Turyňský rybník
Turyňský rybník | |
---|---|
Turyňský rybník v zimě | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okresy | Kladno |
Obce | Kamenné Žehrovice, Tuchlovice |
Katastrální území | Kamenné Žehrovice, Tuchlovice, Srby u Tuchlovic |
Sídla | Kamenné Žehrovice, Srby, Vaňkovka |
Zeměpisné souřadnice | 50°8′14″ s. š., 14°1′23″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 51,02 ha[1] |
Délka | 1,95 km[2] |
Šířka | 450 m[2] |
Objem | 435 000 m³[3] |
Max. hloubka | 3 m |
Ostatní | |
Typ | rybník / antropogenní jezero |
Nadm. výška | 377 m n. m. |
Přítok vody | Loděnice, Tuchlovický potok, dva nepojmenované potoky |
Odtok vody | Loděnice |
Ostrovy | 1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turyňský rybník nebo Záplavy případně Velké Záplavy je původně rybník, po poddolování ve 20. století a následných poklesech terénu vlastně spíše antropogenní jezero (vzniklé činností člověka) v okrese Kladno ve Středočeském kraji v Česku.[4] Jde o největší vodní plochu kladenského okresu. Jeho rozloha činí 51,02 ha (v důsledku postupného poklesu terénu se údaje různí) je 1,95 km dlouhé a v nejširším místě na jihovýchodě 450 m široké. Největší hloubka dosahuje asi 3 m a objem 435 000 m³. Leží v nadmořské výšce 377 m.
Okolí
Turyňský rybník náleží do povodí potoka Loděnice, zvaného též Kačák. V blízkosti rybníka leží obec Kamenné Žehrovice a vesnice Srby (část obce Tuchlovice). Severozápadně od větší nádrže a oddělená silnicí do Tuchlovic se nachází menší vodní plocha zvaná Malé Záplavy, obklopená mokřadem, jenž je hnízdištěm vodních ptáků.[4] Jihovýchodně od nádrže se nachází samota Mrákavy a bývalý kamenouhelný důl Wannieck.
Vodní režim
Turyňský rybník je součástí povodí potoka Loděnice, zvaného též Kačák, jenž jím protéká. Dalšími přítoky jsou od jihu Tuchlovický potok a nepojmenované potoky od Dřevěnkova a od bývalého dolu Tuchlovice
Historie
Nádrž v dnešní podobě vznikla po polovině 20. století tak, že terén v okolí původního menšího Turyňského rybníka poddolovaná těžbou uhlí začal poklesat a zaplavovat se vodou,[4] což také dalo vzniknout druhému jménu nádrže.[5] Na jeho jihovýchodním konci přitom z mírného návrší vznikl ostrůvek o rozloze 0,185 ha,[2] délce 55 m[2] a šířce 40 m.[2]
Od roku 1985 jsou Záplavy chráněným přírodním útvarem, později přírodní rezervací o rozloze 23,7 ha. V rybníku platí zákaz koupání, rybolov je povolen na rybářský průkaz. V příhodné větrné dny lze zde vidět příznivce vodního plachtění, v zimě, kdy vodní plocha zamrzá, se pak Turyňský rybník stává oblíbeným kluzištěm pro bruslaře z širokého okolí.
Přístup
- po silnici, jež je pokračováním ulice Zemědělců z Tuchlovic
- po silnici, jež je pokračováním ulice Na Turyni z Kamenných Žehrovic
- po silnici, jež odbočuje ze silnice mezi Srby a Vaňkovkou a je zakončena parkovištěm.
Pěšky nebo na kole:
- po Drvotově naučné stezce a červené turistické značce
- od autobusové zastávky ze Srbů
- od ulice Na Turyni z Kamenných Žehrovic
- po modré turistické značce
- od železniční stanice Kamenné Žehrovice
- od ulice Na Turyni z Kamenných Žehrovic.
Vlakem:
Do zastávky Kačice, odtud asi 1,5 km pěšky po silnici Kačice → Srby.
Odkazy
Reference
- ↑ Základní charakteristiky toku Loděnice a jeho povodí. [online]. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka [cit. 2012-03-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Odhad podle ikatastr.cz
- ↑ Seznam významných vodních děl IV. kategorie v České republice [online]. Ministerstvo zemědělství ČR [cit. 2012-03-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c LORENC, Jaroslav. Drvotova stezka [online]. Okresní úřad Kladno, 2001 [cit. 2020-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Turyňský rybník [online]. Kamenné Žehrovice [cit. 2016-03-13]. Dostupné online.
Související články
- Důl Wannieck
- Záplavy (přírodní rezervace)
- Jasan u Turyňského rybníka
- Drvotova naučná stezka
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Turyňský rybník na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Autor: Aktron, Licence: CC BY-SA 3.0
Turyňský rybník, který se rozprostírá mezi obcí Kamenné Žehrovice a vesnicí Srby v okrese Kladno