UGM-133 Trident II

Trident II D5

UGM-133 Trident II (česky: trojzubec) je podle amerického kódového označení balistická střela odpalovaná z ponorek (tzv. SLBM) a určená k útokům na pozemní cíle. Jde o americkou třístupňovou balistickou střelu s pohonem na tuhé palivo a doletem až 11 100 km. Pro americké námořnictvo ji vyvinula společnost Lockheed Martin Space Systems. Trident II D5 nahradil starší střely Trident I C4.[1] V současnosti je nese čtrnáct amerických ponorek třídy Ohio a čtyři britské třídy Vanguard. Trident II je prozatím poslední vyvinutou americkou řízenou střelou této kategorie.

Vývoj

Průřez raketou Trident II D5

Vývoj nové balistické rakety, která by měla výrazně větší dosah než Poseidon, začal v roce 1971 pod označením ULMS (Undersea Long-Range Missile System). Americké ponorky by díky ní již nebyly nuceny operovat v extrémních podmínkách Arktidy a mohly by také zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí SSSR.[2] Lockheed navrhl program, který měl dvě fáze. Nejprve měla být vyvinuta značně vylepšená verze střely Poseidon s prodlouženým doletem a stejnými rozměry (EXPO - Extended-Range Poseidon). Tu by bylo možné používat z dosavadních raketových ponorek. Označení rakety Trident I C4 naznačovalo, že se jedná o další evoluci typu Poseidon C3. Ve druhé fázi měla být vyvinuta zcela nová a výrazně větší raketa UGM-133 Trident II D5, která by byla nasazena ze zcela nových ponorek třídy Ohio.[1]

Díky použití nových konstrukčních materiálů a účinnějšího paliva bylo dosaženo doletu až 11 100 km. K tomu přispívá použití teleskopického aerodynamického hrotu v přídi raket, který se vysouvá během první urychlovací fáze. V přídi rakety je vícenásobná bojová hlavice MIRV nesoucí až osm jaderných hlavic W88 o síle 475 kt TNT (nebo 14 hlavic W76 o síle 100 kt TNT při snížení doletu).[1] Vylepšený řídící systém vylepšil přesnost zásahu rakety na 90 m. Každý návratový modul byl schopen v okruhu dosahu zasáhnout nezávislý cíl.

Nasazení

První start Tridentu II proběhl v lednu 1987 a první odpal z ponořené ponorky USS Tennessee proběhl v březnu 1989. Do operační služby raketa vstoupila v březnu 1990. Každá z ponorek třídy Ohio unese 24 balistických raket. Rakety Trident II nesou počínaje devátou postavenou jednotkou, prvních osm neslo Tridenty I a byly přezbrojeny dodatečně.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d PARSCH, Andreas. Lockheed UGM-96 Trident I [online]. Rev. 2008-01-18 [cit. 2010-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ KROULÍK, Jiří; RŮŽIČKA, Bedřich. Vojenské rakety. Praha: Naše vojsko, 1985. S. 556. 

Literatura

  • KROULÍK, Jiří; RŮŽIČKA, Bedřich. Vojenské rakety. Praha: Naše vojsko, 1985. S. 592. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Trident II missile cropped.jpg
United States Trident II (D-5) missile underwater launch.
TridentMissileSystem.png
Autor:

WikipedianProlific na projektu Wikipedie v jazyce angličtinabr/>

(Původní text: „en:User:WikipedianProlific“), Licence: CC-BY-SA-3.0
Trident Missile System external and cross sectional views including basic dimensions. This is specifically modelled on a Trident II D5 system. Trident is the US's strategic nuclear deterrent, a submarine launched ballistic nuclear missile.