Turecké osmanské písmo

Osmanský nápis na tabuli jako první v Makedonii během vlády Osmanské říše v této oblasti

Turecké osmanské písmo (الفبا elifbâ) byla verze arabského písma používaná v osmanské turečtině za Osmanské říše a v prvních letech turecké republiky až do 1. listopadu 1928, kdy Mustafa Kemal Atatürk zavedl používání latinky.

Abeceda

Tak jako v arabském písmu má většina písmen čtyři formy: samostatnou, začáteční, středovou a koncovou.

SamostatnáKoncováStředováZačátečníNázev písmeneDnešní turecký ekvivalent
ﺍﺎ—elifa, e
ﺀ—hemze
ﺏﺐﺒﺑbeb
ﭖﭗﭙﭘpep
ﺕﺖﺘﺗtet
ﺙﺚﺜﺛses
ﺝﺞﺠﺟcimc
ﭺﭻﭽﭼçimç
ﺡﺢﺤﺣhah
ﺥﺦﺨﺧhıh
ﺩﺪ—dald
ﺫﺬ—zelz
ﺭﺮ—rer
ﺯﺰ—zez
ﮊﮋ—jej
ﺱﺲﺴﺳsins
ﺵﺶﺸﺷşınş
ﺹﺺﺼﺻsat, sads
ﺽﺾﻀﺿdat, dadd, z
ﻁﻂﻄﻃtıt
ﻅﻆﻈﻇzız
ﻉﻊﻌﻋayın', h (nebo vynecháno)
ﻍﻎﻐﻏgayıng, ğ
ﻑﻒﻔﻓfef
ﻕﻖﻘﻗkafk
ﻙﻚﻜﻛkefk, g, ğ, n
ﮒﮓﮕﮔgef¹g, ğ
ﯓﯔﯖﯕnef, sağır kefn
ﻝﻞﻠﻟlaml
ﻡﻢﻤﻣmimm
ﻥﻦﻨﻧnunn
ﻭﻮ—vavv, o, ö, u, ü
ﻩﻪﻬﻫheh, e, a
ﻯﻰﻴﻳyey, ı, i


Číslovky

Osmanská turečtina také používala číslice používané v arabském světě, odlišné od těch našich „arabských“ číslic. Zde je seznam arabských číslic a jejich název v turečtině.

  • ٠ 0 (sıfır)
  • ۱ 1 (bir)
  • ۲ 2 (iki)
  • ٣ 3 (üç)
  • ٤ 4 (dört)
  • ٥ 5 (beş)
  • ٦ 6 (altı)
  • ٧ 7 (yedi)
  • ٨ 8 (sekiz)
  • ٩ 9 (dokuz)
  • ۱٠ 10 (on)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Firma in Bitola.jpg
A board commercial for an atelier for sculptures in Bitola. In Bulgarian the owner is written as Nestor Aleksiev, and in Greek he is written Nestoros Aleksiou.