Turné čtyř můstků
Turné čtyř můstků (německy Vierschanzentournee) je série čtyř závodů Světového poháru ve skocích na lyžích, která se koná vždy na přelomu roku. První závody se uskutečnily na rozmezí let 1952 a 1953. Série se skládá ze dvou závodů v Německu (konkrétně v Oberstdorfu a v Garmisch-Partenkirchenu), na které navazují dva závody v Rakousku (v Innsbrucku a v Bischofshofenu). Vítězem série je ten závodník, jehož součet bodových ohodnocení jednotlivých skoků je po čtyřech závodech nejvyšší.
Mezi vítězi Turné jsou i dva čeští sportovci, a sice Jiří Raška (za sezónu 1970/1971) a Jakub Janda (za sezónu 2005/2006). K tomu se ještě další čeští skokani v historii Turné umístili na druhém či třetím místě.
Historie
První závod série se konal na Nový rok 1953. Účastnili se ho skokani ze šesti zemí (Německa, Rakouska, Švédska, Norska, Švýcarska a Jugoslávie) a závodům přihlíželo 20 000 diváků. Vítězem se stal Asgeir Dølplads z Norska, avšak celou sérii tehdy vyhrál Rakušan Sepp „Bubi“ Bradl.
Tři skokani – Němec Sven Hannawald (v sezóně 2001/2002), Polák Kamil Stoch (v sezóně 2017/2018) a Japonec Rjójú Kobajaši (v sezóně 2018/2019) – dokázali vyhrát všechny čtyři závody. Nejvíce titulů vítěze Turné však získal finský skokan Janne Ahonen, který triumfoval v pěti sériích Turné (jednou, v sezóně 2005/2006, se o vítězství dělil s Jakubem Jandou) a k tomu třikrát skončil celkově druhý a dvakrát třetí.
Mezi vítězi celého Turné jsou i dva čeští skokani, a to Jiří Raška (za sezónu 1970/1971), který skákal ještě za Československo, a Jakub Janda (za sezónu 2005/2006). Raška navíc získal v sezónách 1967/1968 a 1968/1969 druhá místa. Třetí místa získali Dalibor Motejlek (v sezóně 1964/1965), Zbyněk Hubač (v sezónách 1968/1969 a 1970/1971), Jiří Parma (v sezóně 1987/1988) a Jaroslav Sakala (v sezóně 1992/1993).
Průběh závodu
Od ostatních závodů Světového poháru se závody odlišují i svým systémem průběhu. V den předcházející závodu se skáče tzv. kvalifikace. Do závodu postupuje padesát nejúspěšnějších skokanů z kvalifikace.
Po kvalifikaci je sestaveno pořadí podle bodových zisků od nejhoršího po nejlepšího. V závodě se v prvním kole proti sobě postaví v souboji skokan na 26. místě po kvalifikaci proti 25. skokanovi kvalifikace. Skáčou po sobě (jeden skok, nejprve ten hůře postavený) a vítěz tohoto souboje postoupí do druhého kola. Následně skáče 27. skokan po kvalifikaci v souboji s 24. skokanem a opět lepší z těchto dvou postoupí dál. Takto se v prvním kole pokračuje a na jeho konci je 25 vítězů těchto soubojů, kteří postoupí do kola druhého. Tam je doplní pět nejlépe hodnocených závodníků poražených v prvním kole (jsou to takzvaní „lucky losers“ – šťastní poražení).
Druhé kolo již probíhá obvyklým postupem pro závody Světového poháru, kdy postupně skáčou závodníci od nejhoršího výkonu v prvním kole po závodníka s nejlepším výkonem v prvním kole. Vítězem se stává závodník s nejvyšším součtem bodů z prvního a druhého kola.
Místa závodů Turné
| Můstek | Země | Město | Termín | Rekord můstku | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Schattenbergschanze |  Německo | Oberstdorf | 29. prosince |  Sigurd Pettersen | 143,5 m | 2003 |
| Große Olympiaschanze | Německo | Garmisch-Partenkirchen | 1. ledna |  Simon Ammann Marius Lindvik | 143,5 m | 2010 2020 |
| Bergiselschanze |  Rakousko | Innsbruck | 4. ledna | Michael Hayböck | 138 m | 2015 |
| Paul-Ausserleitner-Schanze | Rakousko | Bischofshofen | 6. ledna | Gregor Schlierenzauer | 145 m | 2008 |
Vítězové a další medailisté Turné
| Sezóna | 1. místo | 2. místo | 3. místo |
|---|---|---|---|
| 1952/1953 | Sepp Bradl (AUT) | Halvor Næs (NOR) | Asgeir Dølplads (NOR) |
| 1953/1954 | Olaf B. Bjørnstad (NOR) |  Eino Kirjonen (FIN) | Sepp Bradl (AUT) |
| 1954/1955 | Hemmo Silvennoinen (FIN) | Eino Kirjonen (FIN) | Aulis Kallakorpi (FIN) |
| 1955/1956 |  Nikolaj Kamenskij (URS) | Sepp Bradl (AUT) | Nikolaj Šamov (URS) |
| 1956/1957 | Pentti Uotinen (FIN) | Eino Kirjonen (FIN) |  Max Bolkart (FRG) |
| 1957/1958 |  Helmut Recknagel (GDR) | Nikolaj Šamov (URS) | Nikolaj Kamenskij (URS) |
| 1958/1959 | Helmut Recknagel (GDR) | Walter Habersatter (AUT) | Arne Hoel (NOR) |
| 1959/1960 | Max Bolkart (FRG) | Albin Plank (AUT) | Otto Leodolter (AUT) |
| 1960/1961 | Helmut Recknagel (GDR) | Otto Leodolter (AUT) | Kalvi Kärkkinen (FIN) |
| 1961/1962 | Eino Kirjonen (FIN) | Willi Egger (FRG) | Hemmo Silvenoinen (FIN) |
| 1962/1963 | Toralf Engan (NOR) | Torbjørn Yggeseth (NOR) | Max Bolkart (FRG) |
| 1963/1964 | Veikko Kankkonen (FIN) | Torbjørn Yggeseth (NOR) | Baldur Preiml (AUT) |
| 1964/1965 | Torgeir Brandtzag (NOR) | Bjørn Wirkola (NOR) |  Dalibor Motejlek (TCH) |
| 1965/1966 | Veikko Kankkonen (FIN) | Dieter Neuendorf (GDR) | Bjørn Wirkola (NOR) |
| 1966/1967 | Bjørn Wirkola (NOR) | Sepp Lichtenegger (AUT) | Dieter Neuendorf (GDR) |
| 1967/1968 | Bjørn Wirkola (NOR) | Jiří Raška (TCH) | Dieter Neuendorf (GDR) |
| 1968/1969 | Bjørn Wirkola (NOR) | Jiří Raška (TCH) | Zbyněk Hubač (TCH) |
| 1969/1970 | Horst Queck (GDR) | Bjørn Wirkola (NOR) | Garij Napalkov (URS) |
| 1970/1971 | Jiří Raška (TCH) | Ingolf Mork (NOR) | Zbyněk Hubač (TCH) |
| 1971/1972 | Ingolf Mork (NOR) | Henry Glass (GDR) | Tauno Käyhkö (FIN) |
| 1972/1973 | Rainer Schmidt (GDR) | Hans-Georg Aschenbach (GDR) | Sergej Boškov (URS) |
| 1973/1974 | Hans-Georg Aschenbach (GDR) | Walter Steiner (SUI) | Bernd Eckstein (GDR) |
| 1974/1975 | Willi Pürstl (AUT) | Edi Federer (AUT) | Karl Schnabl (AUT) |
| 1975/1976 | Jochen Danneberg (GDR) | Karl Schnabl (AUT) | Reinhold Bachler (AUT) |
| 1976/1977 | Jochen Danneberg (GDR) | Walter Steiner (SUI) | Henry Glass (GDR) |
| 1977/1978 | Kari Yliantilla (FIN) | Mathias Buse (GDR) | Martin Weber (GDR) |
| 1978/1979 | Pentti Kokkonen (FIN) | Hans-Jörg Sumi (SUI) | Jochen Danneberg (GDR) |
| 1979/1980 | Hubert Neuper (AUT) | Henry Glass (GDR) | Martin Weber (GDR) |
| 1980/1981 | Hubert Neuper (AUT) | Armin Kogler (AUT) | Jari Puikkonen (FIN) |
| 1981/1982 | Manfred Deckert (GDR) | Roger Ruud (NOR) | Per Bergerud (NOR) |
| 1982/1983 | Matti Nykänen (FIN) | Jens Weissflog (GDR) |  Horst Bulau (CAN) |
| 1983/1984 | Jens Weissflog (GDR) | Klaus Ostwald (GDR) | Matti Nykänen (FIN) |
| 1984/1985 | Jens Weissflog (GDR) | Matti Nykänen (FIN) | Klaus Ostwald (GDR) |
| 1985/1986 | Ernst Vettori (AUT) | Franz Neuländtner (AUT) | Jari Puikkonen (FIN) |
| 1986/1987 | Ernst Vettori (AUT) | Vegard Opaas (NOR) | Ulf Findeisen (GDR) |
| 1987/1988 | Matti Nykänen (FIN) | Jens Weissflog (GDR) | Jiří Parma (TCH) |
| 1988/1989 | Risto Laakkonen (FIN) | Matti Nykänen (FIN) | Jens Weissflog (GDR) |
| 1989/1990 | Dieter Thoma (FRG) | František Jež (CZE) | Risto Laakkonen (FIN) |
| 1990/1991 | Jens Weissflog (GER) | Andreas Felder (AUT) | Dieter Thoma (GER) |
| 1991/1992 | Toni Nieminen (FIN) | Martin Höllwarth (AUT) | Werner Rathmayr (AUT) |
| 1992/1993 | Andreas Goldberger (AUT) |  Noriaki Kasai (JPN) | Jaroslav Sakala (CZE) |
| 1993/1994 | Espen Bredesen (NOR) | Jens Weissflog (GER) | Andreas Goldberger (AUT) |
| 1994/1995 | Andreas Goldberger (AUT) | Kazujoši Funaki (JPN) | Janne Ahonen (FIN) |
| 1995/1996 | Jens Weissflog (GER) | Ari-Pekka Nikkola (FIN) | Reinhard Schwarzenberger (AUT) |
| 1996/1997 |  Primož Peterka (SLO) | Andreas Goldberger (AUT) | Dieter Thoma (GER) |
| 1997/1998 | Kazujoši Funaki (JPN) | Sven Hannawald (GER) | Janne Ahonen (FIN) |
| 1998/1999 | Janne Ahonen (FIN) | Noriaki Kasai (JPN) | Hideharu Mijahira (JPN) |
| 1999/2000 | Andreas Widhölzl (AUT) | Janne Ahonen (FIN) | Martin Schmitt (GER) |
| 2000/2001 |  Adam Małysz (POL) | Janne Ahonen (FIN) | Martin Schmitt (GER) |
| 2001/2002 | Sven Hannawald (GER) | Matti Hautamäki (FIN) | Martin Höllwarth (AUT) |
| 2002/2003 | Janne Ahonen (FIN) | Sven Hannawald (GER) | Adam Małysz (POL) |
| 2003/2004 | Sigurd Pettersen (NOR) | Martin Höllwarth (AUT) | Peter Žonta (SLO) |
| 2004/2005 | Janne Ahonen (FIN) | Martin Höllwarth (AUT) | Thomas Morgenstern (AUT) |
| 2005/2006 | Jakub Janda (CZE) Janne Ahonen (FIN) | Roar Ljøkelsøy (NOR) | |
| 2006/2007 | Anders Jacobsen (NOR) | Gregor Schlierenzauer (AUT) | Simon Ammann (SUI) |
| 2007/2008 | Janne Ahonen (FIN) | Thomas Morgenstern (AUT) | Michael Neumayer (GER) |
| 2008/2009 | Wolfgang Loitzl (AUT) | Simon Ammann (SUI) | Gregor Schlierenzauer (AUT) |
| 2009/2010 | Andreas Kofler (AUT) | Janne Ahonen (FIN) | Wolfgang Loitzl (AUT) |
| 2010/2011 | Thomas Morgenstern (AUT) | Simon Ammann (SUI) | Tom Hilde (NOR) |
| 2011/2012 | Gregor Schlierenzauer (AUT) | Thomas Morgenstern (AUT) | Andreas Kofler (AUT) |
| 2012/2013 | Gregor Schlierenzauer (AUT) | Anders Jacobsen (NOR) | Tom Hilde (NOR) |
| 2013/2014 | Thomas Diethart (AUT) | Thomas Morgenstern (AUT) | Simon Ammann (SUI) |
| 2014/2015 | Stefan Kraft (AUT) | Michael Hayböck (AUT) | Peter Prevc (SLO) |
| 2015/2016 | Peter Prevc (SLO) | Severin Freund (GER) | Michael Hayböck (AUT) |
| 2016/2017 | Kamil Stoch (POL) | Piotr Żyła (POL) | Daniel-André Tande (NOR) |
| 2017/2018 | Kamil Stoch (POL) | Andreas Wellinger (GER) | Anders Fannemel (NOR) |
| 2018/2019 | Rjójú Kobajaši (JPN) | Markus Eisenbichler (GER) | Stephan Leyhe (GER) |
| 2019/2020 | Dawid Kubacki (POL) | Marius Lindvik (NOR) | Karl Geiger (GER) |
| 2020/2021 | Kamil Stoch (POL) | Karl Geiger (GER) | Dawid Kubacki (POL) |
| 2021/2022 | Rjójú Kobajaši (JPN) | Marius Lindvik (NOR) | Halvor Egner Granerud (NOR) |
| 2022/2023 | Halvor Egner Granerud (NOR) | Dawid Kubacki (POL) | Anže Lanišek (SLO) |
Vítězové dle můstku
Rekordy a statistiky Turné
Vícenásobní vítězové Turné
Stav po sezóně 2022/2023:
- 5× Janne Ahonen (1999, 2003, 2005, 2006,[p 1] 2008).
- 4× Jens Weissflog (1984, 1985, 1991, 1996)
- 3× Kamil Stoch (2017, 2018, 2021)
- 3× Helmut Recknagel (1958, 1959, 1961)
- 3× Bjørn Wirkola (1967, 1968, 1969)
- 3× Rjójú Kobajaši (2019, 2022, 2023)
- 2× Veikko Kankkonen (1964, 1966)
- 2× Jochen Danneberg (1976, 1977)
- 2× Hubert Neuper (1980, 1981)
- 2× Matti Nykänen (1983, 1988)
- 2× Ernst Vettori (1986, 1987)
- 2× Andreas Goldberger (1993, 1995)
- 2× Gregor Schlierenzauer (2012, 2013)
Vítězové tří či čtyř závodů v rámci jednoho Turné
Stav po sezóně 2018/2019:
- 4× Sven Hannawald (2001/2002)
- 4× Kamil Stoch (2017/2018)
- 4× Rjójú Kobajaši (2018/2019)
- 3× Bjørn Wirkola (1968/1969)
- 3× Jukio Kasaja (1971/1972)
- 3× Matti Nykänen (1987/1988)
- 3× Toni Nieminen (1991/1992)
- 3× Kazujoši Funaki (1997/1998)
- 3× Andreas Widhölzl (1999/2000)
- 3× Sigurd Pettersen (2003/2004)
- 3× Janne Ahonen (2004/2005)
- 3× Wolfgang Loitzl (2008/2009)
- 3× Peter Prevc (2015/2016)
- 3× Halvor Egner Granerud (2022/23)
Nejúspěšnější země
Stav po sezóně 2022/2023:
- 16× Německo (z toho 11× NDR)
- 16× Finsko
- 16× Rakousko
- 11× Norsko
- 4× Japonsko
- 5× Polsko
- 2× Česká republika (z toho 1× Československo)
- 2× Slovinsko
- 1× Sovětský svaz
Odkazy
Poznámky
- ↑ V roce 2006 se Janne Ahonen o vítězství dělil s Jakubem Jandou.[1]
Reference
- ↑ ČTK. Turné má dva vítěze: Jandu a Ahonena. iDNES.cz [online]. 2006-01-06 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Turné čtyř můstků na Wikimedia Commons - http://vierschanzentournee.com
Média použitá na této stránce
.svg)
Finská vlajka
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Autor: Veit Mueller, Licence: CC BY-SA 3.0
View of Bergisel ski jumping hill in Innsbruck (Austria) from the North