Tuva

Tuvinská republika Республика Тыва Тыва Республика
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Kyzyl
Souřadnice	51°47′ s. š., 94°45′ v. d.
Rozloha	170 500 km²
Časové pásmo	UTC+7[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	307 930 (2010[2])
Hustota zalidnění	1,8 obyv./km²
Jazyk	ruština, tuvinština
Národnostní složení	Tuvinci, Rusové
Náboženství	62 % tibetský buddhismus, 8 % tengrismus a šamanismus, 1 % protestantství, 1 % pravoslaví, 1 % ostatní křesťanství
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	republika Ruské federace
Vznik	24. května 1991
Hlava[pozn. 1]	Vladislav Chovalyg
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	17
Oficiální web	rtyva.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuva, plným názvem Tuvinská republika (rusky Республика Тыва nebo Тува́, tuvinsky Тыва Республика), je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Žije zde 336 651 obyvatel (2021) na rozloze 168 604 km². Hlavním městem je Kyzyl. Je začleněna do Sibiřského federálního okruhu.

Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.^[zdroj?] Během první čínské (sinchajské) revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.^[zdroj?]

Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika (Tuvská lidová republika).

Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.

Téměř všechny řeky náleží k povodí Jeniseje. Hlavní řekou je Horní Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký a Malý Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje levý přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Na jihu ústí řeka Tes Chem do bezodtokého jezera Uvs núr. Většina řek má horský charakter. Jezera jsou převážně ledovcového nebo tektonického původu. Nacházejí se v Tuvinské kotlině (Nojo-chol, Todža, Many-chol) a také v horách na západě Tuvy (Chindiktig-chol, Kara-chol, Sut-chol). V Tuvinské kotlině se dále nachází průtočné jezero Čagytaj s odtokem a také bezodtoká jezera Chadyn a Čeder. V Uvsunurské kotlině na hranicích s Mongolskem se kromě bezodtokého jezera Uvs núr nachází ještě průtočné jezero Tere-chol.

Asi 82 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 16,3 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.

Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.

Tuva nemá napojení na železnici. V roce 2018 bylo ohlášeno obnovení prací na 411 km dlouhé železnici z Kyzylu do Kuragina v Krasnojarském kraji.^[3]

Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тувинская автономная советская социалистическая республика“.

• Rusko
• Sibiř

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuva na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální stránky parlamentu
• (rusky) Zprávy z Tuvy