Tung Jüan

Tung Jüan
Jiná jménaTung Šu-ta, Ťiang-nan žen, Tung Pej-jüan
Narozenícca 900[1]
Čung-ling, říše Tchang
Úmrtíasi 962[1]
ZeměJižní Tchang
Znám jakomalíř, jeden ze zakladatelů tzv. „jižní školy“ čínské malby
OvlivněnýWang Wej (krajiny)
Vliv naŤü-žan, sungští, jüanští i pozdější malíři
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tung Jüan, Horské sídlo
Tung Jüan je čínské jméno, v němž Tung je příjmení a Jüan osobní jméno.

Tung Jüan (čínsky pchin-jinem Dǒng Yuán, znaky 董源, cca 900 – asi 962), byl čínský malíř žijící v období pěti dynastií a deseti říší v jihočínské říši Jižní Tchang. Tvořil v nejrůznějších žánrech, zachovaly se jeho krajiny.

Jména

Tung Jüan používal zdvořilostní jméno Šu-ta (čínsky pchin-jinem Shūdá, znaky zjednodušené 叔达, tradiční 叔達) a pseudonym Ťiang-nan žen (čínsky pchin-jinem Jiāng​nán ​rén, znaky 江南人, „Muž z Ťiang-nanu“), znám byl i jako Tung Pej-jüan (čínsky pchin-jinem Dǒng běi​yuàn, znaky 董北苑, „Správce Severního parku“).

Život a dílo

Tung Jüan pocházel z jihočínského Čung-lingu (moderní okres Ťin-sien v prefektuře Nan-čchang v provincii Ťiang-si). Jeho přesná životní data nejsou známá, byl aktivní od 30. do počátku 60. let 10. století. Žil a tvořil v období pěti dynastií a deseti říší v jihočínské říši Jižní Tchang, významném kulturním centru tehdejší Číny.

Proslul jako výborný malíř působící u jižnětchangského dvora v Nankingu, zde zastával funkci pomocníka správce císařského parku. Maloval krajiny, mytická i reálná zvířata („vodní draky, tygry a buvoly“), věnoval se i figurální malbě. Tvořil jak tuší, tak v barvě, zachovaly se však (vesměs v pozdějších kopích) pouze jeho jemně kolorované tušové krajiny.[1] V nich vycházel z tušových krajin tchangského Wang Weje. V malbě tuší však zavedl řadu inovací, je mu např. připisováno vynalezení „tahu konopného vlákna“. V jeho obrazech je rozpoznatelná jihočínská krajina kolem řek a jezer, je pro ně typické rozdělení obrazu do tří plánů – v popředí les, ve středním plánu vodní plocha, jezero nebo častěji řeka, v pozadí hory zahalené oblaky.[1]

Jeho elegantní krajinářský styl vzbuzující lyrickou náladu ovlivnil čínské umění následujících staletí, vraceli se k němu, a jeho žáku Ťü-žanovi, sungští, jüanští i pozdější malíři. Klasickou čínskou kritikou (počínaje Tung Čchi-čchangem) je hodnocen jako jeden ze zakladatelů tzv. „jižní školy“ čínské malby.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Духовная культура Китая: энциклопедия. Ред. М.Л. Титаренко и др.. 1. vyd. Svazek Т. 6 (дополнительный). Искусство. М.: Вост. лит., 2010. 1031 s. ISBN 5-02-018429-2, ISBN 978-5-02-036382-3. S. 580. (rusky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tung Jüan na Wikimedia Commons
  • China Online Museum. Tung Jüan – Southern Tang [online]. China Online Museum [cit. 2014-12-14]. Tung Jüanův životopis a galerie obrazů. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Dong Yuan Mountain Hall.jpg
Le bâtiment du paradis des Immortels dans la montagne, attribué à fr:Dong Yuan, milieu du Xe s., encre et couleurs légères sur soie, rouleau vertical, 183,2 x 121,2 cm. fr:Musée national du palais, fr:Taipei. Biblio: fr:Danielle Elisseeff, Art et archéologie : la Chine du néolithique à la fin des Cinq Dynasties (960 de notre ère), éditeur=École du Louvre, Éditions de la Réunion des Musées Nationaux (Manuels de l'École du Louvre), langue français ,lieu Paris ,année 2008, 381 pages, ISBN 978-2-7118-5269-7, Ouvrage de référence, bibliographie et Sites Internet. Pages 308-309