Turkmenská sovětská socialistická republika

Turkmenská sovětská socialistická republika Туркменская Советская Социалистическая Республика - Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika ←  1917–1918 1924–1991  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Ašchabad
rozloha:	488 100 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	3 270 000 v roce 1986
státní útvar
státní zřízení:	svazová republika SSSR
mateřská země:	Sovětský svaz
měna:	Sovětský rubl
vznik:	27. října 1924
zánik:	1991 - rozpad SSSR
státní útvary a území
předcházející: Chórezmská socialistická sovětská republika následující: Turkmenistán

Turkmenská sovětská socialistická republika, turkmensky Түркменистан Совет Социалистик Республикасы – Türkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy, rusky Туркменская Советская Социалистическая Республика – Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 mil. obyvatel, z toho 68,4 % Turkmeni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad.

Turkmenská SSR hraničila na severu s Kazašskou SSR a Uzbeckou SSR, na jihu s Íránem a na jihovýchodě s Afghánistánem. Západ omývaly vody Kaspického moře.

Turkmenská SSR vznikla 27. října 1924 v Zakaspické oblasti Turkestánu, západních oblastí Buchary a jižních oblastí Chomézu. Samostatnost získal Turkmenistán až po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika

Turkmenská SSR se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Hlavními odvětvími národního hospodářství byly průmysl těžební (ropa, zemní plyn, kuchyňská a Glauberova sůl, síra), petrochemický, chemický a výroba průmyslových hnojiv. Následoval průmysl energetický, stavebních hmot, textilní, papírnický, oděvní, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování, obdělávalo se 1,6 % území. Hlavní plodiny: bavlník, obilniny, rýže, ovoce, zelenina, vinná réva. Hlavním odvětvím živočišné výroby byl chov karakulských ovcí. V r. 1985 se chovalo 4,6 mil. ks ovcí a koz, 700 tis. ks skotu a 200 tis. ks prasat, dále drůbež, koně, velbloudi a včely. Choval se bourec morušový.

Administrativní členění

Turkmenská SSR se dělila na 5 oblastí a 44 rajónů.

Stručný historický přehled

• 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
• 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Velikým
• 3. st. př. n. l. – 224 n. l. součást Parthie
• 224 jih ovládli Sasánovci
• 6. st. expanze kočovných turkenských kmenů
• pol. 7. st. vpády Arabů, islamizace
• 1040 podmaněno Seldžuky
• 12.–13. st. nadvláda Chorezmu
• 13. st. mongolsko-tatarský vpád
• 13.–15. st. součást Zlaté hordy a říše Tímúrovců
• 16.–17. st. území ovládáno chivským a bucharským chanátem, rozvoj obchodních styků s Ruskem
• 2. pol. 19. st. – hospodářská a vojenská expanze Ruska
• 1869–1885 připojeno k Rusku (Zakaspická oblast)
• 1906 sovět vojenských zástupců v Ašchabadu
• 1916 středoasijské povstání
• konec r. 1917 ustavena sovětská moc, území Turkmenistánu součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR
• 1918–1920 okupace britskými intervenčními vojsky
• 1921–1922 zemědělská a vodní reforma
• 27.10.1924 vytvoření Turkmenské SSR
• květen 1925 Turkmenská SSR svazovou republikou SSSR
• 22.8.1990 vyhlášena státní suverenita
• 27.10.1991 vyhlášena nezávislost
• 25.12.1991 skutečná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů

• 1918. – 1. 1. 1919 – Fyodor Andrianovich Funtikov – předseda Prozatímního výkonného výboru Zakaspické oblasti Ruska
• 16. 7. 1918 – 5. 4. 1919 – Wilfred Malleson – velitel britské vojenské mise v Turkestánu (sídlo v Mašhadu)
• 1918–1919 – Reginald Teague-Jones – brítský zástupce v Ašchabadu

Turkestánská autonomní sovětská republika

• 30. 4. 1918 – 2. 6. 1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 2. 6. 1918 – 5. 10. 1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného; RCP
• 5. 10. 1918 – 19. 1. 1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 31.3. 1919 – červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červenec 1919 – září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• září 1919 – leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• leden 1920 – srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• srpen 1920 – 24.9.1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika

• 24. 9. 1920 – květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• květen 1921 – červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• červen 1922 – říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• říjen 1922 – 1.1.1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
• 9. 1. 1924 – 27. 10. 1924 – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27.10.1924; RCP

Turkmenská sovětská socialistická republika

• říjen 1924 – prosinec 1924 – Kaikhaziz Sardarovich Atabayev – předseda Revolučního výboru
• prosinec 1924 – únor 1925 – Nedirbay Aytakov – předseda Revolučního výboru
• 20. 2. 1925 – 21. 7. 1937 – Nedyrbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
• srpen 1937 – říjen 1937 – Batyr Atayev – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
• říjen 1937 – 2. 3. 1938 – ?
• 2. 3. 1938 – 24. 7. 1938 – Khivali Babayev – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
• 24. 7. 1938 – 27. 7. 1938 – Alla Berdy Berdiyev – předseda Nejvyššího sovětu; TPC
• 27. 7. 1938 – 30. 8. 1941 – Khivali Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 30. 8. 1941 – říjen 1941 – ?
• říjen 1941 – 6. 3. 1948 – Alla Berdy Berdiyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 6. 3. 1948 – 30. 3. 1959 – Akmamed Sariyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 30. 3. 1959 – 26. 3. 1963 – Nurberdy Bairamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 26. 3. 1963 – 15. 12. 1978 – Annamukhamed Klychev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 15. 12. 1978 – 13. 8. 1988 – Bally Yazkuliyevich Yazkuliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 13. 8. 1988 – 19. 1. 1990 – Roza Atamuradovna Bazarovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
• 19. 1. 1990 – 2. 11. 1990 – Saparmurad Atayevich Niyazov – předseda Nejvyššího sovětu; TCP
• 2. 11. 1990 – 25. 12. 1991 ( – 21.12.2006) – Saparmurad Atayevich Niyazov („Turkmenbashi“) – prezident; TCP (od 1992 TDP)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Turkmenská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons