Turan roční

Turan roční
Turan roční (Erigeron annuus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	turan (Erigeron)
Binomické jméno
Erigeron annuus (L.) Pers., 1807
Synonyma
Stenactis annua, hvězdovnice roční [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turan roční (Erigeron annuus) je druh volně rostoucí byliny. Pochází ze Severní Ameriky a v České republice roste jako zdomácnělý.

Rozšíření

Ač je rostlina původem v Severní Americe, rozšířila se téměř do celé Evropy, východní Asie i Tichomoří. Byla původně rozmnožována jako okrasná rostlina, později zplaněla, začala se spontánně šířit a na mnoha místech zdomácněla.

V České republice se začala rozšiřovat ve velkém až od počátku druhé poloviny 20. století. Největší hustotu výskytu má na aluviálních půdách v údolích říčních toků. Jen zřídka se v ČR vyskytuje v podhorských oblastech, většinou se rozšiřuje do teplých nebo skoro teplých míst. Je velice ekologicky adaptabilní, osídluje pestrou směsici nejrůznějších přirozených a synantropních stanovišť. Postupně se šíří na louky a pastviny, včetně okolních křovin, a do lužních lesů.^[2][3]

Popis

Je to jednoletá až ozimá rostlina dosahující běžně výšky 0,2 až 1 m, za velmi příhodných podmínek dorůstá až do 1,5 m. Kulatá, rýhovaná lodyha je přímá, v horní části silně rozvětvená a je hustě obrostlá světle nebo tmavě zelenými listy, které jsou z obou stran řídce až hustě porostlé různě dlouhými chlupy. Obráceně vejčité přízemní listy jsou u lodyhy klínovitě zúžené, čepele dlouhé do 6 cm a široké až 2,5 cm mají okraje pilovité, v době kvetení již většinou usychají. Lodyžní listy jsou s krátkým řapíkem nebo přisedlé, kopinatého tvaru, okraje mají pilovité nebo hladké.

Úbory na stopkách s krátkými chlupy měří v průměru 1,5 až 2,5 cm a bývají sestaveny do chocholíkových lat. Oboupohlavné trubkovité pětičetné terčovité květy se žlutými korunními lístky jsou velmi početné. Rovněž jsou četné ve dvou řadách umístěné vnější samičí květy s jazykovitými korunami barvy bílé, namodralé nebo nafialovělé, které jsou dvakrát delší než zákrov. Polokulovitý zákrov bývá dvouřadý nebo třířadý, jeho kopinaté listeny jsou holé nebo jen řídce chlupaté. Kvete v červenci až říjnu. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem.

Plodem jsou malé, řídce chlupaté, z boku sploštělé nažky o velikosti 1 až 1,5 mm. Nažky z terčových květů mají dvouřadý chochol štětinek, z okrajových jen jednořadý. Nažky v našich podmínkách postupně dozrávají od konce srpna a zralé květenství se za suchého počasí rozpadá, do okolí bývají rozšiřovány větrem, vodou, zvířaty nebo lidskou činností. Jsou schopny vyklíčit ihned po vysemenění. Chromozómové číslo: 2n = 27.^[2][3][4][5]

Význam

Je to bylina, u které spíš než přínos můžeme očekávat škodlivost. Je do české přírody nově introdukována, a protože nemá přirozených nepřátel, je přizpůsobivá půdním podmínkám a velice plodná. Vyhovuje jí české klima, rozšiřuje se takovým tempem, že je považována za invazivní druh. Je zařazována k neofytům, prvně byla ve volné přírodě na území nynější ČR zaznamenána v roce 1884.

Regulovat přílišné rozšíření není složité, postačuje preventivní posečení ještě před květem, aby se nemohly vytvořit nažky. Pokud je rostlina pokosená až po opylení květů, nažky ještě dozrají i u ležících rostlin. Platí to nejen pro louky, ale i pro údržbu nezemědělských ploch. Turan roční je také citlivý na herbicidy.^[6][7]

Taxonomie

V České republice se turan roční vyskytuje ve dvou poddruzích:

• Turan roční pravý (Erigeron annuus (L.) Pers. subsp. annuus)
• Turan roční severní (Erigeron annuus (L.) Pers. subsp. septentrionalis) (Fernald et Wiegand) Wagenitz ^[1]

• 

  Kolonie rostlin

• 

  Lodyžní list

• 

  Úbor

• 

  Nerozvitý úbor

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu turan roční na Wikimedia Commons
• Galerie turan roční na Wikimedia Commons
• (anglicky) Flora of Illinois: Turan roční