Tyršův most (Plzeň)
| Tyršův most | |
|---|---|
 Tyršův most | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-město |
| Město | Plzeň |
| Číslo mostu | 18032-4 |
| Komunikace | Zborovská a silnice III/18032 |
| Doprava | silniční |
| Řeka | Radbuza |
| Projektant | František Faltus |
| Otevřen | 1933, rekonstrukce 1994-95 |
| Souřadnice | 49°43′5,16″ s. š., 13°22′54,84″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | silniční svařovaný obloukový most |
| Materiál | ocel |
| Délka | 83,9 m |
| Šířka | 9 m |
| Mapa | |
| Další data | |
| Kód památky | 10944/4-4922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tyršův most byl postaven přes řeku Radbuzu v Plzni – Doudlevcích na silnici do Radobyčic. Jde o první zcela svařovaný obloukový most na světě[1][2][3] a byl řazen mezi pět nejodvážnějších konstrukcí světa své doby.[1] Nosná konstrukce je tvořena dvojicí plnostěnných svařovaných oblouků s konstantní výškou 0,95 m. Každý oblouk byl na stavbě svařen z pěti, předem vyrobených a na místo dopravených, dílů. Projekt mostu vytvořil prof. Ing. Dr. František Faltus, tehdejší konstruktér ve Škodovce, jejíž mostárna ocelovou konstrukci mostu vyrobila, elektricky svařila a v roce 1933 dokončila.[4][5] (Technologie elektrického svařování elektrodami od rakouské firmy Böhler & Co. z Kapfenbergu.) Oblouk mostu o rozpětí 50,6 m překonává řeku na konci Českého údolí, ve výšce přes 10,5 m nad hladinou. Celková délka mostu včetně předmostí dosahuje 83,9 m. Šířka mostu byla při rekonstrukci, v roce 1995, rozšířena z původních 9 m na 11 m. [6] Ocelová konstrukce včetně ložisek má hmotnost 110 tun.
Úpravy terénu, náspy, kamenické práce, betonové konstrukce a mostní vozovku provedla plzeňská stavební firma, kterou vlastnil a řídil Ing. Dr. Jaroslav Brček.[7] Později se tato firma (v roce 1936) podílela na výstavbě lehkého pohraničního opevnění v okolí Stříbra.[8]
V letech 1994–1995 proběhla celková rekonstrukce, která nebyla z památkového hlediska povedená. Z původní konstrukce byl zachován pouze mostní oblouk. Vyhlášení za kulturní památku rekonstrukci těsně předcházelo.
Reference
- ↑ a b Encyklopedii mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Tyršův most. libri.cz [online]. [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.
- ↑ plzenskonakole.cz: Zajímavá místa
- ↑ eStav.cz: Technické památky v Plzni a na Plzeňsku. www.estav.cz [online]. [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01.
- ↑ Tyršův most | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
- ↑ CWS ANB: Počátky svařování ve Škodových závodech. www.cws-anb.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Tyršův most přes Radbuzu v Plzni. Stavba roku [online]. [cit. 2024-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Tyršův most - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Stavební úseky - Plzeňská čára - opevnění z let 1936-38 Předválečné opevnění. www.prazskacara.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tyršův most na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Zkf na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na poslední rekonstrukci Tyršova mostu. Červenec 2006
(c) Zkf na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Tyršův most od Radbuzy vyfocený v červenci 2006.