Tunel Na Réně

Tunel Na Réně
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka147,32 m
Lokalizace
Souřadnice49°4′53,08″ s. š., 16°23′17,94″ v. d.
tunel Na Réně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Na Réně je železniční tunel č. 202 na katastrálním území Kounické Předměstí na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov v km 128,136–128,283 mezi stanicemi Moravské Bránice a Moravský Krumlov.[1]

Historie

Provoz na dráze byl zahájen 15. září 1870, kdy tvořila součást hlavní trati c. k. privilegované Rakouské společnosti státní dráhy z Vídně do Brna (Vídeň – Laa an der Thaya – Hrušovany nad Jevišovkou – Střelice – Brno). Na trati se nachází celkem čtyři tunely (Budkovický, Na Réně, Velký Prštický a Malý Prštický).

Všechny tunely byly dokončeny v roce 1870 jako stavebně dvojkolejné, stejně jako na zbytku trati ale byla i v tunelech položena pouze jedna kolej. V sedmdesátých letech 20. století došlo k přestavbě, kdy byla kolej přesunuta přibližně do os tunelů (v tunelu Na Réně v roce 1972[2]).[3]

Při ražbě tunelů byl poprvé v Rakousko-Uhersku místo střelného prachu použit dynamit.[3]

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brněnská vrchovina na rozhraní:

Z geologického hlediska je oblast tvořena porfyritickými amfibol-biotitickými granodiority typu Réna.[4][5][6]

Popis

Jednokolejný tunel byl původně postaven pro dvě koleje v levém směrovém oblouku na železniční trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov mezi stanicemi Moravské Bránice a Moravský Krumlov.[7] Byl proražen v úbočí svahu kopce Réna (319 m n. m.) z obou stran a postupně vyzděn lomovým kamenem.[8]

Tunel v nadmořské výšce 260 m je dlouhý 147,32 m.

Okolí

Ve směru k stanici Moravské Bránice přes řeku Jihlavu se nachází kulturní památka Ivančický viadukt.

Na kopci Réna je stejnojmenný park s amfiteátrem,[9][10] stejnojmenné hradiště a rozhledna Alfonse Muchy.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Na Réně (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info [cit. 2013-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ a b VEISOVÁ, Jarka. Železnice [online]. Radostice.cz, 2011-02-23 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15. 
  4. ↑ MUŽÍKOVÁ, Bronislava. Významné krajinné prvky Ivančicka [online]. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008 [cit. 2020-11-07]. S. 16. Dostupné online. 
  5. ↑ SKÁLOVÁ, Petra. Paměť krajiny mikroregionu Ivančicko [online]. Brno: 2017 [cit. 2020-11-07]. S. 33. Dostupné online. 
  6. ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. 
  7. ↑ Tunel Na Réně. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠIROKÝ, Jiří. Z Moravského Krumlova k „Železňáku“ [online]. Zrcadlo.info [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ Park Réna Ivančice. parkrena.ivancice.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Chátrající amfiteatr v Ivančicích. www.kafelanka.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic