 (31.12.2020)
Hustota zalidnění5,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.tschappina.ch
PSČ7428
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tschappina (rétorománsky Tschupegna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Nachází se na náhorní planině nad údolím Zadního Rýna, asi 22 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 500 metrů. Má okolo 130 obyvatel.

Geografie

Historické vyobrazení obce (1857)

Tschappina leží na úpatí hory Piz Beverin a je výchozím bodem stezky pro mezky přes Glaspass do údolí Safiental. Tschappina je značně roztroušená obec. Dělí se na místní části Untertschappina (1 400 m n. m.), Obertschappina (1 580 m n. m.) a tři osady Obergmeind (1 810 m n. m.), Ausserglas (1 846 m n. m.) a Innerglas (1 820 m n. m.). V Obergmeindu se nachází malý, před lavinami chráněný lyžařský areál se třemi vleky. V létě je možné se z Tschappiny vydat na četné pěší túry a horské túry. Jižně nad obcí leží opuštěná osada Masügg.

Tschappina je jednou z jedenácti obcí Naturparku Beverin.

Historie

Obec je poprvé zmiňována roku 1396 ve slovním spojení in Schipinen.[1] Ve 14. století osídlili tuto oblast německy mluvící Walserové, pravděpodobně z podnětu pánů z Rhäzünsu. Oblast předtím hojně využívali pouze Římané z Heinzenbergu, především ze Safienu, což vedlo k četným hraničním sporům s níže položenými obcemi. V roce 1512 se jako významný vlastník půdy objevuje klášter Cazis. Církevně patřila obec od roku 1505 k Porteinu. V roce 1459 je zmiňována kaple svatého Jodera (Theodora). Reformace byla zavedena po roce 1525, od první poloviny 16. století byla Tschappina samostatnou farností. Poslední biskupská práva byla vykoupena v roce 1709. Úzký kontakt s údolím Safiental byl zajištěn přes průsmyk Glaspass.

V důsledku silné eroze v oblasti říčky Nolla bylo opuštěno mnoho zemědělských usedlostí. Silnice do Thusis byla postavena v letech 1900–01. Ještě v roce 2005 poskytoval primární sektor 76 % pracovních míst (chov dobytka); od roku 1958 poskytují v zimě další příjmy tři lyžařské vleky.[1]

Obyvatelstvo

Reformovaný kostel v Tschappině
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok180318501900195019801990200020052010201220142020
Počet obyvatel330251209209156140151160141137128134

Vzhledem k odlehlosti a špatnému dopravnímu spojení počet obyvatel obce v průběhu 20. století postupně klesl na zhruba sto. Díky přistěhovalectví z měst po roce 2000 však opět mírně roste.

Jazyky

Původně mluvili všichni obyvatelé oblasti jazykem sutselvisch, místním dialektem rétorománštiny. Obec však patří již od pozdního středověku k německy mluvícím obcím kantonu Graubünden. To také potvrzuje následující tabulka:

Jazyky v Tschappině
JazykSčítání lidu 1980Sčítání lidu 1990Sčítání lidu 2000
PočetPodílPočetPodílPočetPodíl
Němčina15196,79 %13898,57 %14898,01 %
Rétorománština31,92 %21,43 %21,32 %
Počet obyvatel156100 %140100 %151100 %

Doprava

Jediné dopravní spojení do obce představuje okresní silnice, vedoucí z Thusis přes Masein, Flerden a Urmein do Tschappiny, kde končí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschappina na německé Wikipedii.

  1. a b c SIMONETT, Jürg. Tschappina [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-11-26 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce