Tschirgant

Tschirgant
(c) I, Tubantia, CC-BY-SA-3.0
Vrchol	2 370 m
Poloha
Stát	Rakousko
Souřadnice	47°14′31″ s. š., 10°47′47″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tschirgant (2370 m n. m.) je hora nedaleko Imstu ve spolkové zemi Tyrolsko v Rakousku. Vrchol leží na hranici obcí Karrösten a Karres.^[1] Název této hory je pravděpodobně odvozen od jejího vrcholu ve tvaru lopaty, který zachoval staré nářeční slovo pro lopatu.

Poloha

Tschirgant je hlavním vrcholem stejnojmenného masivu, který se táhne od vrcholu Tschirgantu na jihozápadě až po 2096 m vysoký vrchol Simmering na severovýchodě. Leží mezi údolími Gurgltal na severu a Oberinntal na jihu. Masiv Tschirgant tvoří nejzápadnější výběžek Miemingerského pohoří (Mieminger Kette) Severních vápencových Alp ve Východních Alpách.

Pod Tschirgantem vede 5100 m dlouhý Roppenský tunel Inntalské dálnice A12. Východně od něj byl plánován další tunel přes masiv Tschirgant, Tschirgantský tunel z Haimingu do Nassereithu.

Geologie

Horský masiv je tvořen wettersteinskými vápenci a dolomity a má krasové útvary. Horský hřeben, který zužuje údolí řeky Inn (Inntal) do soutěsky Imst, se skládá z několika rovnoběžných záhybů, které klesají k východu. V oblasti Weißen Wand (Bílé stěny) se nachází několik zlomových linií, na kterých došlo asi před 3000 lety k mohutnému sesuvu o objemu 240 milionů m³ a ploše o rozloze 13 km², který byl původně datován do konce doby ledové. V roce 1987 však povodeň odhalila pod sesuvnými štěrky pohřbené kmeny stromů, jejichž stáří bylo možné určit. Navzdory časovému odstupu mezi touto událostí a ústupem ledovce Inn se má za to, že sesuv byl způsoben nedostatkem protitlaku. Kromě toho se jako příčina pohybu skalních masivů zkoumá několik zemětřesení o síle 5,5 až 6,5 stupně, na danou oblast poměrně silných, v krátkém časovém sledu a s malou hloubkou ohniska, která sesuvu předcházela a po roztátí podpůrného ledu dále destabilizovala horský svah.^[2][3]

Nánosy sesuvu tvoří morénový pahorkatinný terén mezi Haimingem, Roppen a ústím údolí Ötztalu. Zemědělsky neproduktivní území ("Forchet") je dnes druhově bohatý světlý borový les. Keřové patro zahrnuje dřišťál, jalovec a muchovník. V bylinném patře roste vřesovec pleťový.

Od 15. století se v Tschirgantu u Karröstenu těžilo olovo, stříbro a zinek. Kolem bývalých vchodů do štoly a odvalů vede geologická stezka ke Karröster Alm.^[4]

Turistické trasy

Přístup na oblíbenou panoramatickou horu umožňují značené vysokohorské stezky z několika stran: Z jihu od Karrer Alm (1613 m) nad Karresem, od Haiminger Alm (1786 m) na východě a od Karröster Alm (1467 m) na severozápadě.

Galerie

• 

  Hřeben Tschirgant

• 

  Tschirgant

• 

  Miemingerské pohoří se hřbetem Tschirgant

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschirgant na německé Wikipedii.

Literatura

• WUTSCHER Rudolf: Mieminger Kette. Ein Führer für Täler, Hütten und Berge (= Alpenvereinsführer. Ostalpen.). Verfasst nach den Richtlinien der UIAA. Bergverlag Rother, München 1989, ISBN 3-7633-1099-1, S. 71.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tschirgant na Wikimedia Commons