Tuchořice (zámek)
| Tuchořice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | po roce 1728 |
| Stavebník | Kašpar František Clary-Aldringen |
| Další majitelé | Clary-Aldringenové |
| Poloha | |
| Adresa | Tuchořice,  Česko |
| Souřadnice | 50°17′4,21″ s. š., 13°39′39,04″ v. d. |
  Tuchořice | |
| Další informace | |
| Web | bezzamku.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuchořice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Louny. Postaven byl místo starší tvrze v osmnáctém století, ale dochovaná podoba je výsledkem pozdějších úprav. Uvnitř sídlí ústav sociální péče.
Historie
Prvním panským sídlem v Tuchořicích byla tvrz poprvé zmíněná v roce 1454, kdy patřila Petrovi z Tuchořic. Jeho potomci na ní žili až do roku 1519. Po nich se jako majitelé panství vystřídali Bartoš z Kamenice, Lobkovicové, Jaroslav Dlask ze Vchynic (1547), jeho syn Jiří starší Dlask, Adam Kaplíř ze Sulevic (1603), Jan Aldringen (1629), Achiles ze Soie (1635), Martin de Pachonhay (1649) a jeho dcery, z nichž univerzální dědička Anna Terezie tvrz poškozenou během třicetileté války prodala Janu Antonínu Hýzrlovi z Chodova.[1] Podle Augusta Sedláčka však polovinu zámku zdědil její manžel a zbytek jejich dcery. Později si tuchořické a strkovické panství rozdělily na tři díly, které byly spojeny a v osmnáctém století připojeny k Dobříčanům.[2]
Jan Antonín Hýzrle nechal tvrz opravit, ale od něj panství koupil Kašpar Clary-Aldringen a v roce 1728 připojil k Dobříčanům. Starou tvrz potom nechal zbořit a místo ní postavit barokní zámek. Clary-Aldringenové tuchořický statek prodali roku 1879 Aloisovi Procházkovi a ten později žateckému továrníkovi Konrádu Blaschkovi, jehož potomkům patřil až do roku 1945.[1] Po druhé světové válce měl ve znárodněném zámku kanceláře státní statek. Od roku 1952 ho využívalo zemědělské učiliště. Zchátralý zámek byl v letech 1966–1970 opraven a začal v něm fungovat Ústav sociální péče. Další oprava proběhla v letech 1982–1984 a zámek i nadále slouží sociálním účelům jako Domov „Bez zámků“ Tuchořice.[3]
Stavební podoba
Jednopatrová zámecká budova má obdélný půdorys. Její průčelí je směrem do vsi zdůrazněno stupňovitým štítem bočního křídla a rizalitem v uprostřed hlavního traktu. V nároží stojí věž s valbovou střechou, pod kterou se táhne cimbuří.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Tuchořice – zámek, s. 481.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 407.
- ↑ Historie ÚSP Tuchořice [online]. Domov Bez zámků Tuchořice [cit. 2017-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-14.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuchořice na Wikimedia Commons - Zámek Tuchořice na webu Hrady.cz
- Webové stránky Domov bez zámků
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 3.0
Schloss in Tuchorschitz bei Saaz (Tuchořice, Okres Louny)