US Open 2013 – čtyřhra juniorek

Související informace naleznete také v článku US Open 2013.
US Open 2013
Vítězky:Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
Finalistky:Švýcarsko Belinda Bencicová
Španělsko Sara Sorribes Tormová
Výsledek:6–3, 6–4
Soutěže
mužská dvouhra (q) • mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q) • ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorů • čtyřhra juniorů
dvouhra juniorek • čtyřhra juniorek
US Open
čtyřhra juniorek
  2013  ►► 2014
Grand Slam 2013
čtyřhra juniorek
Australian Open • French Open
 Wimbledon • US Open

Obhájcem titulu ve čtyřhře juniorek na newyorském US Open 2013 byl americký pár Gabrielle Andrewsová a Taylor Townsendová, jehož členky se rozhodly v soutěži nestartovat.

Roli favoritek potvrdila nejvýše nasazená dvojice sedmnáctiletých Češek Barbory Krejčíkové a Kateřiny Siniakové, která ve finále přehrála švýcarsko-španělské turnajové trojky Belindu Bencicovou se Sarou Sorribes Tormovou po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4. Po výhře zatančily šampiónky tanec připravený pro tuto příležitost.[1] V juniorské kategorii tak český pár ještě ani jednou neprohrál.[2]

Obě české tenistky získaly třetí grandslamový titul v řadě, když v červnu nejdříve triumfovaly na French Open a v červenci pak ve Wimbledonu.

Nasazené páry

český vítězný pár
  1. Česko Barbora Krejčíková / Česko Kateřina Siniaková (vítězky)
  2. Chorvatsko Ana Konjuhová / Německo Antonia Lottnerová (semifinále)
  3. Švýcarsko Belinda Bencicová / Španělsko Sara Sorribesová Tormová (finále)
  4. Belgie Elise Mertensová / Turecko İpek Soyluová (semifinále)
  5. Ukrajina Angelina Kalininová / Bělorusko Irina Šimanovičová (čtvrtfinále)
  6. USA Louisa Chiricová / Mexiko Alejandra Cisnerosová (1. kolo)
  7. Itálie Alice Matteucciová / Srbsko Nina Stojanovićová (čtvrtfinále)
  8. Japonsko Majo Hibiová / Japonsko Ajaka Okunová (čtvrtfinále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
1 Česko Barbora Krejčíková
 Česko Kateřina Siniaková		76 
4 Belgie Elise Mertensová
 Turecko İpek Soyluová		54 
 1 Česko Barbora Krejčíková
 Česko Kateřina Siniaková		66
 
 3 Švýcarsko Belinda Bencicová
 Španělsko Sara Sorribes Tormová		34
3 Švýcarsko Belinda Bencicová
 Španělsko Sara Sorribes Tormová		656[12]
2 Chorvatsko Ana Konjuhová
 Německo Antonia Lottnerová		773[10] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Česko Barbora Krejčíková
 Česko Kateřina Siniaková		66 
  Brazílie Carolina Rodrigues Alves
 Austrálie Sara Tomic		22  1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková		67 
  Egypt Sandra Samir
 Spojené království Isabelle Wallace		63[10]    Egypt S Samir
 Spojené království I Wallace		25 
  USA Johnnise Renaud
 Mexiko Victoria Rodríguez		46[8]   1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková		66 
WC USA Brooke Austin
 USA Kaitlyn McCarthy		34   5 Ukrajina A Kalinina
 Bělorusko I Šimanovič		13 
  Spojené království Katy Dunne
 Srbsko Ivana Đorović		66    Spojené království K Dunne
 Srbsko I Đorović		26[3]
  Austrálie Naiktha Bains
 Kazachstán Asija Dair		31  5 Ukrajina A Kalinina
 Bělorusko I Šimanovič		63[10] 
5 Ukrajina Angelina Kalinina
 Bělorusko Irina Šimanovič		66   1 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková		76
4 Belgie Elise Mertens
 Turecko İpek Soylu		67   4 Belgie E Mertens
 Turecko İ Soylu		54
  Spojené království Katie Boulter
 Ukrajina Viktorija Luškova		25  4 Belgie E Mertens
 Turecko İ Soylu		36[10] 
  Rumunsko Ioana Ducu
 Lotyšsko Jeļena Ostapenko		73[6]    Čínská Tchaj-pej C-w Hsu
 Čína S Xu		62[3] 
  Čínská Tchaj-pej Hsu Ching-wen
 Čína Xu Shilin		56[10]   4 Belgie E Mertens
 Turecko İ Soylu		665[10]
WC USA Emma Christine Higuchi
 USA Claire Liu		23   8 Japonsko M Hibi
 Japonsko A Okuno		477[7] 
  Rusko Veronika Kuděrmetova
 Rusko Maria Marfutina		66    Rusko V Kuděrmetova
 Rusko M Marfutina		377[10]
  USA Usue Maitane Arconada
 Mexiko Cassandra Vázquez		15  8 Japonsko M Hibi
 Japonsko A Okuno		664[12] 
8 Japonsko Majo Hibi
 Japonsko Ajaka Okuno		67 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
6 USA Louisa Chirico
 Mexiko Alejandra Cisneros		36[6] 
  Japonsko Mami Adači
 Japonsko Hikari Jamamoto		64[10]    Japonsko M Adači
 Japonsko H Jamamoto		66 
  Spojené království Harriet Dart
 Chorvatsko Jana Fett		66    Spojené království H Dart
 Chorvatsko J Fett		42 
  Kanada Marika Akkerman
 Paraguay Camila Giangreco Campiz		21     Japonsko M Adači
 Japonsko H Jamamoto		10 
  Česko Marie Bouzková
 Slovensko Kristína Schmiedlová		677   3 Švýcarsko Belinda Bencic
 Španělsko Sara Sorribes Tormo		66 
  USA Christina Makarova
 Rusko Alina Silič		361    Česko M Bouzková
 Slovensko K Schmiedlová		33
WC USA Catherine Bellis
 USA Katerina Stewart		41  3 Švýcarsko Belinda Bencic
 Španělsko Sara Sorribes Tormo		66 
3 Švýcarsko Belinda Bencic
 Španělsko Sara Sorribes Tormo		66   3 Švýcarsko Belinda Bencic
 Španělsko Sara Sorribes Tormo		656[12]
7 Itálie Alice Matteucci
 Srbsko Nina Stojanović		66   2 Chorvatsko A Konjuh
 Německo A Lottner		773[10]
  Francie Fiona Ferro
 Francie Margot Yerolymos		41  7 Itálie A Matteucci
 Srbsko N Stojanović		66 
WC USA Tornado Alicia Black
 USA Peggy Porter		677  WC USA TA Black
 USA P Porter		41 
  Rusko Varvara Flink
 USA Jamie Loeb		365   7 Itálie A Matteucci
 Srbsko N Stojanović		659
  Thajsko Kamonwan Buajam
 Čína Sun Ziyue		666[5]   2 Chorvatsko A Konjuh
 Německo A Lottner		47[11] 
  Hongkong Katherine Ip
 Maďarsko Szabina Szlavikovics		783[10]    Hongkong K Ip
 Maďarsko Sz Szlavikovics		22
  Itálie Beatrice Lombardo
 Itálie Jasmine Paolini		21  2 Chorvatsko A Konjuh
 Německo A Lottner		66 
2 Chorvatsko Ana Konjuh
 Německo Antonia Lottner		66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2013 US Open – Girls' Doubles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ České holky dobyly New York. Juniorky vyhrály čtyřhru na US Open. iSport.cz [online]. 2013-09-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tenistky Siniaková s Krejčíkovou mají na US Open připravený vítězný tanec. Český rozhlas [online]. 2013-09-04 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.