Tupolev
Tupolev | |
---|---|
Logo | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1922 |
Zakladatel | Andrej Nikolajevič Tupolev |
Adresa sídla | Akademika Tupoleva Embankment 17, Moskva, 105 005, Rusko |
Souřadnice sídla | 55°45′39,6″ s. š., 37°40′37,2″ v. d. |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | letecký výrobce a letecký průmysl |
Produkty | letoun |
Obrat | 25,5 mld. ₽ (2017)[1] |
Provozní zisk | 2,2 mld. ₽ (2017)[1] |
Výsledek hospodaření | −103,6 mil. ₽ (2017)[1] |
Celková aktiva | 175,9 mld. ₽ (2017)[1] |
Vlastní kapitál | 79,1 mld. ₽ (2017)[1] |
Zaměstnanci | 9 648 (2014)[2] |
Mateřská společnost | Sjednocená letecká korporace |
Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád Říjnové revoluce Leninův řád Řád rudého praporu |
Identifikátory | |
Oficiální web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tupolev (rusky OAO Туполев) je ruská (dříve sovětská) letecká a zbrojařská společnost se sídlem v Moskvě, nástupce OKB Tupolev (Zkušebně-konstrukční kancelář Tupolev – OKB-156) vedené konstruktérem Andrejem Tupolevem. 22. října 2002 to bylo 80. let od jejího vzniku. V roce 2006 se Tupolev spojil s firmami Mikojan, Iljušin, Irkut, Suchoj a Jakovlev do nové státní společnosti s názvem Sjednocená letecká korporace.[3]
Zaměření firmy Tupolev je vývoj, výroba a řízení civilní a vojenské letecké výroby, jako jsou letadla a zbraňové systémy. Společnost se zabývá i vývojem technologií řízených střel a námořního letectva. Víc než 18 000 letadel od Tupoleva bylo vyrobeno pro SSSR a východní blok.
Po skončení studené války se vývoj ve firmě soustředil na podzvuková civilní letadla, zejména na provozní ekonomiku a alternativní paliva. K vývoji patří výzkum systému fly-by-wire, použití efektivních dvouproudových motorů s velkým obtokovým poměrem a pokročilá aerodynamika pro dopravní letadla 21. století jako jsou Tu-204/Tu-214, Tu-330 a Tu-334.
Na letecké show MAKS-2003 Tupolev představil koncepci nadzvukového dopravního letounu Tu-444,[4] jehož vývoj měl být zahájen v první polovině roku 2004,[5], nicméně program nic dalšího nepřinesl.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Интерфакс – Сервер раскрытия информации. Dostupné online.
- ↑ Годовой отчет за 2014 г.. 11. června 2015. Dostupné online.
- ↑ "Russian Aircraft Industry Seeks Revival Through Merger." The New York Times. February 22, 2006.
- ↑ TRIMBLE, Stephen. ALMOST GREAT: Nine legendary (but cancelled) Russian aircraft [online]. 21 August 2015 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JACKSON, Paul. Jane's All the World's Aircraft 2005-2006. London: Jane's Information Group, 2006. ISBN 978-0710626844. S. 459. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: HaydenSoloviev, Licence: CC BY-SA 4.0
Tupolev Headquarters just outside Moscow
Tupolev Tu-144
NASA teamed with American and Russian aerospace industries for an extended period in a joint international research program featuring the Russian-built Tu-144LL supersonic aircraft. The object of the program was to develop technologies for a proposed future second-generation supersonic airliner to be developed in the 21st century.Autor: Lars Söderström, Licence: CC BY-SA 3.0
A CSA - Ceskoslovenske Aerolinie Tupolev TU-104A at Arlanda Airport (ARN / ESSA)
Rossiya - Russian Airlines Tu-154M (RA-85779) landing at London Heathrow Airport.