USS High Point (PCH-1)

Základní údaje
Typ:	stíhač ponorek
Číslo trupu:	PCH-1 WMEC-1
Jméno podle:	High Point, Severní Karolína
Objednána:	1960
Zahájení stavby:	27. února 1961
Spuštěna na vodu:	17. srpna 1962
Uvedena do služby:	15. srpna 1963
Osud:	soukromý vlastník
Cena:	2,08 milionu dolarů[1]
Následovník:	USS Flagstaff (PGH-1)
Takticko-technická data
Výtlak:	94 t (standardní) 120 t (plný)
Délka:	35,3 m
Šířka:	9,5 m
Ponor:	1,2 m
Pohon:	CODOG 6800 hp + 600 hp
Rychlost:	45 uzlů
Posádka:	13
Výzbroj:	2× 12,7mm kulomet 4× 324mm torpédomet (2×2)

USS High Point (PCH-1) byl křídlový stíhač ponorek amerického námořnictva postavený k ověření koncepce rychlých pobřežních protiponorkových lodí. Byl to první křídlový člun provozovaný americkým námořnictvem.^[2] Nakonec však člun nebyl postaven v sérii (převážně z důvodů technických a finančních).^[3] Americké námořnictvo člun provozovalo do roku 1975, kdy byl převeden k  americké pobřežní stráži a definitivně vyřazen. V letech 1985–1989 jej společnost Boeing využívala k testům. Později získal soukromého vlastníka. Dochoval se dodnes.

Stavba

324mm torpédomety na palubě High Point

Stavba plavidla byla objenáno roku 1960 u americké společnosti Boeing. Za loď byla stanovena pevná cena 2,08 milionu dolarů. Ta stavbou zadala jako subkontrakt loděnici J. M. Martinac Shipbuilding Corp. v Tacomě ve státě Washington. Kýl plavidla byl založen 27. února 1961, člun byl spuštěn na vodu 17. srpna 1962 a dne 15. srpna 1963 byl uveden do služby.^[4]

Konstrukce

Strojovna člunu High Point

Plavidlo bylo postaveno ze slitin hliníku.^[4] Původně neslo vlečný sonar, který však byl později demontován, protože způsoboval problémy při plavbě vysokou rychlostí. Výzbroj tvořily dva 12,7mm kulomety M2HB a dva dvojité 324mm protiponorkové torpédomety (Pejčoch uvádí též jednu skluzavku hlubinných pum).^[3]

Pohonný systém byl koncepce CODOG. K plavbě nízkou rychlostí sloužil jeden diesel General Motors 12V71 o výkonu 600 hp, přičemž v bojové situaci loď poháněly dvě plynové turbíny Bristol Siddeley Proteus o celkovém výkonu 6800 hp. Každá turbína poháněla jeden pár lodních šroubů umístěných na zadním křídle, přičemž diesel poháněl zatahovatelný pátý šroub v trupu.^[2] Nejvyšší rychlost dosahovala 45 uzlů (některé prameny uvádějí 48 uzlů^[4]) a cestovní rychlost 12 uzlů.^[3]

Operační služba

High Point vypouští střelu Harpoon

Americké námořnictvo člun provozovalo v letech 1963-1975. Mimo jiné jej využívalo k testování protilodních střel Harpoon. Plavidlo tehdy na zádi neslo jedno čtyřnásobné odpalovací zařízení. V březnu 1975 jej vyřadilo a převedlo k pobřežní stráži, která jej do služby zařadila 4. dubna 1975 jako USCGS High Point (WMEH-1). Pohraniční stráž ale již 5. května 1975 člun vyřadila a vrátila jej námořnictvu. To jej již do služby nevrátilo a roku 1980 jej vyškrtlo z námořního registru.

V lednu 1985 člun zakoupil koncern Boeing a používal jej pro testy řízených střel. Boeing člun vyřadil v květnu 1989. V roce 1991 byl High Point prodán. V únoru 2002 jej získal Bob Phillips a byl zakotven v Tongue Point na řece Columbia. V listopadu 2005 člun získal Terence Orme, který začal s jeho renovací.^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

• USS High Point: The Navy’s First Hydrofoil Patrol Craft [online]. Naval Institute Archives [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Obrázky, zvuky či videa k tématu USS High Point na Wikimedia Commons