Tupolev Tu-142
| Tu-142 | |
|---|---|
.jpg) Ruský Tu-142 v roce 2012 | |
| Určení | protiponorkový a námořní hlídkový letoun |
| Výrobce | Tupolev |
| První let | 18. července 1968[1] |
| Zařazeno | prosinec 1972 |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | Ruské námořní letectvo Sovětské námořnictvo (dříve) Indické námořní letectvo (dříve) |
| Výroba | 1968–1994[2] |
| Vyrobeno kusů | 100[2] |
| Vyvinuto z typu | Tupolev Tu-95 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tupolev Tu-142 (kód NATO "Bear F/J") je námořní hlídkový a protiponorkový letoun vycházející z konstrukce bombardéru Tu-95. Tu-142 byl navržen konstrukční kanceláří Tupolev a mezi lety 1968 až 1994 byl vyráběn závody ve městech Kujbyšev a Taganrog. Dříve letouny sloužily v sovětském námořnictvu a ukrajinském letectvu, ale dnes jsou ve službě v ruském námořnictvu a v letech 1988 až 2017 sloužily také v indickém námořnictvu.[3] Specializovaná komunikační varianta označená Tu-142MR byla pověřena dlouhými komunikačními povinnostmi se sovětskými ponorkami s balistickými raketami.
Vyvinutý byl reakci na americký program Polaris a z potřeby životaschopné sovětské protiponorkové platformy. Navázal na neúspěšný projekt Tu-95PLO - první pokus modifikovat Tu-95 pro námořní použití. Tu-142 se lišil od Tu-95 tím, že měl prodloužený trup pro specializované vybavení k protiponorkovému boji a sledování, zesíleným podvozkem pro drsnějším prostředí, vylepšenou avionikou a zbraněmi a celkovým vyšším výkonem. Během služby se schopnosti Tu-142 postupně zlepšovaly, což nakonec vyústilo v Tu-142MZ, finální verzi Tu-142 s dlouhým doletem s vysoce sofistikovanou bojovou avionikou a velkým užitečným zatížením. Tupolev také přestavěl řadu Tu-142 na testovací letouny pro avioniku (Tu-142MP) a motory (Tu-142LL).
Uživatelé
.jpg)
- Ruské námořní letectvo – 22 Tu-142MZ/MR/MK ve službě.[4]
Bývalí
- Indické námořnictvo typ Tu-142M zavedlo roku 1988 jako svůj hlavní dálkový námořní hlídkový a protiponorkový letoun. Oficiálně je vyřadilo po 29leté službě dne 29. března 2017. Ve službě je nahrazuje americký P-8I Poseidon.[3]
Specifikace (Tu-142MZ)
Technické údaje
- Osádka: 11-13
- Délka: 53,08 m
- Rozpětí: 50,0 m
- Výška: 12,12 m
- Nosná plocha: 311,1 m²
- Hmotnost (prázdný): 90 000 kg
- Max. vzletová hmotnost: 185 000 kg
- Pohonná jednotka: 4 × turbovrtulový motor NK-12MP, každý o výkonu 11 033 kW (14 795 hp)
Výkony
- Maximální rychlost: 925 km/h
- Cestovní rychlost: 711 km/h
- Bojový rádius: 6 500 km
- Dostup: 12 000 m
Odkazy
Reference
- ↑ Gordon & Rigmant 1997, s. 53.
- ↑ a b Friedman 2006, s. 164.
- ↑ a b Indian Navy retires TU142M maritime patrol aircraft [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-03-27 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beriev plant hands over another upgraded Tu-142MK to Russian Navy [online]. 21 November 2018 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
Literatura
- GORDON, Yefim; RIGMANT, Vladimir, 1997. Tupolev Tu-95/-142 ‚Bear‘: Russia's Intercontinental-Range Heavy Bomber. Earl Shilton, Leicester, England: Midland Publishing. 128 s. (Aerofax). ISBN 1-85780-046-X. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev Tu-142 na Wikimedia Commons - (anglicky) Globalsecurity.org
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Tupolev Tu-144
NASA teamed with American and Russian aerospace industries for an extended period in a joint international research program featuring the Russian-built Tu-144LL supersonic aircraft. The object of the program was to develop technologies for a proposed future second-generation supersonic airliner to be developed in the 21st century.
Autor: Lars Söderström, Licence: CC BY-SA 3.0
A CSA - Ceskoslovenske Aerolinie Tupolev TU-104A at Arlanda Airport (ARN / ESSA)
Autor: Sergey Krivchikov, Licence: GFDL 1.2
Tupolev Tu-142 of the Indian Navy