Turistická značená trasa 4250

Turistická značená trasa 4250
Rozcestník na Portášových Boudách
Rozcestník na Portášových Boudách
Základní informace
Typturistická stezka
Délka14,5 km
ProvozovatelKlub českých turistů
Značenízelená turistická značka zelená značka
Sezónaceloroční
Lokalizace
PolohaKrkonoše
ČeskoČesko Česko, Okres Trutnov
StartHorní Maršov (bus)
CílPec pod Sněžkou, Corso
Výškový rozdíl378 m
Nejvyšší bodRůžohorky 1260 m
Nejnižší bodHorní Maršov 580 m
Vyhlídkové bodyviz turistické zajímavosti na trase
Zajímavostiviz turistické zajímavosti na trase
Některá data mohou pocházet z datové položky.

zelená turistická značka Turistická značená trasa 4250 je 14,5 km dlouhá zeleně značená trasa Klubu českých turistů[1] v okrese Trutnov spojující Horní Maršov a Pec pod Sněžkou. Její převažující směr je severní a posléze západní.[2] Trasa se ve velké většině nachází na území Krkonošského národního parku.

Průběh trasy

Úsek Horní Maršov - Spálený Mlýn

Turistická trasa má svůj počátek na rozcestí v centru Horního Maršova na rozcestí se žlutě značenou trasu 7224 přicházející sem od Modrokamenné boudy a pokračující jako trasa 7223 na Rýchorskou boudu. Zároveň je zde výchozí modře značená trasa 1819 na Lysečinskou boudu.

Trasa opouští zástavbu Horního Maršova a prudce stoupá do jižního úbočí Dlouhého hřebenu nejprve loukou a poté lesem. Na rozcestí pod Starou horou se zde končící modře značenou trasou 1817 z Janských Lázní vstupuje na vrstevnicovou Emminu cestu. Po ní prochází sedlem mezi Starou horou a Špičákem a pokračuje západním úbočím Dlouhého hřebenu k severu. Vstupuje do asi kilometrového souběhu s modře značenou trasou 1818 z údolí Malé Úpy a zatímco trasa 1818 pokračuje dál po Emmině cestě do sedla Cestník, trasa 4250 klesá do Spáleného Mlýna. V závěru klesání vede v souběhu se zde končící žlutě značenou trasou 7220 z Pomezních Bud. Na parkovišti ve Spáleném Mlýně se trasa 4250 křižuje s modře značenou trasou 1813 vedoucí od kostela v Horní Malé Úpě do Úpy Velké.

Úsek Spálený Mlýn - Pec pod Sněžkou

Trasa 4250 pokračuje ze Spáleného Mlýna k západu krátce po silnici II/252, přechází Malou Úpu a po lesní cestě stoupá Pěnkavčí cestou severním svahem Pěnkavčího vrchu na Portášovy Boudy. Ještě před nimi vstupuje do souběhu ze žlutě značenou Kubátovou cestou od soutoku Úp na Sněžku. V něm pokračuje a stoupá přes rozcestí se žlutě značenou trasou 7211 směr Černá hora na Růžohorky, kde souběh končí. Trasa 4250 odtud prudce klesá po lesních pěšinách jihozápadním směrem k luční enklávě Větrník, pod kterou se nachází rozcestí se žlutě značenou trasou 7236 k dolní stanici lanové dráhy na Sněžku. Trasa 4250 pak klesá již mírněji po lesní pěšině do centra Pece pod Sněžkou.

Na trasu 4250 zde přímo navazuje rovněž zeleně značená trasa 4206 do Špindlerova Mlýna, dále zde prochází červeně značený Okruh Zeleným a Modrým dolem a opět modře značená trasa 1813 z Velké Úpy do Obřího dolu. Dále sem přichází žlutě značená trasa 7213 od Lesní boudy, na kterou navazuje rovněž žlutě značená trasa 7215 na boudu Husovu a je tu výchozí modře značená trasa 1812 do Černého Dolu.

Turistické zajímavosti na trase

Emmina cesta

Emmina cesta (německy Emmaweg) je asi 7,5 km dlouhá historická cesta zachycená mj. na mapě z roku 1937[3] spojující západním svahem Dlouhého hřebene Horní Maršov a sedlo Cestník. Trasa 4250 ji využívá v její dolní části, v horní pak modře značená turistická trasa 1818.[4]. V současné době má charakter lesní cesty, vhodná pro provoz motorových vozidel je v horním úseku.

Pěnkavčí cesta

Pěnkavčí cesta (německy Pinken Weg) je asi 3 km dlouhá historická cesta zachycená mj. na mapě z roku 1937 spojující severním svahem Pěnkavčího vrchu Spálený Mlýn s Portášovými Boudami. Trasa 4250 ji v celé délce využívá souběžně s místní červeně značenou turistickou trasou.[5] V současné době jde o lesní cestu vhodnou pro provoz motorových vozidel.

Reference

  1. Plánovač tras KČT
  2. Trasa 4250 na Mapách.cz
  3. Wanderkarte Riesengebirge 1937 - přetisk historické mapy (vydal ČENO Pec pod Sněžkou 1995)
  4. Emmina cesta na Mapách.cz
  5. Pěnkavčí cesta na Mapách.cz

Média použitá na této stránce

Stripe-marked trail green.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portášovy boudy, rozcestník.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Portášky, turistický rozcestník, Krkonoše