Tungovník

Tungovník
	Tungovník molucký (Aleurites moluccana)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales);
Čeleď	pryšcovité (Euphorbiaceae);
Rod	tungovník (Aleurites); J.R.Forst. & G.Forst., 1776
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květy a plody tungovníku moluckého

Tungovník (Aleurites) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to stálezelené stromy s jednoduchými střídavými listy s dlanitou žilnatinou a pětičetnými, bělavými květy ve vrcholových latovitých květenstvích. Plodem je peckovice s velkým jádrem. Rod zahrnuje jen 2 druhy a je rozšířen v tropech Asie, Austrálie a Oceánie.

Tungovník molucký je v tropech pěstován na plantážích, ze semen se získává technický olej a slouží také jako koření. Strom je těžen pro dřevo a v tropech je vysazován jako okrasná dřevina. Má význam i v tradiční asijské medicíně.

Popis

Tungovníky jsou stálezelené, jednodomé, dosti rychle rostoucí stromy, dorůstající výšky 25 metrů. Listy jsou jednoduché, střídavé, celistvé nebo mělce dlanitě laločnaté, celokrajné, s dlanitou žilnatinou. Na vrcholu řapíku se v místě, kde nasedá listová čepel, nacházejí 2 žlázky. Palisty jsou drobné a brzy opadavé. Květenství jsou vrcholové, oboupohlavné nebo jednopohlavné vrcholičnaté laty. Květy jsou jednopohlavné, stopkaté. Kalich je členěný na 2 až 3 laloky. Koruna je bílá až smetanová, složená z 5 volných lístků přesahujících kalich. Samčí květy obsahují 17 až 32 tyčinek ve 3 nebo 4 řadách, z nichž vnitřní jsou srostlé do sloupku. Semeník v samičích květech obsahuje 2 až 3 (4) komůrky, v nichž je po jednom vajíčku. Plodem je peckovice, s tenkostěnnou peckou a velkým, zploštěle kulovitým semenem.^[1]^[2]

List tungovníku moluckého
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Detail květů tungovníku moluckého
Plody tungovníku moluckého

Rozšíření

Rod tungovník zahrnuje 2 druhy. Tungovník molucký je široce rozšířen v tropické Asii, Austrálii a Tichomoří od Indie a jižní Číny přes Indočínu a jihovýchodní Asii po australský Queensland, Nový Zéland a Polynésii. Roste ve vlhkých tropech i v oblastech s periodickým obdobím sucha, v nadmořských výškách až do 1000 metrů. Druh Aleurites rockinghamensis je rozšířen v australském Queenslandu a na Nové Guineji, kde roste zejména na vulkanických podkladech. Oba druhy rostou také jako pionýrské dřeviny.^[3]

Zajímavosti

Tungovník molucký je národní strom Havaje.

Ekologické interakce

Květy tungovníku jsou opylovány včelami. Plody jsou rozšiřovány především ptáky.^[4] V tlejících kmenech tungovníku moluckého se vyvíjejí larvy tesaříka Agrianome fairmairei.^[5]

Obsahové látky a jedovatost

Tungovníky jsou jedovaté rostliny. Podobně jako řada jiných zástupců pryšcovitých obsahují estery forbolu a příbuzných diterpenů s dráždivými účinky. Tyto látky jsou obsaženy ve všech částech rostliny, mírně jedovaté jsou i plody. Otrava se projevuje zejména nevolností, zvracením, průjmem a dehydratací.^[6]^[7]^[8] Z dalších látek byly zjištěny triterpeny, steroidy, kumariny, fytosterol a různé flavonoidní glykosidy.^[9]

Taxonomie

Rod Aleurites je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Crotonoideae, tribu Aleuritideae a subtribu Aleuritinae. Nejblíže příbuzné rody jsou Reutealis a Vernicia. Všechny tyto 3 rody jsou si vzhledově velmi podobné a v minulosti byly všechny druhy řazeny do rodu Aleurites. Rod Reutealis je monotypický a pochází z Filipín, rod Vernicia zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v jižní Číně, Indočíně a Japonsku.^[3]

Zástupci

tungovník molucký (Aleurites moluccana)

Význam

Tungovník molucký jako okrasný strom v Hongkongu

Semena tungovníku moluckého obsahují asi 60 % nejedlého, polovysýchavého oleje, který je používán jako palivo, lubrikant a k výrobě laků, barev a mýdel aj. Domorodci z olejnatých semen vyrábějí louče ke svícení. Latex se používá jako žvýkací guma a jako lepidlo. Dřevo slouží např. k výrobě čajových beden nebo kánoí, jako stavební materiál se však nepoužívá.^[3]Strom je pěstován na plantážích, většina získaného oleje se však spotřebuje v zemi původu a pouze menší díl jde na export. Jeden strom vyprodukuje ročně asi 30 až 80 kg plodů.^[10] Semena tungovníku slouží v malajské a indonéské kuchyni jako koření při přípravě omáček k rýži a zelenině. Po důkladném usušení či upražení jsou jedlá. Tvoří také jednu ze složek tradičního havajského pokrmu poke.^[9]

V tradiční indické medicíně je tungovník molucký používán jako projímadlo, analgetikum a antibiotikum. Strouhané plody se přikládají na zranění, spáleniny a boláky. Olej se používá jako mírné projímadlo a při revmatismu.^[8] Z kořenů se v Polynésii připravuje červené barvivo používané k barvení oděvů.^[9] Strom je v tropech vsazován i jako okrasná dřevina.^[3]

(c) ChildofMidnight na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 3.0
Jádra plodů tungovníku prodávaná v Indonésii
Výroba loučí ze semen tungovníku ve Východním Timoru
Desky ze dřeva tungovníku moluckého
Výrobky ze dřeva tungovníku

Odkazy

Reference

↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)
↑ LI, Bingtao; GILBERT, Michael G. Flora of China: Aleurites [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d STUPPY, W. et al. Revision of the genera Aleurites, Reutealis and Vernicia (Euphorbiaceae). Blumea. 1999, čís. 44. Dostupné online.
↑ ORWA, C. et al. Aleurites moluccana [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky)
↑ HAWKESWOOD, Trevor J. Review of the biology, host plants and immature stages of the australian Cerambycidae (Coleoptera). Part 1. Parandrinae and Prioninae.. Giornale Italiano di Entomologia. Dec. 1992, čís. 6. Dostupné online.
↑ KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)
↑ NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky)
↑ ^a ^b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 2, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-94-007-1763-3. (anglicky)
↑ DUKE, James A. Aleurites moluccana (L.) Willd. [online]. 1997. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tungovník na Wikimedia Commons
Taxon Aleurites ve Wikidruzích

[kub11-1] KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)

[flch-2] LI, Bingtao; GILBERT, Michael G. Flora of China: Aleurites [online]. Dostupné online. (anglicky)

[stuppy-3] STUPPY, W. et al. Revision of the genera Aleurites, Reutealis and Vernicia (Euphorbiaceae). Blumea. 1999, čís. 44. Dostupné online.

[wac-4] ORWA, C. et al. Aleurites moluccana [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky)

[hawkeswood-5] HAWKESWOOD, Trevor J. Review of the biology, host plants and immature stages of the australian Cerambycidae (Coleoptera). Part 1. Parandrinae and Prioninae.. Giornale Italiano di Entomologia. Dec. 1992, čís. 6. Dostupné online.

[knight-6] KNIGHT, Anthony P. A guide to poisonous house and garden plants. [s.l.]: CRC Press, 2006. (anglicky)

[poison-7] NELSON, L.S. et al. Handbook of Poisonous and Injurious Plants. New York: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0387-31268-2. (anglicky)

[quattrocchi-8] QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)

[lim2-9] LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 2, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-94-007-1763-3. (anglicky)

[duke-10] DUKE, James A. Aleurites moluccana (L.) Willd. [online]. 1997. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály