Turnaj mistrů

Turnaj mistrů
Nitto ATP Finals
Inalpi Arena v Turíně, dějiště 2021–2025
Založeno1970
OdehránoATP Finals 2024
MístoTurín, ItálieItálie Itálie
DějištěInalpi Arena (2021–2025)
Souřadnice45°2′30″ s. š., 7°39′8″ v. d.
Povrchtvrdý / hala
Soutěže8 hráčů dvouhry / 8 párů čtyřhry
Dotace15 250 000 USD (2024)
Prize money15 250 000 USD
Obdobílistopad
ATP Tour
2009–ATP Tour Finals
www.nittoatpfinals.com/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turnaj mistrů, oficiálně ATP Finals a sponzorským názvem Nitto ATP Finals, představuje závěrečný tenisový turnaj mužské profesionální sezóny pro osm nejvýše postavených mužů ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku ATP Race, pokud se podle pravidel účastníci nekvalifikovali jiným způsobem. Událost, kterou organizuje Asociace tenisových profesionálů (ATP), patří jako jediná po grandslamu do druhé nejvyšší kategorie ATP Tour Finals.

Závěrečný šampionát se odehrává v listopadovém termínu. V letech 2021–2025 je místem konání italský Turín. Turnaj probíhá v multifunkční aréně Inalpi, v níž je instalován dvorec s tvrdým povrchem GreenSet. Celkové odměny ATP Finals 2024 dosáhly částky 15 250 000 amerických dolarů. Hlavním sponzorem se v sezóně 2017 stala japonská společnost Nitto Denko.[1]

Soutěže dvouhry se účastní osm tenistů, z nichž každý odehraje tři vzájemné zápasy v jedné ze dvou čtyřčlenných základních skupin A a B. První dva tenisté z každé skupiny postupují do semifinále, které je hráno vyřazovacím systémem pavouka. První ze skupiny A se utkává s druhým ze skupiny B a naopak. Vítězové semifinále pak postupují do finále.[2] Soutěž čtyřhry kopíruje formát dvouhry.[3] Za každé vítězné utkání v základní skupině obdrží singlista či deblista 200 bodů, neporažený šampión pak celkem 1 500 bodů.

Turnaj mistrů byl založen v roce 1970. Premiérový ročník se konal v Tokiu. Nejvyšší počet sedmi singlových titulů získal Srb Novak Djoković. Ročník 2023 vyhrál ve 36 letech jako nejstarší šampion. S šesti trofejemi jej následuje Švýcar Roger Federer a pětkrát dvouhru ovládli Čechoameričan Ivan Lendl s Američanem Petem Samprasem. Rekordních sedm deblových trofejí si odvezli Američané Peter Fleming a John McEnroe.

Ženským protějškem závěrečné události sezóny je Turnaj mistryň– WTA Finals.

Historie

Turnaj začal svou historii na konci roku 1970 pod názvem Masters Grand Prix (turnaj mistrů Grand Prix) jako součást tehdy existujícího tenisového okruhu Grand Prix, který pořádala International Lawn Tennis Federation (ILTF).

Novak Djoković, 2011

Od počátku byl uplatňován formát s nejlepšími hráči okruhu podle dosažených bodů z turnajů v dané sezóně. V premiérovém ročníku se kvalifikovalo pouze šest nejlepších hráčů, ve druhém pak sedm tenistů. Všichni se v rámci jedné skupiny utkali ve vzájemných zápasech – každý s každým. Vítězem se stal hráč s nejlepším výsledkem. Od třetího ročníku byl nastolen formát s osmi nejlépe postavenými tenisty, kteří byli rozděleni do dvou čtyřčlenných skupin. První dva z každé skupiny pak postoupili do semifinále, po němž následovalo finále. Změna herního systému byla učiněna se záměrem zvýšení přitažlivosti pro diváky, kdy o vítězi rozhoduje až poslední střetnutí. Při omluvě účastníka získal právo startu další v pořadí.

Andy Murray, 2011

Od roku 1982 došlo k vytvoření nového formátu. Zrušeny byly základní skupiny a ve vyřazovacím systému pavouka se utkalo dvanáct nejlepších tenistů. Čtyři nejvýše postavení na žebříčku měli volný los a začínali od čtvrtfinále. Do čtyřhry nastupovalo šest párů s volným losem prvních dvou nasazených. V sezóně 1985 následovala modifikace, kdy se na turnaj kvalifikovalo šestnáct nejlepších ve dvouhře. Opuštění tohoto formátu proběhlo v roce 1986, kdy se organizátoři vrátili k základní fázi dvou čtyřčlenných skupin (Dona Budge a Freda Perryho). Obdobně byly čtyřčlenné skupiny obnoveny v deblu (bílá a červená). K zachování došlo u vyřazovacího systému semifinále a finále.

Mezi lety 1971–1989 paralelně probíhal také druhý závěrečný turnaj sezóny WCT Finals, jenž byl organizován konkurenčním okruhem World Championship Tennis Tour. Přestože byl Masters Grand Prix vrcholnou akcí, hráči z něj nezískávali do světové klasifikace žádné body.

V roce 1990 se stala řídící organizací mužského okruhu Asociace tenisových profesionálů (ATP), která nahradila název Masters za nový ATP Tour World Championship. Skončila tak éra bez bodů, když neporažený šampión mohl získat stejný počet bodů jako vítěz grandslamového turnaje. Původní pořadatel turnaje mistrů Mezinárodní tenisová federace pokračovala v organizování čtyř Grand Slamů a nově založila konkurenční závěrečný šampionát roku známý jako Grand Slam Cup, kterého se mohlo účastnit 16 tenistů, kteří během sezóny nasbírali nejvíce bodů v rámci grandslamu.

Roger Federer, 2011

V prosinci 1999 se obě řídící organizace ATP a ITF dohodly na ukončení dichotomie a souhlasily s vytvořením společné události nazvané Tennis Masters Cup, jež se poprvé konala v roce 2000. Soutěž dvouhry proběhla v Lisabonu a čtyřhra v indickém Bengalúru. Formátem navázala na předchozí turnaje mistrů, když obsahovala dvě čtyřčlenné skupiny osmi nejlepších na žebříčku ATP, a to jak v singlové tak i deblové části. Přesto, podle pravidel Tennis Masters Cupu, nemá účastník figurující na osmé příčce žebříčku ATP Race jistotu účasti. Pokud singlista či deblový pár dokáže v roce zvítězit alespoň na jednom Grand Slamu, a současně se umístit do dvacátého místa klasifikace, pak nahradí v pořadí osmého hráče figurujícího na žebříčku ATP. Pokud se podaří vyhrát grandslamovou událost více hráčům, kteří byli zároveň do dvacítky, ale nikoli v osmičce, pak na turnaj postupuje lépe žebříčkově postavený účastník.

V sezóně 2009 došlo k přejmenování závěrečného turnaje na ATP World Tour Finals. Původně na čtyřleté období 2009–2013 se dějištěm stala londýnská O2 Arena.[4] Roku 2012 organizátoři prodloužili s arénou smlouvu do sezóny 2015.[5][6] V roce 2015 došlo k posunutí kontraktu do sezóny 2018.[7] V roce 2017 byl turnaj přejmenován na ATP Finals a setrvání dějiště v londýnské O2 Areně potvrzeno až do roku 2020.[8][9]

Leander Paes a Radek Štěpánek, 2012

Soutěž čtyřhry byla poprvé hrána, stejně jako dvouhra, roku 1970 v Tokiu. V období 1971–1974, a opět v roce 2002, se nekonala. V sezónách 1986–2001 probíhala na jiných místech, než singlový turnaj. Ze společného newyorského dějiště v Madison Square Garden se roku 1986 přestěhovala na čtyřleté období do Londýna. Pak pokračovala v Sanctuary Cove, Johannesburgu, Jakartě, Eindhovenu, Hartfordu a Bengalúru, než se opět v sezóně 2003 připojila k singlovému turnaji, konanému v Houstonu.

V období 2000–2024 se jedenáctkrát o konečné světové jedničce rozhodovalo na Turnaji mistrů,[10] a to v sezónách 2000 (Kuerten), 2001–2002 (Hewitt), 2003 (Roddick), 2009 (Federer), 2013 (Nadal), 2014 (Djoković), 2016 (Murray), 2019 (Nadal), 2022 (Alcaraz) a 2023 (Djoković).

Kvalifikační kritéria

Hráči či páry se kvalifikují v následujícím pořadí:[11][12]

  1. Zaprvé, sedm nejvýše postavených na žebříčku ATP Race vydaného v pondělí týdne před rozehráním turnaje.
  2. Zadruhé, až dva grandslamoví vítězové dvouhry nebo takové vítězné páry čtyřhry figurující na 8. až 20. místě žebříčku, a to podle sestupného umístění.
  3. Zatřetí, 8. singlista nebo pár čtyřhry na žebříčku ATP Race.
Rafael Nadal, 2013

Dvěma náhradníky jsou tenisté či páry umístění na prvních nepostupových místech žebříčku ATP Race. V případě jejich odmítnutí či zranění určuje náhradníky organizace ATP.

Do žebříčku ATP Race, vydávaného vždy v pondělí, se započítávají body získané během 52 týdnů před Turnajem mistrů. Kumulovány jsou z Grand Slamu, ATP Tour, United Cupu, ATP Challenger Tour a ITF Tour. Singlistům se přičetly body z 19 turnajů, do nichž se řadily:

  • 4 Grand Slamy
  • 8 turnajů s povinným startem v kategorii ATP Masters 1000
  • 7 nejlépe bodově hodnocených výsledků (United Cup, Monte-Carlo Masters, ATP 500, ATP 250, challengery, ITF)
  • Výsledky až 3 povinných turnajů ATP Masters 1000 může singlista nahradit lepšími výsledky z kategorií ATP 500 či ATP 250.

Ve čtyřhře je výsledný bodový zisk páru do žebříčku kumulován z devatenácti turnajů okruh ATP Tour, a to podle nejlepších výsledků nezávisle na grandslamu či turnajích ATP Masters 1000.[11][12]

Body a finanční odměny

Odměny ATP Finals 2024 činily 15 250 000 dolarů,[12] znamenající meziroční nárůst o 1,67 %. Vzhledem ke skokovému navýšení dotace Turnaje mistryň 2024 o cca 70 %, byly poprvé od roku 2015 rozpočty mužské a ženské závěrečné události sezóny vyrovnány.[13]

Fázedvouhračtyřhrabody
neporažení vítězové4 881 100 $959 300 $1 500
vítězovéF + 2 237 200 $F + 356 800 $F + 500
finalistéZS + 1 123 400 $ZS + 178 500 $ZS + 400
za výhru ve skupině396 500 $96 600 $200
startovné
za 3 zápasy331 000 $134 200 $—
za 2 zápasy248 250 $100 650 $
za 1 zápas165 500 $67 100 $
náhradníci155 000 $51 700 $
ZS/F – celkové odměny či body získané v základní skupině/finále, odměny ve čtyřhře jsou uváděny na pár.

Vývoj názvu

Obdobízákladní název
1970–1989Masters Grand Prix
1990–1999ATP Tour World Championships
2000–2008Tennis Masters Cup
2009–2016ATP World Tour Finals
od 2017ATP Finals

Sponzorství

Generálním sponzorem Turnaje mistrů byl v minulosti většinou hlavní obchodní partner celého mužského okruhu ATP Tour. Od vzniku okruhu 1990 až do sezóny 2008 však událost žádného sponzora neměla, přestože singlovou část túry ATP zajištovala firma IBM. V období 2009–2016 se generálním partnerem stala společnost Barclays PLC,[14] která roku 2015 potvrdila, že sedmiletou smlouvu neprodlouží.[15]

V roce 2017 se titulárním partnerem stala japonská společnost Nitto Denko.[1] Smlouvu následně prodloužila minimálně do roku 2025.[16]

Přehled rekordů dvouhry

Statistiky Turnaje mistrů.[12][17]

O2 aréna, Londýn
Nejvíce titulů
1. Srbsko Novak Djoković, 7 (2008, 2012, 2013, 2014, 2015, 2022, 2023)
2. Švýcarsko Roger Federer, 6 (2003, 2004, 2006, 2007, 2010, 2011)
3. Československo Ivan Lendl, 5 (1981, 1982, 1985, 1986, 1987)
3. USA Pete Sampras, 5 (1991, 1994, 1996, 1997, 1999)
5. Rumunsko Ilie Năstase, 4 (1971, 1972, 1973, 1975)
Nejvíce titulů v řadě
Nejvíce finálových účastí
1. Švýcarsko Roger Federer, 10 (2003–2007, 2010–2012, 2014–2015)
2. Československo Ivan Lendl, 9 (1980–1988)
3. Západní Německo Boris Becker, 8 (1985–1986, 1987–1988, 1992, 1994–1996)
3. Srbsko Novak Djoković, 8 (2012–2016, 2018, 2022–2023)
5. USA Pete Sampras, 6 (1991, 1993–1994, 1996–1997, 1999)
Nejvíce finálových účastí v řadě
1. Československo Ivan Lendl, 9 (1980–1988)
2. Srbsko Novak Djoković, 5 (2012–2016)
2. Rumunsko Ilie Năstase, 5 (1971–1975)
2. Švýcarsko Roger Federer, 5 (2003–2007)
5. Švýcarsko Roger Federer, 3 (2010–2012)
5. USA Stan Smith, 3 (1970–1972)
5. Německo Boris Becker, 3 (1994–1996)
Stadion Čchi-čung, Šanghaj
Vítězové turnaje bez porážky (od 1990)
Nejvyšší počet aktivních účastí
1. Švýcarsko Roger Federer, 17 (2002–2015, 2017–2019)
2. Srbsko Novak Djoković, 16 (2007–2016, 2018–2023)
3. USA Andre Agassi, 13 (1988–1991, 1994, 1996, 1998–2003, 2005)
4. Československo Ivan Lendl, 12 (1980–1991)
5. USA Jimmy Connors, 11 (1972–1973, 1977–1984, 1987)
5. Německo Boris Becker, 11 (1985–1992, 1994–1996)
5. USA Pete Sampras, 11 (1990–2000)
5. Španělsko Rafael Nadal, 11 (2006–2007, 2009–2011, 2013, 2015, 2017, 2019–2020, 2022)
Nejvyšší zápasová úspěšnost
1. Rumunsko Ilie Năstase – 88,0 % (22–3)
2. Československo Ivan Lendl – 79,6 % (39–10)
3. Švýcarsko Roger Federer – 77,6 % (59–17)
4. Německo Boris Becker – 73,5 % (36–13)
4. Srbsko Novak Djoković – 73,5 % (50–18)
Nejmladší vítěz
Nejstarší vítěz

Dějiště konání

Městostátobdobípovrchdějiště konáníkapacita
TokioJaponskoJaponsko Japonsko1970koberec / halaTokyo Metropolitan Gymnasium6 500
PařížFrancieFrancie Francie1971Stade Pierre de Coubertin5 000
BarcelonaŠpanělskoŠpanělsko Španělsko1972Palau Blaugrana5 700
BostonUSA Spojené státy1973Boston Garden14 900
MelbourneAustrálieAustrálie Austrálie1974tráva / venkuKooyong Stadium8 500
StockholmŠvédskoŠvédsko Švédsko1975koberec / halaKungliga tennishallen6 000
HoustonUSA Spojené státy1976The Summit16 300
New York1977–1989Madison Square Garden18 000
FrankfurtNěmeckoNěmecko Německo1990–1995Festhalle Frankfurt12 000
Hannover1996–1999koberec / hala (1996)
tvrdý / hala (1997–1999)		Hanover fairground15 000
LisabonPortugalskoPortugalsko Portugalsko2000tvrdý / halaPavilhão Atlântico12 000
SydneyAustrálieAustrálie Austrálie2001Acer Arena17 500
ŠanghajČínaČína Čína2002SNIEC10 000
HoustonUSA Spojené státy2003–2004tvrdý / venkuWestside Tennis Club5 240
ŠanghajČínaČína Čína2005–2008koberec / hala (2005)
tvrdý / hala (2006–2008)		Stadion Čchi-čung15 000
LondýnSpojené královstvíSpojené království Spojené království2009–2020tvrdý / halaO2 Arena20 000
TurínItálieItálie Itálie2021–2025Pala Alpitour12 000
bude oznámeno2026–2030[18]

Přehled finále

Dvouhra

Rokmístovítězfinalistavýsledek
Masters Grand Prix
1970TokioUSA Stan Smithhrána pouze základní skupina
1971PařížRumunsko Ilie Năstase
1972BarcelonaRumunsko Ilie Năstase (2)USA Stan Smith6–3, 6–2, 3–6, 2–6, 6–3
1973BostonRumunsko Ilie Năstase (3)Nizozemsko Tom Okker6–3, 7–5, 4–6, 6–3
1974MelbourneArgentina Guillermo VilasRumunsko Ilie Năstase7–6(8–6), 6–2, 3–6, 3–6, 6–4
1975StockholmRumunsko Ilie Năstase (4)Švédsko Björn Borg6–2, 6–2, 6–1
1976HoustonŠpanělsko Manuel OrantesPolsko Wojciech Fibak5–7, 6–2, 0–6, 7–6(7–1), 6–1
1977New YorkUSA Jimmy ConnorsŠvédsko Björn Borg6–4, 1–6, 6–4
1978USA John McEnroeUSA Arthur Ashe6–7(5–7), 6–3, 7–5
1979Švédsko Björn BorgUSA Vitas Gerulaitis6–2, 6–2
1980Švédsko Björn Borg (2)Československo Ivan Lendl6–4, 6–2, 6–2
1981Československo Ivan LendlUSA Vitas Gerulaitis6–7(5–7), 2–6, 7–6(8–6), 6–2, 6–4
1982Československo Ivan Lendl (2)USA John McEnroe6–4, 6–4, 6–2
1983USA John McEnroe (2)Československo Ivan Lendl6–3, 6–4, 6–4
1984USA John McEnroe (3)Československo Ivan Lendl7–5, 6–0, 6–4
1985Československo Ivan Lendl (3)Západní Německo Boris Becker6–2, 7–6(7–4), 6–3
1986Československo Ivan Lendl (4)Západní Německo Boris Becker6–4, 6–4, 6–4
1987Československo Ivan Lendl (5)Švédsko Mats Wilander6–2, 6–2, 6–3
1988Západní Německo Boris BeckerČeskoslovensko Ivan Lendl5–7, 7–6(7–5), 3–6, 6–2, 7–6(7–5)
1989Švédsko Stefan EdbergZápadní Německo Boris Becker4–6, 7–6(8–6), 6–3, 6–1
ATP Tour World Championships
1990FrankfurtUSA Andre AgassiŠvédsko Stefan Edberg5–7, 7–6(7–5), 7–5, 6–2
1991USA Pete SamprasUSA Jim Courier3–6, 7–6(7–5), 6–3, 6–4
1992Německo Boris Becker (2)USA Jim Courier6–4, 6–3, 7–5
1993Německo Michael StichUSA Pete Sampras7–6(7–3), 2–6, 7–6(9–7), 6–2
1994USA Pete Sampras (2)Německo Boris Becker4–6, 6–3, 7–5, 6–4
1995Německo Boris Becker (3)USA Michael Chang7–6(7–3), 6–0, 7–6(7–5)
1996HannoverUSA Pete Sampras (3)Německo Boris Becker3–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4), 6–7(11–13), 6–4
1997USA Pete Sampras (4)Rusko Jevgenij Kafelnikov6–3, 6–2, 6–2
1998Španělsko Àlex CorretjaŠpanělsko Carlos Moyà3–6, 3–6, 7–5, 6–3, 7–5
1999USA Pete Sampras (5)USA Andre Agassi6–1, 7–5, 6–4
Tennis Masters Cup
2000LisabonBrazílie Gustavo KuertenUSA Andre Agassi6–4, 6–4, 6–4
2001SydneyAustrálie Lleyton HewittFrancie Sébastien Grosjean6–3, 6–3, 6–4
2002ŠanghajAustrálie Lleyton Hewitt (2)Španělsko Juan Carlos Ferrero7–5, 7–5, 2–6, 2–6, 6–4
2003HoustonŠvýcarsko Roger FedererUSA Andre Agassi6–3, 6–0, 6–4
2004Švýcarsko Roger Federer (2)Austrálie Lleyton Hewitt6–3, 6–2
2005ŠanghajArgentina David NalbandianŠvýcarsko Roger Federer6–7(4–7), 6–7(11–13), 6–2, 6–1, 7–6(7–3)
2006Švýcarsko Roger Federer (3)USA James Blake6–0, 6–3, 6–4
2007Švýcarsko Roger Federer (4)Španělsko David Ferrer6–2, 6–3, 6–2
2008Srbsko Novak DjokovićRusko Nikolaj Davyděnko6–1, 7–5
ATP World Tour Finals
2009LondýnRusko Nikolaj DavyděnkoArgentina Juan Martín del Potro6–3, 6–4
2010Švýcarsko Roger Federer (5)Španělsko Rafael Nadal6–3, 3–6, 6–1
2011Švýcarsko Roger Federer (6)Francie Jo-Wilfried Tsonga6–3, 6–7(6–8), 6–3
2012Srbsko Novak Djoković (2)Švýcarsko Roger Federer7–6(8–6), 7–5
2013Srbsko Novak Djoković (3)Španělsko Rafael Nadal6–3, 6–4
2014Srbsko Novak Djoković (4)Švýcarsko Roger Federerbez boje
2015Srbsko Novak Djoković (5)Švýcarsko Roger Federer6–3, 6–4
2016Spojené království Andy MurraySrbsko Novak Djoković6–3, 6–4
ATP Finals
2017Bulharsko Grigor DimitrovBelgie David Goffin7–5, 4–6, 6–3
2018Německo Alexander ZverevSrbsko Novak Djoković6–4, 6–3
2019Řecko Stefanos TsitsipasRakousko Dominic Thiem6–7(6–8), 6–2, 7–6(7–4)
2020Rusko Daniil MedveděvRakousko Dominic Thiem4–6, 7–6(7–2), 6–4
2021TurínNěmecko Alexander ZverevRusko Daniil Medveděv6–4, 6–4
2022Srbsko Novak Djoković (6)Norsko Casper Ruud7–5, 6–3
2023Srbsko Novak Djoković (7)Itálie Jannik Sinner6–3, 6–3
2024Itálie Jannik SinnerUSA Taylor Fritz6–4, 6–4

Čtyřhra

Rokmístovítězovéfinalistévýsledek
Masters Grand Prix
1970TokioUSA Stan Smith
USA Arthur Ashe		hrána pouze základní skupina
1971
1974		čtyřhra nehrána
1975StockholmŠpanělsko Juan Gisbert
Španělsko Manuel Orantes		hrána pouze základní skupina
1976HoustonUSA Fred McNair
USA Sherwood Stewart		USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez		6–4, 5–7, 5–7, 6–4, 6–4
1977New YorkJižní Afrika Bob Hewitt
Jižní Afrika Frew McMillan		USA Robert Lutz
USA Stan Smith		7–5, 7–6, 6–3
1978USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Polsko Wojciech Fibak
Nizozemsko Tom Okker		6–4, 6–2, 6–4
1979USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Polsko Wojciech Fibak
Nizozemsko Tom Okker		6–3, 7–6, 6–1
1980USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Austrálie Peter McNamara
Austrálie Paul McNamee		6–4, 6–3
1981USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Jižní Afrika Kevin Curren
USA Steve Denton		6–3, 6–3
1982USA Peter Fleming
USA John McEnroe		USA Sherwood Stewart
USA Ferdi Taygan		7–5, 6–3
1983USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd		6–2, 6–2
1984USA Peter Fleming
USA John McEnroe		Austrálie Mark Edmondson
USA Sherwood Stewart		6–3, 6–1
1985Švédsko Stefan Edberg
Švédsko Anders Järryd		Švédsko Joakim Nyström
Švédsko Mats Wilander		6–1, 7–6(7–5)
1986LondýnŠvédsko Stefan Edberg
Švédsko Anders Järryd		Francie Guy Forget
Francie Yannick Noah		6–3, 7–6(7–2), 6–3
1987Československo Miloslav Mečíř
Československo Tomáš Šmíd		USA Ken Flach
USA Robert Seguso		6–4, 7–5, 6–7(5–7), 6–3
1988USA Rick Leach
USA Jim Pugh		Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez		6–4, 6–3, 2–6, 6–0
1989USA Jim Grabb
USA Patrick McEnroe		Austrálie John Fitzgerald
Švédsko Anders Järryd		7–5, 7–6(7–4), 5–7, 6–3
ATP Tour World Championships
1990JohannesburgFrancie Guy Forget
Švýcarsko Jakob Hlasek		Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez		6–4, 7–6(7–5), 5–7, 6–4
1991LondýnAustrálie John Fitzgerald
Švédsko Anders Järryd		USA Ken Flach
USA Robert Seguso		6–4, 6–4, 2–6, 6–4
1992Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde		Austrálie John Fitzgerald
Švédsko Anders Järryd		6–2, 7–6(7–4), 5–7, 3–6, 6–3
1993Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis		Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde		7–6(7–4), 7–6(7–5), 6–4
1994JakartaŠvédsko Jan Apell
Švédsko Jonas Björkman		Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde		6–4, 4–6, 4–6, 7–6(7–5), 7–6(8–6)
1995EindhovenKanada Grant Connell
USA Patrick Galbraith		Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis		7–6(8–6), 7–6(8–6), 3–6, 7–6(7–2)
1996HartfordAustrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde		Kanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien		6–4, 5–7, 6–2, 7–6(7–3)
1997USA Rick Leach
USA Jonathan Stark		Indie Maheš Bhúpatí
Indie Leander Paes		6–3, 6–4, 7–6(7–3)
1998Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis		Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor		6–4, 6–2, 7–5
1999Kanada Sébastien Lareau
USA Alex O'Brien		Indie Maheš Bhúpatí
Indie Leander Paes		6–3, 6–2, 6–2
2000BengalúrUSA Donald Johnson
Jižní Afrika Piet Norval		Indie Maheš Bhúpatí
Indie Leander Paes		7–6(10–8), 6–3, 6–4
ATP World Doubles Challenge Cup[19]
2001Jižní Afrika Ellis Ferreira
USA Rick Leach		Česko Petr Pála
Česko Pavel Vízner		6–7(6–8), 7–6(7–2), 6–4, 6–4
Tennis Masters Cup
2002čtyřhra nehrána
2003HoustonUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan		Francie Michaël Llodra
Francie Fabrice Santoro		6–7(6–8), 6–3, 3–6, 7–6(7–3), 6–4
2004USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett		4–6, 7–5, 6–4, 6–2
2005ŠanghajFrancie Michaël Llodra
Francie Fabrice Santoro		Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić		6–7(6–8), 6–3, 7–6(7–4)
2006Švédsko Jonas Björkman
Bělorusko Max Mirnyj		Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor		6–2, 6–4
2007Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor		Švédsko Simon Aspelin
Rakousko Julian Knowle		6–2, 6–3
2008Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		7–6(7–3), 6–2
ATP World Tour Finals
2009LondýnUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan		Bělorusko Max Mirnyj
Izrael Andy Ram		7–6(7–5), 6–3
2010Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić		Indie Maheš Bhúpatí
Bělorusko Max Mirnyj		7–6(8–6), 6–4
2011Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor		Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski		7–5, 6–3
2012Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López		Indie Maheš Bhúpatí
Indie Rohan Bopanna		7–5, 3–6, [10–3]
2013Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco		USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		7–5, 6–7(3–7), [10–7]
2014USA Bob Bryan
USA Mike Bryan		Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo		6–7(5–7), 6–2, [10–7]
2015Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău		Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea		6–4, 6–3
2016Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers		Jižní Afrika Raven Klaasen
USA Rajeev Ram		2–6, 6–1, [10–8]
ATP Finals
2017Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers		Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo		6–4, 6–2
2018USA Jack Sock
USA Mike Bryan		Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut		5–7, 6–1, [13–11]
2019Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut		Jižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus		6–3, 6–4
2020Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić		Rakousko Jürgen Melzer
Francie Pierre-Hugues Herbert		2–6, 6–3, [10–5]
2021TurínFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut		USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury		6–4, 7–6(7–0)
2022USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury		Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić		7–6(7–4), 6–4
2023USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury		Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos		6–3, 6–4
2024Německo Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz		Salvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić		7–6(7–5), 7–6(8–6)

Přehled vítězů a finalistů

Dvouhra

Novak Djoković získává první titul, 2008
Titulytenistavítězfinalista
7Srbsko Novak Djoković2008, 2012, 2013, 2014, 2015, 2022, 20232016, 2018
6Švýcarsko Roger Federer2003, 2004, 2006, 2007, 2010, 20112005, 2012, 2014
5Československo Ivan Lendl1981, 1982, 1985, 1986, 19871980, 1983, 1984, 1988
USA Pete Sampras1991, 1994, 1996, 1997, 19991993
4Rumunsko Ilie Năstase1971, 1972, 1973, 19751974
3Německo Boris Becker1988, 1992, 19951985, 1986, 1989, 1994, 1996
USA John McEnroe1978, 1983, 19841982
2Švédsko Björn Borg1979, 19801975, 1977
Austrálie Lleyton Hewitt2001, 20022004
Německo Alexander Zverev2018, 2021
1USA Andre Agassi19901999, 2000, 2003
USA Stan Smith19701972
Švédsko Stefan Edberg19891990
Rusko Nikolaj Davyděnko20092008
Rusko Daniil Medveděv20202021
Itálie Jannik Sinner20242023
Argentina Guillermo Vilas1974
Španělsko Manuel Orantes1976
USA Jimmy Connors1977
Německo Michael Stich1993
Španělsko Àlex Corretja1998
Brazílie Gustavo Kuerten2000
Argentina David Nalbandian2005
Spojené království Andy Murray2016
Bulharsko Grigor Dimitrov2017
Řecko Stefanos Tsitsipas2019
0USA Vitas Gerulaitis1979, 1981
USA Jim Courier1991, 1992
Španělsko Rafael Nadal2010, 2013
Rakousko Dominic Thiem2019, 2020
Nizozemsko Tom Okker1973
Polsko Wojciech Fibak1976
USA Arthur Ashe1979
Švédsko Mats Wilander1987
USA Michael Chang1995
Rusko Jevgenij Kafelnikov1997
Španělsko Carlos Moyà1998
Francie Sébastien Grosjean2001
Španělsko Juan Carlos Ferrero2002
USA James Blake2006
Španělsko David Ferrer2007
Argentina Juan Martín del Potro2009
Francie Jo-Wilfried Tsonga2011
Belgie David Goffin2017
Norsko Casper Ruud2022
USA Taylor Fritz2024

Čtyřhra

Vlevo vítězové Daniel Nestor a Nenad Zimonjić, vpravo finalisté Bob a Mike Bryanovi, 2008
Titulytenistavítězfinalista
7USA Peter Fleming1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984
USA John McEnroe1978, 1979, 1980, 1981, 1982, 1983, 1984
5USA Bob Bryan2003, 2004, 2009, 2014, 20182008
4Kanada Daniel Nestor2007, 2008, 2010, 20111998, 2006
USA Mike Bryan2003, 2004, 2009, 20142008
3Švédsko Anders Järryd1985, 1986, 19911989, 1992
USA Rick Leach1988, 1997, 2001
2Austrálie Todd Woodbridge1992, 19961993, 1994
Austrálie Mark Woodforde1992, 19961993, 1994
Bělorusko Max Mirnyj2006, 20112009, 2010
Nizozemsko Jacco Eltingh1993, 19981995
Nizozemsko Paul Haarhuis1993, 19981995
Srbsko Nenad Zimonjić2008, 20102005
Švédsko Stefan Edberg1985, 1986
Švédsko Jonas Björkman1994, 2006
Finsko Henri Kontinen2016, 2017
Austrálie John Peers2016, 2017
Francie Pierre-Hugues Herbert2019, 20212018, 2020
Francie Nicolas Mahut2019, 20212018
USA Rajeev Ram2022, 2023
Spojené království Joe Salisbury2022, 2023
1USA Sherwood Stewart19761982, 1984
Austrálie John Fitzgerald19911989, 1992
Bahamy Mark Knowles20071998, 2006
USA Stan Smith19701977
Československo Tomáš Šmíd19871983
Francie Guy Forget19901986
Kanada Sébastien Lareau19991996
USA Alex O'Brien19991996
Francie Michaël Llodra20052003
Francie Fabrice Santoro20052003
Chorvatsko Nikola Mektić20202022
USA Arthur Ashe1970
Španělsko Juan Gisbert1975
Španělsko Manuel Orantes1975
USA Fred McNair1976
Jižní Afrika Bob Hewitt1977
Jižní Afrika Frew McMillan1977
Československo Miloslav Mečíř1987
USA Jim Pugh1988
USA Jim Grabb1989
USA Patrick McEnroe1989
Švýcarsko Jakob Hlasek1990
Švédsko Jan Apell1994
Kanada Grant Connell1995
USA Patrick Galbraith1995
USA Jonathan Stark1997
USA Donald Johnson2000
Jižní Afrika Piet Norval2000
Jižní Afrika Ellis Ferreira2001
Španělsko Marcel Granollers2012
Španělsko Marc López2012
Španělsko David Marrero2013
Španělsko Fernando Verdasco2013
Nizozemsko Jean-Julien Rojer2015
Rumunsko Horia Tecău2015
USA Jack Sock2018
Nizozemsko Wesley Koolhof2020
Německo Kevin Krawietz2024
Německo Tim Pütz2024

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour Finals na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b ATP extends season-finale in London through 2020 with new title partner Nitto Denko Corporation [online]. London: Nitto ATP Finals, 25-05-2017 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Andy Murray buoyed by support from the crowd in London [online]. 6 November 2013 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Home | Barclays ATP World Tour Finals [online]. Atpworldtour.com, 2013-10-27 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ London Awarded 2009 ATP World Tour Finals. www.atptennis.com [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-09. 
  5. ↑ ATP finals to stay in London through 2015 [online]. [cit. 2012-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 08-11-2012. 
  6. ↑ ATP World Tour Finals to be showcased in London till 2015 [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-11-2012. 
  7. ↑ ATP Confirms London As Host City Through 2018 As 2015 Season Finale Is Officially Launched | ATP World Tour | Tennis [online]. ATP World Tour [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ATP World Tour Finals to stay in London till 2020 under new title sponsor [online]. 25-05-2017. Dostupné online. 
  9. ↑ ATP Extends Season-Ending Finale In London Through 2020 With New Title Partner Nitto Denko Corporation [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), 25-05-2017. Dostupné online. 
  10. ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b 2024 ATP Official Rulebook | IV. WORLD CHAMPIONSHIPS [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024 [cit. 2024-11-14]. S. 67–92. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d MEDIA NOTES | PREVIEW & DAY 1 – SUNDAY 10 NOVEMBER 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-11-10 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ WTA Finals, Riyadh Prize Money 2024. Perfect-tennis.com [online]. 2024-11-01 [cit. 2024-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-14. (anglicky) 
  14. ↑ ATP agree $35 million deal for showpiece tournament [online]. 2008-06-18. Dostupné online. 
  15. ↑ Barclays to end World Tour Finals sponsorship [online]. BBC News, 4-11-2015 [cit. 2015-11-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Nitto extends ATP Finals title sponsorship till 2025. YUV News [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Historical Stats | Nitto ATP Finals [online]. Nitto ATP Finals, 2021-09-01 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Italy to host ATP Finals for five more years. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ ATP sets Double Challenge Cup for Jan. 29-Feb. 2 in Bangalore [online]. 2002-01-16 [cit. 2008-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04. 

Literatura

  • Lichner, I. et al.: Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia. 1985, ss. 161–165

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Novak Djokovic during the 2008 Tennis Masters Cup final3.jpg
Autor: Gavin Zau, Licence: CC BY-SA 2.0
Novak Djokovic during the 2008 Tennis Masters Cup final against Nikolay Davydenko
Paes and Stepanek.jpg
Autor: Tim Schofield, Licence: CC BY 2.0
Leander Paes (left) and Radek Stepanek (right), in the 2012 APT World Tour finals at the O2 arena against Bob Bryan and Mike Bryan
Andy Murray backhand (8155692116).jpg
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
ATP World Tour Finals, the O2, London November 2011.
Novak Djokovic (8155421947).jpg
Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Novak Djokovic v Tomas Berdych, ATP World Tour Finals, the O2, London November 2011.
Nestor & Zimonjic holding the 2008 Tennis Masters Cup trophies-crop.jpg
Autor: hA.Lai.lai., Licence: CC BY-SA 2.0
Daniel Nestor & Nenad Zimonjic holding the 2008 Tennis Masters Cup trophies, next to the runners-up, Bob & Mike Bryan (crop)
Nitto ATP Finals logo.jpg
Autor: ATP Tour, Licence: CC BY-SA 4.0
Logo of the Nitto ATP Finals
Tennis at the O2.jpg
Autor: Tim Schofield, Licence: CC BY 2.0
2012 APT World Tour final series at the O2 arena,
Qizhong Forest Sports City Arena tennis court.jpg
Autor: hA.Lai.lai., Licence: CC BY-SA 2.0
The Qizhong Forest Sports City Arena during the 2008 Tennis Masters Cup
FedLondon2011.jpg
Autor: Carine06, Licence: CC BY-SA 2.0
Roger Federer at the 2011 World Tour Finals