U–dům čp. 97/24
Mírová 24 | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | historismus |
Výstavba | 1884 |
Materiál | cihla |
Poloha | |
Adresa | Vítkovice, Česko |
Ulice | Mírová |
Souřadnice | 49°48′49,72″ s. š., 18°15′59,63″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 47178/8-3061 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
U–dům na ulici Mírová čp. 97/24 je nájemní pavlačový dům v katastrálním území Vítkovice v městské památkové zóně. Byl postaven v rámci výstavby tzv. Nových Vítkovic v období 1882–1884. V roce 1988 byl pavlačový dům zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1] Součásti památky jsou schodiště k pavlači v nárožní, osové a západní přízemní pozici.[2]
Historie
Výstavba Nových Vítkovic je ovlivněna Paulem Kupelwieserem, který v roce 1876 nastoupil na post generálního ředitele Vítkovických železáren. Výstavba měla zajistit lepší podmínky bydlení zaměstnancům železáren a jejich rodin. V roce 1993 Magistrát města Ostravy vydal rozhodnutí o vyhlášení památkového ochranného pásma ve Vítkovicích, ve kterém jsou zahrnuty významné stavební památky, mezi ně patří dva pavlačové U-domy postavené po stranách kostela sv. Pavla.[3] Oba polyfunkční domy byly postaveny ještě podle původního regulačního plánu v letech 1882–1884 v historisujícím slohu. V domech bylo 39 respektive 42 bytů. V jednom byl v přízemí obchod a ve druhém knihovna s čítárnou.[4][5]
Popis
Pavlačový U-dům je samostatně stojící jednopatrová budova zděná z červeného režného cihlového zdiva na půdorysu písmene U ukončena polovalbovou střechou krytou plechem. V uliční průčelí je rozděleno dvouosým středovým rizalitem na dvě čtyřosé části. průčelí jsou členěná římsami profilovaným ostěním. Okna a dveře mají půlkruhový záklenek. Rizalit je ve štítu zdobený hrázděním. Dvorní průčelí je děleno ze tří stran krytou železnou průběžnou pavlačí. V suterénu a v přízemí jsou segmentové klenby zaklenuty do traverz. V domě byly jedno, dvoj a třípokojové byty pro dělníky a úředníky. Pro dva byty byl společný vchod, předsíň a záchod.[5][4][6]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-05-22]. Identifikátor záznamu 159730 : Činžovní dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Činžovní dům. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Ochranné pásmo pro soubor kulturních památek v Ostravě - Vítkovicích, zapsaných v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 2574, 3057, 3058,3059, 3060, 3061, 3062, 3063 - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
- ↑ a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy = Ostrava architectural guide. 1. vyd. Ostrava: Národní Památkový Ústav Územní Odborné Pracoviště, 2008. 451 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-54-7, ISBN 80-85034-54-9. OCLC 845797607 S. 345.
- ↑ a b MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena; TEJZR, Ludvík. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. Ostrava: NPÚ, 2014. 236 s. ISBN 978-80-85034-80-6. S. 61, 172.
- ↑ Detail dokumentu - G0360960. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: