Tunel Deboreč

Tunel Deboreč
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka660 m
Lokalizace
Souřadnice
tunel Deboreč
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Deboreč je ražený železniční dvoukolejný tunel na trase IV. železničního koridoru na trati Praha – České Budějovice pod vrchem Deboreč v okrese Benešov.[1] Uveden do provozu byl 1. července 2022.

Historie

V rámci modernizace IV. železničního koridoru byly v květnu 2018 zahájeny přípravné práce na stavbu tunelu.[2] Dne 13. prosince 2018 byla zahájena ražba dvojkolejného železničního tunelu pod vrchem Deboreč na trati Benešov u Prahy – České Budějovice v úseku Votice–Sudoměřice.[3] Tunel o délce 660 m byl proražen 11. února 2020.[4][5] V červenci 2021 byly ukončeny hrubé stavební práce. V prosinci 2021 zbývalo dokončit elektroinstalaci a položit železniční svršek.[6] Dne 2. dubna 2022 byla zahájena tříměsíční výluka na úseku Votice–Sudoměřice. Provoz na nové trati byl zahájen 1. července 2022[7] pouze po jedné koleji.[8] K zahájení plnohodnotného dvojkolejného provozu došlo 1. září 2022.[9]

Geologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, v celku Vlašimská pahorkatina s podcelkem Votická vrchovina s okrskem Miličínská vrchovina,[10] v geologické jednotce Český masivmoldanubikum.

Litologie: pod kvartérními sedimenty je pararula, místy migmatizovaná s intruzivními tělesy, které jsou zastoupené granitoidy (křemen, aplit, pegmatit), a vložky kvarcitů. Kvartérní sedimenty jsou tvořeny štěrkopísčitými sedimenty o mocnosti 1 až 3 m. V oblasti ražby se nachází zlomové pásmo (staničení TM 348–390,5). Mocnost nadloží tunelu se pohybuje v rozmezí 7 až 47 m.[11]

Ražba tunelu

Ražba probíhala Novou rakouskou tunelovací metodou na úseku dlouhém 562 m. Oba portály byly hloubené v délce 49 m a po dokončení budou obloženy gabiony. Hloubení vjezdového portálu bylo zahájeno v červenci 2018, výjezdového portálu v listopadu 2018. Ražba tunelu probíhala dovrchně od výjezdového (pražského) portálu

Příčný profil výrubu byl od 101,9 m² až po 119,5 m². Horizontální profil byl rozdělen na kalotu, jádro a počvu. Po odstřelu a mechanickém odklizení výrubu v kalotě bylo provedeno začištění líce výrubu a zastříkání nadvýrubu. Následovaly nástřiky betonu a instalace ocelových sítí primárního ostění v tloušťce od 150 do 400 mm. V jádru probíhala ražba střídavě z pravé a levé strany, aby byl zachován přístup na rampu kaloty. Po odstranění rubaniny bylo přistoupeno k odstranění patek kaloty a napojení na její ostění s následným zhotovením primárního ostění. Po vyražení kaloty a jádra byla odtěžována počva a provedena betonáž základových patek a dna tunelu. Délka záběru v kalotě byla 2,1 m, v jádru 4,2 m. Po vyražení tunelu bylo pomocí bednicího vozu provedeno definitivní ostění s mezilehlou izolací.[1][12]

Data

Tunel je dlouhý 660 m, částečně je v levém oblouku o poloměru 1402 m ve směru od Sudoměřic a částečně v rovném směru, sklon tunelu činí 11 ‰. Šířka 12,630 m, výška 9,815 m, výška kaloty 6,315 m, vnitřní poloměr definitivního ostění je 5,7 m. Po obou stranách ve vzdálenosti po 24 m jsou záchranné výklenky. Osová vzdálenost kolejišť je 4 m. Navrhovaná rychlost 160 km/h a 200 km/h.

Odkazy

Reference

  1. a b MIREKK. Tunel Deboreč – sedmý tunel na trase 4. koridoru [online]. 2018-12-15 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  2. SUDOVO home. Modernizace trati [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  3. Obrazem: Ražba tunelu Deboreč na 4. koridoru začala za sněhu a mrazu [online]. 2018-12-13 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  4. Tunel Deboreč je proražen v celé své délce. Dopravní noviny [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  5. Tunel Deboreč je proražen, dokončení projektu začátkem roku 2022 - Petr Bayer. www.skypaper.cz [online]. 2020-02-13 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  6. KÖSSLER, Milan; JUST, Tomáš. Zkušenosti z výstavby železničního tunelu Deboreč. Časopis Stavebnictví [online]. 2022-12-22 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  7. KELLNER, Zdeněk. OBRAZEM: V novém koridoru projedou vlaky z Votic do Tábora už o prázdninách. Benešovský deník. 2022-02-09. Dostupné online [cit. 2022-05-13]. 
  8. Na trať mezi Sudoměřice a Votice se vrací vlaky, modernizace úseku se blíží ke konci [online]. Správa železnic [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ŠINDELÁŘ, Jan. Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se od čtvrtka bude jezdit po dvou kolejích [online]. Zdopravy.cz, 2022-08-31 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  10. Deboreč. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 
  11. CzTA : 2021. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  12. Tunely Mezno, Deboreč. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Deboreč railway tunnel (1).jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Tunel Deboreč u Ješetic