U 48

Základní údaje
Typponorka
Třídatyp VII B
Objednána21. listopad 1936 ve Friedrich Krupp Germaniawerft AG, Kiel, výrobní číslo 583
Zahájení stavby10. března 1937
Spuštěna na vodu8. března 1938
Uvedena do služby22. duben 1939
Osudpotopena vlastní posádkou 3. května 1945
Poznámkastažena ze služby v polovině 1941
Takticko-technická data
Výtlak753 t (na hladině)
857 t (pod hladinou)
1 430 (plný)
Délka66,5 m vnější plášť
48,80 m vnitřní plášť
Šířka6,20 m vnější plášť,
4,70 m vnitřní plášť
Ponor4,74 m
Pohondiesel–elektrický
2x dieselový motor
2x elektrický motor
2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) diesel
750 PS (550 kW) elektrický
Rychlost17.9 uzlů (na hladině, 33,2 km/h)
8 uzlů (pod hladinou, 15 km/h)
Dosah8 700 nm (16 112 km) při 10 uzlech (19 km/h)
90 nm (170 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka4 důstojníci, 40 až 56 mužstvo
Výzbroj1× 88mm kanón
1× 20mm protiletadlový kanón
5x 533mm torpédomet (4 na přídi, 1 na zádi)
14 torpéd nebo 26 TMA nebo 39 TMB námořních min.
Ostatnímax. ponor 230 m

U 48 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 22. dubna 1938 pod velením kapitänleutnanta (Kptlt.) Herberta Schultze.

Konstrukce

Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 48 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory AEG GU 460/8-276 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 48 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.[1]

U 48 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).[1]

Ve výzbroji U 48 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), námořní rychlopalný kanón 8,8 cm SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.

Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.

Historie služby

Ponorka U 48 byla objednána 21. listopadu 1936 v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 583. Výroba byla zahájena 10. března 1937 a na vodu byla spuštěna 8. března 1938. Do služby byla zařazena 22. dubna 1939.

V období od 2. listopadu 1938 do 31. srpna 1939 byla zařazena do 7. ponorkové flotily Wegener v Kiel (výcvik). Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. září 1939 do 1. září 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kielu a Saint Nazaire. Od 2. září 1941 do 31. března 1942 sloužila jako školní ponorka u 26. ponorkové flotily v Pilavě. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka .

V období 19. srpna 1939 až 1. září 1941 ponorka U 48 vyplula na dvanáct bojových plaveb při nich potopila padesát dva lodí o celkové tonáži 307 935 BRT, z toho dělovou šalupu – HMS Dundee (1060 BRT) a poškodila tři lodě o celkové tonáži 20 480 BRT. Pro nadměrné opotřebení strojního zařízení byla 22. června 1941 stažena ze služby.[2]

První bojová plavba

Po ukončení výcviku 19. srpna 1939 v 00:00 hodin ponorka U 48 opustila Kiel a vyplula na první bojovou plavbu (před vypuknutím druhé světové války), pod vedením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se zpět do Kielu 17. září 1939. Během třiceti denní bojové plavby v severní části Atlantském oceánu jihozápadně od Irska a skály Rockall potopila tři lodě o celkové tonáži 14 777 BRT.

Dva dny poté, co Británie a Francie vyhlásily Německu válku, potopila první loď SS Royal Sceptre o tonáži 4853 BRT. Na obchodní loď zaútočila palubním dělem. Posádka opustila loď na záchranných člunech. Následně zadržela ponorka U-48 obchodní loď SS Browning. Posádce, která opustila loď v záchranných člunech, Kptlt. Herbert Schultze nařídil vrátit se zpět na loď a vyzvednout posádku z lodi SS Royal Sceptre. Protože SS Browning byl na cestě do Brazílie, nebylo hned možné zjistit, zda se posádky zachránily. Winston Churchill, v té době první lord admirality, předpokládal nejhorší, že posádka a šedesát cestujících bylo ztraceno.[3] Prohlásil, že potopení je odporný akt bestiálního pirátství na volném moři [4]

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
5. září 1939Royal SceptreVB4 853potopena[5]
8. září 1939WinkleighVB5 055potopena
11. září 1939FirbyVB4 869potopena

Druhá bojová plavba

Dne 4. října 1939 U 48 vyplula ke své druhé bojové plavbě opět pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 25. října 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu. Při této bojové plavbě potopila pět lodí o tonáži 37 153 BRT. Ponorka U 48 dne 14. října zaútočila na britský parník Rockpool z palubních zbraní. Parník opětoval palbu a ponorka se stáhla a ponořila. Po opětovném vynoření se znovu pokusila potopit parník, ale zasáhl spojenecký torpédoborec a U 48 se znovu ponořila a opustila oblast boje.[6][7][8]

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
12. října 1939Emile MiguetFrancie14 115KJ-2potopena[9][10]
13. října 1939HeronspoolVB5 202OB-17potopena
13. října 1939LouisianeFrancie6 903OB-3potopena
14. října 1939SneatonVB3 677potopena
17. října 1939Clan ChisholmVB7 256HG-3potopena

Třetí bojová plavba

U 48 vyplula z Kielu 20. listopadu 1939 a vrátila se 20. prosince 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu, u Orknejí a západně od Lamanšského průlivu. Během této bojové operace byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 25 638 BRT.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
26. listopad 1939Gustaf E. ReuterŠvédsko6 336potopena[9][11]
8. prosince 1939BrandonVB6 668OB-48potopena
9. prosince 1939San AlbertoVB7 397OB-48poškozena U 48, potopena HMS Mackay
15. prosinec 1939GermaineŘecko5217potopena

Čtvrtá bojová plavba

U 48 vyplula z Kielu 24. ledna 1940 a vrátila se 26. února 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku. V prostoru St. Abb's Head položila mnoho min, ale bez účinku. Během této dvaceti osmi denní plavby byly potopeny čtyři lodě s celkovým výtlakem 31 526 BRT.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
10. února 1940BurgerdijkNizozemsko6 853potopena[9][12]
14. února 1940Sultan StarVB12 306
15. února 1940Den HaagNizozemsko8 971
17. února 1940WiljaFinsko3 396

Pátá bojová plavba

Dne 3. dubna 1940 vyplula z Kielu a vrátila se 20. dubna 1940 do Kielu. Během 18 denní plavby podél norského pobřeží v oblasti Westfjordu, Ofotfjordu a Tysfjordu nebyly potopeny žádné lodě. Dne 13. dubna byla ponorka atakována hlubinnými náložemi HMS Waspite, ale podařilo se ji uniknout s menším poškozením.[13]

Šestá bojová plavba

Na šestou bojovou plavbu ponorka vyplula 26. května 1940 z přístavu Kiel pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se zpět 29. června 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku, západně od Biskajského zálivu a u mysu Finisterre, kde se formovaly vlčí smečky k zachycení konvoje a RMS Qeen Mary, která převážela 25 000 australských vojáků do Británie. Předčasným útokem na lodě v okolí ponorky na sebe upozornily a konvoj změnil směr plavby a vyhnul se vlčí smečce. Dne 19. června byl napaden konvoj HG-34 a U 48 potopila tři lodě. Z rozptýleného konvoje HX-49 potopila jednu loď. K doplnění byla využívána nová tankovací základna v norském Tronheimu.

Během této 35 denní plavby bylo v potopeno sedm lodí o celkové tonáži 31 533 BRT a jedna loď (5782 BRT) byla poškozena.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
5. června 1940StancorVB798potopena[14]
7. června 1940Frances MasseyVB4 212potopena
7. června 1940ErosVB8 782poškozen
11. června 1940Violando N. GoulandrisŘecko4 223potopena
19. června 1940TudorNorsko6 607HG-34Fpotopena
19. června 1940Baron LoudounVB3 164HG-34Fpotopena
19. června 1940British MonarchVB5 661HG-34Fpotopena
20. června 1940MoordrechtNizozemsko7 493HX-49potopena

Sedmá bojová plavba

Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 7. srpna 1940 z Kielu pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se 28. srpna 1940 na francouzskou ponorkovou základnu Lorien

Operační prostor 22 denní plavby byl v severní části Atlantského oceánu a v Severním průlivu. V časných ranních hodinách 25. srpna 1940 U 48 poté co zaútočila na dvě lodi z konvoje HX-65A byla atakována HMS Godieta hlubinnými náložemi. Ponorka se úspěšně vyhnula útoku a bez újmy unikla.

Během sedmé bojové plavby bylo potopeno pět lodí s celkovou tonáží 29 161 BRT

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
16. srpna 1940HedrunŠvédsko2 325OB-197potopena[15]
19. srpna 1940Ville de GandBelgie7 590potopena
24. srpna 1940La BreaVB6 665HX-65potopena
25. srpna 1940AthelcrestVB6 825HX-65Apotopena
25. srpna 1940Empire MerlinVB5 763HX-65Apotopena

Osmá bojová plavba

Na osmou bojovou plavbu vyplula U 48 dne 8. září 1940 z ponorkové základny v Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 25. září 1940 zpět do Lorien.

Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu, západně od Hebrid a Severního průlivu. Ponorka napadla 15. září 1940 konvoj SC-3 se 47 loďmi, kterou chránil jediný torpédoborec HMS Dundee. Během osmé bojové plavby U 48 potopila HMS Dundee, šest lodí o celkové tonáži 33 358 BRT a poškodila dvě lodě o celkové tonáži 6 916 BRT.

Svět šokovala zpráva potopením lodi City of Benares 18. září 1940, která také evakuovala 90 děti z Liverpoolu do Québecku a Montrealu. Z 406 pasažérů a členů posádky bylo zachráněno 158 osob, z toho pouze 13 dětí.[16] Touto tragickou událostí byl ukončen program evakuace dětí do zahraničí.[17][18]

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
15. září 1940HMS DundeeVB1 060SC-3potopena[19]
15. září 1940AlexandrosŘecko3 058SC-3potopena
15. září 1940KenordocVB1 780CS-3poškozena, potopena U 99
15. září 1940Empire VolunteerVB5 319SC-3potopena
18. září 1940City of BenaresVB11 081OB-213potopena
18. září 1940MarinaVB5 088OB-213potopena
18. září 1940MagdalenaVB3 118SC-3potopena
21. září 1940BlairangusVB4 409HX-72potopena
21. září 1940BroomparkVB5 136HX-72poškozena

Devátá bojová plavba

Na devátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 5. října 1940 z ponorkové základny Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 27. října 1940 do Kielu.

Operační prostor byl v severním Atlantském oceánu, v oblasti Severního průlivu a skaliska Rockall. Během této bojové plavby bylo potopeno sedm lodí o celkové tonáži 43 106 BRT.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
11. října 1940BrandangerNorsko4 624HX-77potopena[20]
11. října 1940Port GisborneVB1 996HX-77potopena
12. října 1940DavangerNorsko7 102HX-77potopena
17. října 1940ScoresbyVB3 843SC-7potopena
17. října 1940LanguedocVB9 512SC-7potopena
18. října 1940SandsendVB3 612OB-22potopena
20. října 1940ShirakVB6 023HX-79poškozena U 47 a potopena U 48

Desátá bojová plavba

Na desátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 20. ledna 1941 z Kielu pod velením Kptlt. Herberta Schultze a 27. února 1941 připlula do ponorkové základny v Saint Nazaire.

Operační prostor byl v severního Atlantského oceánu, v oblasti západně od Severního průlivu a Irska. Během plavby byly potopeny dvě lodě o celkové tonáži 8640 BRT.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
01. února 1941Nicolas AngelosŘecko4 351OB-279potopena[21]
24. února 1941Nailsea LassVB4 289SLS-64potopena

Jedenáctá bojová plavba

Na jedenáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 17. března 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila zpět 8. dubna 1941 na stejnou základnu.

Operační prostor byl západně od Irska. V průběhu bojové plavby byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 22 989 BRT.

Dne 22. března 1941 byla U 48 napadena hloubkovými náložemi a lehce poškozena.

Dne 29. března 1941 při nočním útoku na konvoj HX-115 na ponorku vystřelilo několik obchodních lodí a britský parník Oakworth se pokusil najet na ponorku, které se podařilo uniknout bez poškození i před útokem posil, které dorazily ráno.

Při útoku 29. března 1941 byla) poškozena loď Hylton (5 197 BRT. Její posádka se zachránila na jediném záchranném člunu, byla objevena a vyzvednuta korvetou HMS Dianella. Vrak byl potopen dělostřeleckou palbou HMS Venomous.

Dne 2. dubna 1941 byla ponorka poškozena výbuchem potápějící se lodi Beaverdale a byla nucena se vrátit na ponorkovou základnu.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
29. března 1941HyltonVB5 197HX-115potopena[22]
29. března 1941GermanicVB5,352HX-115potopena
29. března 1941LimbourgBelgie2,483HX-115potopena
2. dubna 1941BeaverdaleVB9,957potopena

Dvanáctá bojová plavba

Na dvanáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 22. května 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 17. června 1941 na základnu v Bergenu. V průběhu bojové plavby se zúčastnila v době od 2. června do 8. června 1941 vlčí smečky West ve střední části Atlantiku.

Seznam potopených lodí
datumjménopříslušnosttonáž

[BRT]

konvojzdroj
3. června 1941InversuirVB9 456OB-327poškozena, potopena U 75[23]
5. června 1941WellfieldVB6 054OB-328potopena
6. června 1941TregarthenVB5 201OB-329potopena
8. června 1941PendrechtNizozemsko10 746OB-329potopena
12. června 1941Empire DewVB7 005OG-64potopena

Z Bergenu U 48 vyplula 19. června 1941 a na základnu v Kielu doplula 21. června 1941.

Zánik

Po vyřazení z bojové služby v roce 1941 byla U 48 přeřazena k výcvikové flotile v Baltském moři. Po operaci Barbarossa nebyla, jako její současníci, použita proti sovětským cílům pro značné opotřebení. Až do 31. října 1943 byla používána jako školní loď. Po vyřazení z provozu 25. září 1943 kotvila v přístavu Neustad (Holštýn).

Na konci války 3. května 1945 v rámci Regenbogen-Befehl byla potopena vlastní posádkou v Lubecké zátoce poblíž města Lubek.[24]

Vlčí smečky

  • Rösing (12.–15. června 1940)
  • West (2.–8. června 1941)

Velitelé

  • 22. dubna 1939 – 20. května 1940 – Kptlt. Herbert Schultze
  • 21. května 1940 – 03. září 1940 – Kkpt. Hans-Rudolf Rösing
  • 04. září 1940 – 16. prosinec 1940 – Kptlt. Heinrich Bleichrodt
  • 17. prosinec 1940 – 27. červenec 1941 – Kptlt. Herbert Schultze
  • ??. červenec 1941 – 25. září 1942 – Oblt. Siegfried Atzinger
  • 26. září 1942 – ??. říjen 1943 – Oblt. Diether Todenhagen

Kptlt. – Kapitänleutnant (námořní kapitán), Oblt – Oberleutnant zur See (námořní poručík, Lt – Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt – Korvettenkapitän (korvetní kapitán)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků U-48 (1938) na polské Wikipedii, German submarine U-48 (1938) na anglické Wikipedii a U 48 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b GRÖNER, Erich. German warships 1815-1945. Překlad Thomas, Keith; Magowan, Rachel. Londýn: Conway Maritime Press, 1991. [256] pages s. ISBN 0851775934, ISBN 9780851775937. OCLC 24695694 S. 43–44. 
  2. ↑ BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. Der U-Boot-Krieg, 1939-1945. Hamburg: Mittler & Sohn, 2001. 5 volumes s. ISBN 3813205096, ISBN 9783813205091. OCLC 36052790 S. 44–46. (německy) 
  3. ↑ Korvettenkapitän Herbert Schultze - German U-boat Commanders of WWII - The Men of the Kriegsmarine - uboat.net. uboat.net [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Voices from the Battle of the Atlantic by Kate Tildesley. The Second World War Experience Centre - Battle of the Atlantic. web.archive.org [online]. 2011-07-17 [cit. 2019-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 19 Aug 1939 to 17 Sep 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Convoy HG-3 - Convoy Battles - German U-boat Operations - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 4 Oct 1939 to 25 Oct 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ BLAIR, Clay. Der U-Boot-Krieg. München: Heyne, 1998. 912 Seiten s. ISBN 345312345X, ISBN 9783453123458. OCLC 75952566 S. 147. 
  9. ↑ a b c Ships hit by U-48 - U-boat Successes - German U-boats - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 4 Oct 1939 to 25 Oct 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 20 Nov 1939 to 20 Dec 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 24 Jan 1940 to 26 Feb 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Patrol info for U-48 (. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 26 May 1940 to 29 Jun 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 7 Aug 1940 to 28 Aug 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ EDWARDS, Paul M. Between the lines of World War II : twenty-one remarkable people and events. Jefferson, N.C.: McFarland & Co, 2010. 221 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-5583-6, ISBN 0-7864-5583-7. OCLC 667274358 
  17. ↑ JACKSON, Carlton. Who will take our children? : the British evacuation program of World War II. Rev. ed. vyd. Jefferson, N.C.: McFarland ix, 189 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-3785-6, ISBN 0-7864-3785-5. OCLC 244566777 
  18. ↑ SS Nerissa. www.ssnerissa.com [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 8 Sep 1940 to 25 Sep 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 5 Oct 1940 to 27 Oct 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 20 Jan 1941 to 27 Feb 1941 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 17 Mar 1941 to 8 Apr 1941 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Patrol of German U-boat U-48 from 22 May 1941 to 17 Jun 1941 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ KEMP, Paul. U-boats destroyed : German submarine losses in the World Wars. London: Arms & Armour, 1999. 288 s. Dostupné online. ISBN 1854095153, ISBN 9781854095152. OCLC 43972253 S. 61. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce