USS Idaho (BB-42)
_at_1927_naval_review.jpg) USS Idaho (BB-42) roku 1927. | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Typ | Bitevní loď |
| Třída | Třída New Mexico |
| Číslo trupu | BB-42 |
| Zahájení stavby | 20. ledna 1915 |
| Spuštěna na vodu | 30. června 1917 |
| Uvedena do služby | 24. března 1919 |
| Osud | prodána, 1947 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 32 514 t |
| Délka | 190 m |
| Šířka | 29,69 m |
| Ponor | 9,1 m |
| Pohon | 9 × Babcock & Wilcox 32 000 koní (24 000 kW) |
| Palivo | nafta |
| Rychlost | 21 uzlů (39 km/h) |
| Dosah | 8 000 nám. mil (15 000 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h) |
| Posádka | 1 081 mužů a důstojníků |
| Pancíř | boky: 203 mm - 343 mm paluba: 89 mm velitelská věž: 292 mm |
| Výzbroj | (po dokončení): 12 × 356 mm (4×3) 22 × 127 mm (22×1) 2 × 76 mm (2×1) 2 × torpédomet |
USS Idaho byla třetí loď třídy New Mexico. Pojmenována byla v souladu s doktrínou USA po jednom z amerických států, konkrétně po 43 státě - Idaho. Měla dvě sesterské lodě New Mexico a Mississippi.
Stavba
Kýl byl položen v loděnicích New York Shipbuilding Company v Camdenu ve státě New Jersey v lednu 1915. Na vodu byla spuštěna 30. června 1917 a americké námořnictvo si ji převzalo 24. března 1919.
Pohon a pancéřování
Pohon zabezpečovalo 9 kotlů Babcock & Wilcox a 4 turbíny, které na rozdíl od první jednotky New Mexico poháněly přímo čtyři lodní šrouby s výsledným výkonem 27 500 hp, které dávali lodi maximální rychlost 21 uzlů.
Boční pancéřový pás byl silný 279 - 203 mm a paluba byla chráněna 152,5 - 76,2 mm pásem. Hlavní dělostřelectvo bylo uloženo ve věžích o síle pancíře 457 - 228 mm sekundární dělostřelectvo mělo pancéřování 152 - 76 mm.
Výzbroj
Hlavní výzbroj se skládala z dvanácti děl ráže 365 mm (14 "/ 50 cal.) ve čtyřech trojhlavňových věžích (dvě vpředu, dvě vzadu). Pomocnou výzbroj tvořilo 22 děl ráže 127 mm (5" / 51) uložených v kasematech po 11 na každé straně. V průběhu krátkého času bylo odstraněno 8 děl z nejnižších kasemat, protože se tato pomocná výzbroj dala použít jen při klidném moři. Ve třicátých letech bylo přidáno 8 x 127 mm děl (5 "/ 25 cal.). Loď nesla dva 533 mm torpédomety.
Služba
_anchored_in_Hvalfj%c3%b6r%c3%b0ur%2c_Iceland%2c_October_1941_(NH_94650).jpg)
_USS_Texas_(BB-35)_-_NH_73834.jpg)
13. dubna 1919 proběhly první cvičné plavby v zálivu Guantánamo a odtud se loď přesunula k New Yorku, kde nalodila brazilského prezidenta Epitácio Pessoa na jeho cestě do Rio de Janeiro 6. července. 17. července se vrátila zpět. Nato přes panamský průplav odplula do Monterey v Kalifornii a následně byla v září přesunuta do Pacifické flotily. Zúčastnila se cvičení a prohlídek včetně prohlídky flotily prezidentem Woodrowem Wilsonem 13. září 1919. V roce 1920 vezla státní sekretáře (námořnictva a vnitra) Josephuse Danielse a Johna B. Payna na jejich inspekci po Aljašce.
Po návratu z Aljašky 22. července 1920 část flotily manévrovala v oblasti Kalifornie a dále na jih u Chile. Intenzivní výcvik pokračoval až do roku 1925 s krátkými přestávkami. Například v Seattlu pozdravila prezidenta Warrena Hardinga, krátce před jeho smrtí v roce 1923.
Bitevní loď se od 15. dubna 1925 do 1. července zúčastnila válečných her u Havaje, načež navštívila Samou, Austrálii a Nový Zéland. Z cest se vrátila 24. září 1925 a zakotvila v San Francisku v Kalifornii. Na zpáteční cestě stihla nalodit Johna Rodgerse a jeho hydroplán po jeho pokusu přeletu z USA na Havaj.
Následujících šest let operovala ze základny San Pedro, během nichž cvičila u pobřeží Kalifornie a v Karibském moři. 7. září 1931 vyplula ze San Pedra a přesunula se na východní pobřeží USA.
30. září 1931 do 9. října 1934 podstoupila rozsáhlou (generální) přestavbu v loděnicích Norfolk Navy Yard. Úpravy se týkaly přidání lepšího pancéřování, zesíleny byly i podhladinové části, kde byly přidány protitorpédové oddíly, lepší strojní zařízení, odstraněny byly válcovité stožáry a přestavěny nástavby. To mělo za následek zvýšení výtlaku a mírné rozšíření plavidla. Po dokončení 9. října podstoupila konstrukční zkoušky v Karibiku, aby se následně 17. dubna vrátila na svou domovskou základnu San Pedro.
Po příjezdu do San Pedra se věnovala nadále výcviku a střeleb až do vypuknutí druhé světové války v Evropě načež se přesunula na Havaj jako část bojové flotily (1. červen 1940). Vzápětí však byla 6. června převelena na východní pobřeží do Atlantiku jako součást patrol USA. V září chránila americkou předsunutou základnu na Islandu s domovským přístavem ve fjordu Hvalfjordur až do 7. prosince 1941.
27. srpna 1945 byla součástí okupačních sil v Tokijském zálivu a 2. září byla při podpisu kapitulace Japonska. O čtyři dny později se přesunula Panamským průplavem na východní pobřeží do Norfolku, kam dorazila 19. října. 3. července 1946 byla deaktivována a přesunuta do zálohy. 24. listopadu 1947 byla prodána do šrotu firmě Lipsett, Incorporated, z New York City.
Idaho obdržela během II. sv. války sedm hvězd za službu.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků USS Idaho (BB-42) na anglické Wikipedii a USS Idaho (BB-42) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu USS Idaho na Wikimedia Commons - Idaho na military.cz (česky)
Média použitá na této stránce
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
USS Idaho (BB-42) (foreground) and USS Texas (BB-35) Steaming at the rear of the battle line, during Battle Fleet practice off the California coast, circa 1930. Idaho's four triple 14/50 gun turrets are trained on the starboard beam. Courtesy of the Naval Historical Foundation, Washington, D.C. U.S. Naval History and Heritage Command Photograph.
The U.S. Navy battleship USS Idaho (BB-42) anchored in Hvalfjörður, Iceland, October 1941.
The U.S. Navy battleship USS Idaho (BB-42) fires the 14"/50 guns of turret Three at nearly point-blank range, during the bombardment of Okinawa, 1 April 1945.