Tylda Meinecková

Tylda Meinecková
Rodné jménoMathilda Hermina Karolina Meinecková
NarozeníČáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. prosince 1938 (ve věku 50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníučitelka
Národnostčeská
Žánrpróza a román
RodičeFridrich Meinecke, Marie Mayerová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tylda[1] Meinecková, v matrice Mathilda Hermina Karolina (26. listopadu 1888, Čáslav[2] – 5. prosince 1938, Praha[3]) byla česká učitelka, spisovatelka a překladatelka.[4]

Život a dílo

Matylda Meinecková byla katolička, měla německého otce dr. Fridricha Meinecke (1846–1920) evangelíka, kontrolora v cukrovaru v Čáslavi a českou matku Marii Mayerovou (1868–1941), katoličku z Ratboře, svatbu měli 10. 11. 1886. Měla tři sourozence: Marii (1892–1893), Bertu (1897–1904) a Bedřicha (1898–1984).

Věnovala se nejdříve umění, byla žákyní Ferdinanda Engelmüllera[5], studovala malbu, teprve posléze se začala věnovat studiu cizích jazyků, a to němčině a francouzštině, které také na několika školách v Praze vyučovala.[6] Přispívala do Národní politiky, Lidových novin.[5]

R. 1920 vystoupila z církve katolické. Od 30. let 20. století udržovala písemnou korespondenci s českou pěvkyní a organizátorkou kulturního dění v Luhačovicích Marií Calmou–Veselou. Byla členkou Syndikátu českých spisovatelů.

V Praze 12 bydlela na adrese Korunní 63. O jejím úmrtí zpravil někdejší československou veřejnost deník, Národní politika, dne 11. prosince 1938, a to mj. těmito následujícími slovy: „Její pohřeb byl tak tichý a smutný, jak byl spisovatelčin život.“.[7]

Dílo

Próza

  • Dům u tří srdcí a jiné povídky – Praha: vydáno Fondem Julia Zeyera při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 69 s.
  • Pout sedláka Graciana: román – Praha: Bedřich Stýblo, 1917. 237 s.
  • Touhy a zrady: kniha prós – Plzeň: Karel Beníšek, 1919. 207 s.
  • Diblík Márinka: příhody malé dívenky – Praha: Státní nakladatelství, 1923. 127 s. — ilustroval J. Cihelka. Praha: Alois Hynek 1932. 117 s.
  • Hrdinové a bankrotáři: prózy – Praha-Smíchov: Antonín Král, 1924. 235 s.
  • Návrat – s 8 ilustracemi Aloise Doležala. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1925. 32 s.
  • Ozvěna – s 8 ilustracemi Františka Vrobla. Mladá Boleslav: K. Vačlena, 1926. 31 s.
  • Kordelie: román – Praha: A. Král, 1928. 119 s.
  • Přeháňky: román – Praha: Emil Reis, 1929. 223 s.

Překlad

  • Kreolská demokracie – Blanco-Fombona; ze španělštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 60. Praha: J. R. Vilímek, 1914

Odkazy

Reference

  1. ↑ HAWKESWORTH, C. A History of Central European Women's Writing. [s.l.]: Springer 337 s. Dostupné online. ISBN 9780333985151. (anglicky) Google-Books-ID: dPOFDAAAQBAJ. 
  2. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 92. 
  5. ↑ a b Kulturní adresář ČSR: Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 277. 
  6. ↑ Meinecková, Tylda (Matylda). www.biographien.ac.at [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon, 2003 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Pohřeb spisovatelky Tyldy Meineckové. Národní politika. 1938-12-11, roč. 56, čís. 341, s. 4.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Meinecková Tylda.jpg
Tylda Meinecková