US Open 2021 – smíšená čtyřhra

US Open 2021
Vítězové:USA Desirae Krawczyková
Spojené království Joe Salisbury
Finalisté:Mexiko Giuliana Olmosová
Salvador Marcelo Arévalo
Výsledek:7–5, 6–2
Soutěže
mužská dvouhra (q)mužská čtyřhra       
ženská dvouhra (q)ženská čtyřhra       
smíšená čtyřhra
dvouhra juniorůčtyřhra juniorů
dvouhra juniorekčtyřhra juniorek
US Open
smíšená čtyřhra
2019 ◄◄  2021  ►► 2022
Grand Slam 2021
smíšená čtyřhra
Australian OpenFrench Open
 WimbledonUS Open

Smíšená čtyřhra US Open 2021 probíhala v první polovině září 2021. Do smíšené soutěže newyorského tenisového grandslamu, hraného na tvrdém povrchu v Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové, nastoupilo třicet dva dvojic. V roce 2020 se mix nekonal kvůli pandemii covidu-19. Dvojnásobným obhájcem titulu z let 2018 a 2019 byl americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray,[1] který na úvod vyřadili Slovinka Andreja Klepačová s Belgičanem Joranem Vliegenem.

Vítězem se stal druhý nasazený americko-britský pár Desirae Krawczyková a Joe Salisbury, který ve finále zdolal mexicko-salvádorské nenasazené duo Giulianu Olmosovou a Marcela Arévala po dvousetovém průběhu 7–5 a 6–2. Šampioni si do žebříčku ATP a WTA nepřipsali žádné body a získali po French Open 2021 druhou společnou grandslamovou trofej. Krawczyková si připsala třetí grandslamový titul ze smíšené soutěže v řadě, čímž se stala první hráčkou od Martiny Hingisové a Leandera Paesa v roce 2015, která dokázala tři smíšené soutěže v jedné sezóně ovládnout, a první hráčkou od roku 1985, která v jednom roce ovládla grandslamový mix na třech površích. Tři mixy za sebou naposledy předtím vyhrál Maheš Bhúpatí v letech 2005 a 2006. Pro Salisburyho to bylo druhé takové vítězství. Brit navíc ovládl mužskou čtyřhru, což naposledy před ním na newyorském podniku dokázal Bob Bryan v roce 2010.[2] Salvádorec Marcelo Arévalo se stal prvním hráčem reprezentujcí středoamerický stát, který dokázal na grandslamu v kterékoli kategorii dojít až do finále.[3]

Nasazené páry

  1. USA Nicole Melicharová-Martinezová / Chorvatsko Ivan Dodig (2. kolo)
  2. USA Desirae Krawczyková / Spojené království Joe Salisbury (vítězové)
  3. Chile Alexa Guarachiová / Spojené království Neal Skupski (čtvrtfinále)
  4. Brazílie Luisa Stefaniová / Brazílie Marcelo Melo (1. kolo)
  5. USA Bethanie Matteková-Sandsová / Spojené království Jamie Murray (1. kolo)
  6. Japonsko Ena Šibaharaová / Japonsko Ben McLachlan (2. kolo)
  7. Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching / Nový Zéland Michael Venus (1. kolo)
  8. Nizozemsko Demi Schuursová / Belgie Sander Gillé (čtvrtfinále)


Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  Mexiko Giuliana Olmosová
 Salvador Marcelo Arévalo
46[10] 
Alt Ukrajina Dajana Jastremská
 Austrálie Max Purcell
64[6] 
   Mexiko Giuliana Olmosová
 Salvador Marcelo Arévalo
52
 
 2 USA Desirae Krawczyková
 Spojené království Joe Salisbury
76
  USA Jessica Pegulaová
 USA Austin Krajicek
624
2 USA Desirae Krawczyková
 Spojené království Joe Salisbury
776 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 USA N Melichar-Martinez
 Chorvatsko I Dodig
774[12] 
  Čína Š Čang
 Austrálie J Peers
636[10]  1 USA N Melichar-Martinez
 Chorvatsko I Dodig
56[5] 
WC USA A Muhammad
 USA J Withrow
653   Mexiko G Olmos
 Salvador M Arévalo
73[10] 
  Mexiko G Olmos
 Salvador M Arévalo
776    Mexiko G Olmos
 Salvador M Arévalo
36[10] 
Alt Austrálie E Perez
 Brazílie M Demoliner
66   Alt Austrálie E Perez
 Brazílie M Demoliner
63[4] 
WC USA M Keys
 USA B Fratangelo
43  Alt Austrálie E Perez
 Brazílie M Demoliner
646[10]
  Slovinsko A Klepač
 Belgie J Vliegen
26[12]   Slovinsko A Klepač
 Belgie J Vliegen
774[5] 
5 USA B Mattek-Sands
 Spojené království J Murray
64[10]    'Mexiko G Olmos
 Salvador M Arévalo
46[10]
4 Brazílie L Stefani
 Brazílie M Melo
577[9]   Alt Ukrajina D Jastremska
 Austrálie M Purcell
64[6]
  Kanada G Dabrowski
 Nový Zéland M Daniell
763[11]   Kanada G Dabrowski
 Nový Zéland M Daniell
33 
Alt Ukrajina D Jastremska
 Austrálie M Purcell
63[10]  Alt Ukrajina D Jastremska
 Austrálie M Purcell
66 
WC Indie S Mirza
 USA R Ram
36[7]   Alt Ukrajina D Jastremska
 Austrálie M Purcell
66
WC USA R Brantmeier
 USA N Monroe
65[11]   PR Kazachstán J Švedova
 Francie F Martin
23 
WC USA S Vickery
 USA N Pasha
47[13]  WC USA S Vickery
 USA N Pasha
46[9]
PR Kazachstán J Švedova
 Francie F Martin
63[10]  PR Kazachstán J Švedova
 Francie F Martin
64[11] 
7 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Nový Zéland M Venus
46[7] 

Dolí polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
6 Japonsko E Šibahara
 Japonsko B McLachlan
76 
Alt USA H Carter
 USA H Reese
52  6 Japonsko E Šibahara
 Japonsko B McLachlan
613 
  Česko L Hradecká
 Polsko Ł Kubot
770[9]   USA J Pegula
 USA A Krajicek
776 
  USA J Pegula
 USA A Krajicek
646[11]    USA J Pegula
 USA A Krajicek
66 
PR Kazachstán G Voskobojeva
 Srbsko N Ćaćić
63[10]   3 Chile A Guarachi
 Spojené království N Skupski
13 
  Chorvatsko D Jurak
 Nizozemsko M Middelkoop
26[8]  PR Kazachstán G Voskobojeva
 Srbsko N Ćaćić
771[8]
  Austrálie S Stosur
 Brazílie B Soares
73[4]  3 Chile A Guarachi
 Spojené království N Skupski
646[10] 
3 Chile A Guarachi
 Spojené království N Skupski
56[10]    USA J Pegula
 USA A Krajicek
8 Nizozemsko D Schuurs
 Belgie S Gillé
66   2 USA D Krawczyk
 Spojené království J Salisbury
WC USA E Kalieva
 USA B Kuzuhara
43  8 Nizozemsko D Schuurs
 Belgie S Gillé
w/o 
WC USA S Santamaria
 USA N Lammons
566   Argentina N Podoroska
 Argentina M González
 
  Argentina N Podoroska
 Argentina M González
778   8 Nizozemsko D Schuurs
 Belgie S Gillé
16[7]
  Austrálie S Sanders
 Austrálie L Saville
44   2 USA D Krawczyk
 Spojené království J Salisbury
61[10] 
  Švýcarsko B Bencic
 Slovensko F Polášek
66   Švýcarsko B Bencic
 Slovensko F Polášek
615
WC USA J Loeb
 USA M Krueger
73[8]  2 USA D Krawczyk
 Spojené království J Salisbury
777 
2 USA D Krawczyk
 Spojené království J Salisbury
56[10] 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 US Open – Mixed Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  2. JIRÁSEK, Ondřej. Krawczyková v mixu ovládla už třetí grandslam v řadě, znovu slavila se Salisburym. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-11 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  3. Desirae Krawczyk and Joe Salisbury Capture US Open Mixed Doubles Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-09-11 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“