Turbová

Usedlost Turbová
Usedlost Turbová (2022)
Usedlost Turbová (2022)
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba1897
StavebníkFrantišek Xaver Turba
Další majiteléTurbové
Současný majitelJTH Shopping Park Litoměřice s.r.o.
Poloha
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
UliceJinonická
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40361/1-1398 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turbová je původně barokní viniční usedlost z druhé poloviny 18. století. Nachází se v Praze v Košířích, v Jinonické ulici poblíž křižovatky s Vrchlického ulicí. Původně patřila ke Smíchovu a měla čp. 151, po změně katastrálních hranic dostala košířské popisné číslo 1066.[1] Od roku 1958 je Turbová kulturní památkou ČR.[2]

Usedlost je dlouhodobě v havarijním stavu.

Historie

Prvním známým majitelem byl podle tereziánského katastru František Ignác Textor. Usedlosti dal jméno až pozdější majitel František Xaver Turba, který ji v 18. století koupil a přestavěl na barokní statek. Z 18. století pochází i zahradní pavilonek se sochou Venuše. V 19. století byla jedna z budov přestavěna na novobarokní vilu a k Turbové byla připojena sousední vinice Kuliška.

Na počátku 20. století usedlost vlastnil smíchovský starosta Josef Linhart, který původní usedlost zboural a postavil na jejím místě novobarokní vilu s věží a mansardovou střechou. V období první republiky se na Turbové usadila rodina Jindřicha Šafařoviče, který se oženil s dcerou majitele. Známý právník a prvorepublikový senátor sem vnesl pravý společenský lesk, který pohasl až na konci 50. let 20. stol. Turbovou poctila svou návštěvou řada vynikajících osobností kulturního a politického života. Mezi pravidelné hosty patřil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, literární kritik Arne Novák, lékař a univerzitní profesor, Šafařovičův synovec Jaroslav Jedlička, cestovatelé Josef Kořenský a Enrique Stanko Vráz, herečka Růžena Nasková a samozřejmě Šafařovičův bratr Jaroslav, ředitel Národního divadla a pravý gentleman. Intimně pohádková atmosféra vily se zahradou každému z hostí bezpečně učarovala a podlehl jí i nejslavnější obyvatel Turbové malíř a loutkář Jiří Trnka. Žil zde v letech 1939–1958 a vytvořil zde v ateliéru svá stěžejní díla, z nichž patrně nejslavnějším je Zahrada. K příběhu o skupině pěti chlapců a kocourovi ho inspirovala právě poetická zahrada na Turbovce. Přímo zde se také točily exteriéry loutkového filmu Císařův slavík.

Později ve vile bydlel operní pěvec, člen Národního divadla, libretista a překladatel Dr. Rudolf Vonásek. Poslední majitelka Marta Šafařovičová, která byla za komunistického režimu perzekvována, byla přestěhována do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. V roce 1976 byla donucena vilu prodat obvodnímu úřadu. Měla zde být zřízena mateřská škola. Rekonstrukce však nikdy neproběhla a objekt byl předán SSM. V hospodářských budovách vyrábělo družstvo Moděva stany.[3]

Po roce 1989

Po sametové revoluci byla Turbová navrácena potomkovi původních majitelů, který ji obratem v roce 1992 odprodal soukromé společnosti. Mělo zde být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Započato bylo i s opravami. Byla vybudována nová střecha a komíny a započalo se i s plány na výstavbu nových rodinných domů na pozemcích usedlosti podle architektonického návrh Jiřího Trnky ml.. Nový majitel však zemřel a ze všech plánů sešlo. Během dědického řízení Turbová chátrala a zabydleli se v ní squatteři. Dědicové usedlost znovu prodali a novým majitelem se v roce 2008 stala společnost společnost Praturb, jejímž vlastníkem byla firma Britských Panenských ostrovů. Na výzvu památkového ústavu byly všechny objekty provizorně zajištěny a vyklizeny. Mezitím byl připravován nový projekt na proměnu Turbové v luxusní centrum služeb nabízející wellness a restaurace. Součástí megalomanského projektu s rozpočtem blížícím se miliardě korun, byly i nové bytové domy a lanovka.[4] Z celého projektu však opět sešlo a v roce 2021 Turbová opět změnila majitele. Novým majitelem se stala společnost JTH Shopping Park Litoměřice s.r.o., který na pozemcích plánuje stavbu dvou činžovních vil.[5]

Historická usedlost a další objekty na pozemku byly nejpozději v lednu 2022 zabezpečeny proti vniknutí, ale v dezolátním stavu. Na pozemku byly v roce 2023 započaty úpravy terénu pro stavbu.

Popis

Původní barokní objekt byl přestavěn koncem 19. století. Obytná vilová budova čp. 1066 u hlavní brány má novobarokní průčelí s mansardou, v pravé části stojí malá věž se zkoseným nárožím. Zahradní budova čp. 731 je menší stavba uprostřed terasovité zahrady. Podél ulice stojí hospodářské objekty s eklektickým průčelím a vysokým půdním prostorem. Usedlost se zahradou je obehnána cihelnou zdí s bránou. Rozsáhlá zahrada i přes vysokou míru devastace disponuje vzácnými solitéry starých stromů.[2]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Usedlost Turbová Archivováno 6. 10. 2012 na Wayback Machine., odbor památkové péče MHMP, 2. 4. 2010
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-30]. Identifikátor záznamu 152422 : venkovská usedlost - předměstská, Turbová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Turbová [online]. hrady.cz [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  4. Barokní zámeček Turbová [online]. 2013-4-8 [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  5. Usedlost Turbová [online]. Prázdné domy [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 307–308.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Usedlost turbova.jpg
Autor: Lucie Voříšková, Licence: CC BY-SA 4.0
Usedlost Turbová, Praha-Košíře
Košíře, Turbová, hospodářské budovy.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Košíře. Jinonická 1066/6, usedlost Turbová, hospodářské budovy.
Košíře, Turbová.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Košíře. Jinonická 1066/6, usedlost Turbová.
Turbová zepředu.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Usedlost Turbová
Košíře, Turbová, brána.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Košíře. Jinonická 1066/6, usedlost Turbová, brána.
Usedlostturbova.jpg
Autor: Lucie Voříšková, Licence: CC BY-SA 4.0
Usedlost Turbová, Praha-Košíře
Turbova usedlost.jpg
Autor: Lucie Voříšková, Licence: CC BY-SA 4.0
Usedlost Turbová, Praha-Košíře