Tuchlovický mlýn

Tuchlovický mlýn
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Výstavbapřed 1748
Poloha
AdresaZemědělců 16, Tuchlovice, okres Kladno, ČeskoČesko Česko
UliceZemědělců
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky20554/2-4082 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuchlovický mlýn v Tuchlovicích v okrese Kladno je mlýn, který stojí na Tuchlovickém potoce.[1] Nachází se přibližně 500 metrů severovýchodně od obce po proudu potoka. Kolem něj vede z jihu místní komunikace spojující Tuchlovice s obcí Srby.[2]

Mlýn je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je bývalý mlýn a k němu náležející pozemek s ohrazením.[2]

Historie

Vodní mlýn je zmíněn v prvním Tereziánském katastru z roku 1748: „1 mlynář na vlastním mlýně o 1 kole na nestálé vodě“. Indikační skica z roku 1841 označuje mlýn a protilehlé stavení červenou barvou jako nespalné, třetí budova areálu má barvu žlutou jako spalná; majitelem byl Anton Hnitka.[1]

K roku 1938 vlastnila mlýn rodina Jermanova. Za II. světové války mlynáře Václava Jermana někdo udal za přechovávání obilí a nepřihlášené rádio, mlynář byl zatčen a dva a půl roku vězněn v koncentračním táboře. Koncem války se pokoušel znovu mlít; po několika zamítnutých žádostech se to podařilo.[1]

Mlýn přestal pracovat kolem roku 1950. Slouží jako skladiště a chátrá.[1]

Popis

Budovy mlýna jsou rozmístěné po obvodu dvora. Dvůr je z východu přístupný zděnou branou. Po obou jejích stranách stojí obytné budovy; na jižní straně původní mlýnská budova a na severní straně novější stavení, které pokračuje nižší hospodářskou částí. Ve východní části mlýna se nacházejí dvě stodoly a další hospodářská budova.[2]

Původní mlýnská budova na obdélném půdoryse je kryta mansardovou střechou. Její západní část je zděná ze smíšeného zdiva, východní část je zděná do výšky oken a v patře pak roubená, dřevěná.[2]

Mlýnice se zachovanou roubenou částí v patře dokládá původní dřevěnou zástavbu v této oblasti. Zachovala si svůj původní výraz včetně nejbližšího okolí s mlýnským náhonem. Archaické zpracování otvorů v roubení pak svědčí o možném mimořádném stáří budovy.[2]

Mlýn měl dvě vodní kola na vrchní vodu. Voda na ně vedla náhonem dlouhým přibližně 1 kilometr, který začínal v západní části obce a vedl podél cesty až ke mlýnu. Od mlýna tekla voda samostatným korytem rovnoběžně s korytem potoka až ke vsi Srby, kde se vlévala do potoka Loděnice.[1]

Z náhonu se dochoval pouze obrys malé akumulační nádrže, z jeho úseku podél silnice se stal příkop a v odtokovém korytu stojí voda.[1]

Okolí mlýna

Východně od mlýna v bažině nalezli archeologové zbytky osídlení z období římského císařství. Díky bahnu se zde zachovala řada dřevěných konstrukcí a výrobků, například kusy dřevěných misek, část žebříku a držadla. Byly zde zjištěny také pece na zpracování železné rudy a dílny na zpracování železa. Toto sídliště pochází z druhého a třetího století našeho letopočtu.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Tuchlovický mlýn; Heron Mühle. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 10.5.2012. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
  2. a b c d e Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000131390, rejstříkové číslo ÚSKP 20554/2-4082. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tuchlovice, vodní mlýn čp.16.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: