Typ 12 Whitby

Typ 12 Whitby
	HMS Blackpool (F77)
Obecné informace
Uživatelé	Britské královské námořnictvo; Indické námořnictvo; Novozélandské královské námořnictvo
Typ	fregata
Lodě	8
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Typ 16 Tenacious
Nástupce	Typ 14 Blackwood
Technické údaje
Výtlak	2150 t (standardní); 2560 t (plný)
Délka	112,7 m
Šířka	12,5 m
Ponor	3,9 m
Pohon	2 turbíny, 2 kotle
Rychlost	29 uzlů
Dosah	4500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka	152–231
Výzbroj	2× 114mm kanón (1×II); 2× 40mm kanón (1×II); 12× 533mm torpédomet (2×II, 8×I); 2× Limbo (2×I)
Radar	typ 275, typ 262, typ 293, typ 277 a typ 974/978
Sonar	typ 162, typ 170, typ 174/177

Typ 12 Whitby (či třída Whitby) byla třída fregat Britského královského námořnictva a Indického námořnictva. Jednalo se o první britské poválečné fregaty, které nevznikly přestavbou již existujících druhoválečných torpédoborců. Jejím hlavním úkolem byla obrana proti tehdy zaváděným moderním ponorkám, které dosahovaly výrazně vyšších rychlostí pod hladinou, než typy ze 40. let (jejich vývoj ovlivnil především německý typ XXI). Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy, z toho šest pro britské námořnictvo a dvě další pro Indické námořnictvo. Jediným dalším uživatelem třídy bylo Novozélandské královské námořnictvo, které mělo jednu fregatu zapůjčenu. Všechny již byly vyřazeny.

Na základě této úspěšné třídy vznikly rovněž odvozené britské fregaty typu 12M Rothesay, typu 12I Leander, kanadská třída St. Laurent a australská třída River.

Pozadí vzniku

Tato třída byla vyvinuta pro boj s novou generací poválečných ponorek dosahujících zejména vyšších rychlostí pod hladinou. Fregaty dostaly charakteristicky tvarovaný trup, který jim dával dobré vlastnosti při operacích na rozbouřeném moři. Vlnami se prořezávala příď ve tvaru uzkého a vysokoho písmene V, přičemž za ní se trup výrazně rozšiřoval.^[1] Pro Britské královské námořnictvo bylo postaveno celkem 8 fregat základní verze této třídy. Stavba probíhala v letech 1952–1958, přičemž fregaty byly do služby zařazovány v letech 1956–1958. Vyřazeny byly v letech 1976–1985.

Jednotky třídy Typ 12 Whitby:^[1]

Jméno	Uživatel	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Zařazena do služby	Status
Blackpool (F77)	Velká Británie	Harland & Wolff, Belfast	20. prosince 1954	14. února 1957	14. srpna 1958	Prodána do šrotu 1978.
Eastbourne (F73)	Velká Británie	Vickers-Armstrongs, Newcastle upon Tyne	13. ledna 1954	29. prosince 1955	9. ledna 1958	Prodána do šrotu 1986.
Scarborough (F63)	Velká Británie	Vickers-Armstrongs, Newcastle upon Tyne	11. září 1953	4. dubna 1955	10. května 1957	Plánovaný prodej Pákistánu zrušen kvůli ceně.^[2] Prodána do šrotu 1977.
Tenby (F65)	Velká Británie	Cammell Laird, Birkenhead	23. června 1953	4. října 1955	18. prosince 1957	Plánovaný prodej Pákistánu zrušen kvůli ceně.^[2] Prodána do šrotu 1977.
Torquay (F43)	Velká Británie	Harland & Wolff, Belfast	11. března 1953	1. července 1954	10. května 1956	Prodána do šrotu 1987.
Whitby (F36)	Velká Británie	Cammell Laird, Birkenhead	30. září 1952	2. července 1954	10. července 1956	Prodána do šrotu 1979.
Talwar (F40)	Indie	Cammell Laird, Birkenhead	7. června 1957	18. července 1958	26. dubna 1959	Prodána do šrotu 1992.
Trishul (F43)	Indie	Harland & Wolff, Belfast	19. února 1957	18. června 1958	13. ledna 1960	Vyřazena.

Konstrukce

Britská plavidla nesla radary typů 275, 262, 293, 277 a 974/978 a dále sonary typů 162, 170 a 174/177. Hlavňovou výzbroj tvořily dva dvouúčelové 114mm kanóny Mk.6 v dělové věži na přídi a dva protiletadlové 40mm kanóny STAAG Mk.2. Protiponorkovou výzbroj představovaly dva salvové vrhače hlubinných pum Limbo. Čtyři fregaty navíc dostaly dvanáct 533mm torpédometů (osm pevných jednohlavňových a dva dvojité otočné). Pohonný systém tvořily dva kotle Babcock and Wilcox a dvě parní turbíny o výkonu 30 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost činila 29 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.^[1]

Modifikace

Úpravy plavidel během služby byly zcela minimální. V 60. letech byly demontovány torpédomety a 40mm kanóny STAAG Mk.2 nahradil stejný počet hlavní výkonnějšího typu Mk.9.^[2]

Zahraniční uživatelé

Indie Indie

Indické námořnictvo – britské loděnice postavily fregaty Talwar (F40) a Trishul (F43). Jejich stavba začala v roce 1957 a do služby byly zařazeny v letech 1959–1960. Výzbroj tvořily dva 114mm kanóny, čtyři 40mm kanóny a dva vrhače Limbo. V 70. letech byla u obou fregat odstraněna dělová věž a na jejím místě se objevily tři sovětské protilodní střely P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2). V 80. letech proběhla druhá modernizace, po které výzbroj plavidel tvořily tři protilodní střely P-15, čtyři 30mm kanóny, dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety a jeden vrhač Limbo. Za zádi pak byla vybudována přistávací plocha pro vrtulníky.

Nový Zéland Nový Zéland

Novozélandské královské námořnictvo mělo v letech 1966–1971 zapůjčenu fregatu Blackpool, která bylo provozována jako HMNZS Canterbury (F421).^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 514. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d Gardiner, Chumbley a Budzbon, 1996, s. 515.

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Typ 12 Whitby na Wikimedia Commons
Type 12 Whitby Class [online]. The Leander Project [cit. 2020-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-16. (anglicky)

[con514-1] GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 514. (anglicky)

[con515-2] Gardiner, Chumbley a Budzbon, 1996, s. 515.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály